"Pedagogická komunikace je zvláštní případ komunikace sociální, která sleduje pedagogické cíle (tj. cíle výchovy a vzdělávání), pomáhá vychovávat a vzdělávat.

V pedagogických pracích (Gavora a kol., 1985, 1988) je pedagogická komunikace definována jako vzájemná výměna informací mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, která slouží výchovně vzdělávacím cílům. Informace se v ní zprostředkovávají jazykovými a nejazykovými prostředky. Má stránku obsahovou, procesuální a vztahovou.

Zajímá-li nás hlavně optimální pedagogická komunikace, můžeme ji vymezit takto: je to komunikace při procesech vzdělávání a výchovy, která plní určité pedagogické funkce. Pokud je plnohodnotná a optimální, pak zajišťuje příznivé emocionální klima pedagogického procesu, optimalizuje vztahy mezi učitelem a žáky i žáky navzájem, umožňuje řídit sociálně psychologické procesy v kolektivu, vytváří nejlepší podmínky pro rozvíjení motivace žáků a tvořivých stránek jejich učení, formuje osobnost žáků správným směrem a dovoluje co nejlépe pedagogicky využít zvláštností učitelovy osobnosti (A. A. Leonťjev, 1979)

Koncepce ped. komunikace, aby byla funkční (H. P. Grice, který se zabývá filozofickými, logickými a lingvistickými aspekty komunikace, formuloval těchto 5 bodů):
1. princip kooperace – spolupracuj s partnery, formuluj své repliky právě tak, jak to příslušný moment dialogu vyžaduje

Dále uvádí tzv. konverzační maxima:
2. maxima kvantity – řekni dost, ale neříkej více, než je nezbytné; ať je tvé sdělení dostatečně informativní, ale zároveň co nejúspornější;
3. maxima kvality – nelži, neříkej nic, pro co nemáš dostatek důkazů;
4. maxima relevance – řekni to, co je v daný moment důležité a vhodné vzhledem k tématu, cílům, účastníkům;
5. maxima způsobu – vyjadřuj se jasně, srozumitelně, přesně, jednoznačně.

Funkce pedagogické komunikace- ex. různé přístupy
- zprostředkovává společnou činnost účastníků, jednotlivé pracovní postupy včetně kodifikovaného pojetí úspěšnosti a neúspěšnosti
- zprostředkovává vzájemná působení účastníků v nejširším slova smyslu včetně výměny info, zkušeností, ale i motivů, postojů, emocí
- zprostředkovává osobní i neosobní vztahy
- formuje všechny účastníky ped. procesu, zejména pak osobnost žáků
- je prostředkem k uskutečňování výchovy a vzdělávání, neboť cíl, učivo, metody atd. nemohou vystupovat v ped. procesu přímo, nýbrž ve slovní či mimoslovní podobě
- konstituuje každý výchovně vzdělávací systém, neboť tvoří jednu z jeho složek, zajišťuje jeho fungování, vnáší do něj pohyb, vývoj, dynamiku, udržuje i jeho stabilitu"

Součástí práce je tabulka o rozsahu cca 1 strany.