1.

Úvod

2.	Psychoaktivní látky

2.1	Dělení psychoaktivních látek

3.	Typy závislosti na psychoaktivních látkách

4.	Příčiny vzniku závislosti

4.1	Psychické faktory

4.2	Sociální faktory

5.

Závěr

6.	Seznam použitých zdrojů

„Sociální faktory

Sociální faktory mohou ve značné míře zvyšovat tendenci k užívání psychoaktivních látek. Patří k nim např.:
• Společnost – obecná dostupnost psychoaktivních látek v dané společnosti, resp. jejich dosažitelnost pro populaci dospívajících.
• Sociální skupina – vliv party, event. subkultury, která má své vlastní odlišné hodnoty a normy, kde je užívání drog nebo alkoholu běžné.
• Rodina – vliv dysfunkční rodiny, kde dítě není citově akceptováno ani vhodně vychováváno, kde chybí disciplína a model přijatelného způsobu řešení problémů.

Zde se dostáváme k jádru závažnosti příčin vzniku závislosti na psychoaktivních látkách. Jako primárními faktory, lze tedy na základě odborného výkladu pokládat psychické a sociální faktory. Zaměřme se tedy na sociální faktory jako na prvotní faktor ovlivňující závislosti na psychoaktivních látkách. Společnost by měla začít vnímat a chápat sociální faktory vyvolávající závislosti za hlavní a prvotní. Jako prvotní proto, že zárodek sociálního ovlivnění vzniká v nukleárním jádru společnosti a to v rodině. Rodina je základním článkem společnosti. Pokud tedy v tomto základním článku dochází k narušení osobnosti jedince z určitého negativního důvodu, lze předpokládat, že důsledky těchto negací se projeví v chování a jednání jedince, v jeho špatné adaptaci s vnějším sociálním prostředí, a nebo nalezení uspokojení v sociálních skupinách asociálního typu.
Moderní rodina, tvořená rodiči a dětmi, bývá nazývána rodinou nukleární. Rozšíření rodiny o blízké příbuzné se označuje pojmem rodina rozšířená. Z hlediska průběhu socializačního procesu dítěte má zásadní význam, do jaké míry se daří rodině vypořádat s funkcemi, které má plnit. Rodina ve svém souhrnu zajišťuje mnoho činností: zabezpečuje své členy hmotně, pečuje o zdraví, výživu a kulturní návyky svých členů, vytváří specifické socializační a výchovné prostředí pro děti, předává jim kulturní dědictví, vštěpuje jim morální postoje, ovlivňuje je, usměrňuje, chrání a podporuje.

Co se stane v případě, kdy výše vymezený souhrn činností není rodina schopna naplnit?
V tomto případě dochází v rodině ke značnému rozkladu vztahů, dochází k disharmonii rodiny, změně hodnotové orientace, postojů, socializace a k neuspokojování potřeb (citových, tělesných, psychických, materiálních, atd.) jednotlivců rodiny. Dlouhodobé neuspokojování potřeb tyto jednotlivce po určitém čase deprivují, stresují a narušují jejich normální vývoj. Jedinci tyto situace vnímají jako neřešitelné, bezvýchodné, obtížné a dochází tak u nich k úniku od reality tzv. pasivní obraně před touto skutečností a jako formu obrany zvolí únik právě k užívání psychoaktivních látek.
V sociální práci tyto skupiny závislých osob nazýváme specifickou cílovou skupinou, která se stala závislá na pomoci druhé fyzické osoby, protože svou životní situaci a závislost na psychoaktivních látkách, není schopna řešit samostatně a efektivně."