1

. Úvod

2	. Celosvětový pohled

2.1.

Gender

2.2.	Strukturální funkcionalismus

2.3.	Feministické paradigma

2.4.	Gender, zaměstnanost a ekonomika

2.4.1.

Pracující muži a ženy v historickém kontextu

2.4.2.

Pracovní segregace podle pohlaví

2.4.3.

Tokenismus

2.4.4.

Sexuální obtěžování

2.4.5.

Platový rozdíl na základě segregace

3.	Ženy v ČSSR

3.1.	Stav po nástupu KSČ

3.2.	Komunistický subjekt

4.	Novodobá situace

4.1.	Statistiky ze současnosti

4.2.	Stručné zhodnocení statistik

4.3.	Názory žen

5.

Závěr

"2 Celosvětový pohled
2.1 Gender
Slovo gender se používá v anglosaské sociologii již více než dvacet let pro označení toho, co se týká sociální diferenciace mezi pohlavími. Pouhé oznámení jsem „ muž, žena “ nevypovídá pouze o tom, čím jsem biologicky, ale také o osobních vlastnostech. Lidé mají tendenci posuzovat osoby podle genderových stereotypů. To jsou zjednodušující popisy toho, jaké má vlastnosti typický muž, žena. Kdo vybočuje z těchto stereotypů, může být pro „většinovou společnost“ deviantní, abnormální, zkažený.
Každá společnost (náboženské skupiny, stát, zaměstnavatelé atd.) připisuje svým členům určité vlastnosti, způsoby chování a vzájemné působení mezi sebou. Takovému fungování se říká pohlavně generový systém společnosti. Tyto systémy mohou být rozdílné, avšak mají společné tyto tři prvky:
1.) Sociální konstrukci gen. kategorií na základě biologického pohlaví
2.) Dělbu práce na základě pohlaví
3.) Společenská regulace sexuality

2.2 Strukturální funkcionalismus
Paradigma- je určitý model myšlení, který řídí vědcovu volbu relevantního výzkumného problému, metod vhodných pro jeho zkoumání a způsobu jeho vysvětlení.
Strukturálně funkcionalistické paradigma zobrazuje společnost v rovnovážném stavu. Její členové sdílejí podobné hodnoty a změny se dějí evolučním vývojem. Genderové role jsou dány biologickou odlišností, muži a ženy je přijímají a jsou snimi ztotožněni.
Žena jako rodička přijímá roli „ domácí “- starost o výchovu dětí, péče o rodinné hnízdo. Má empatickou, pečující, nesamostatnou povahu.
Muž díky svým fyzickým předpokladům je ochránce a živitel rodiny. Je odvážný, otrlý, agresivní.
Mužské a ženské role jsou si rovny. Důsledkem funkcionalistického přístupu je omluva diskriminace na základě přirozených vlastností pohlaví.
Strukturální funkcionalismus převládal v sociologii v době od čtyřicátých do šedesátých let. Bylo pro něj příznivé poválečné klima a konzervativní politická situace. Zcela opomíjel význam „ moci „ (schopnost vnutit druhým svoji vůli). Aby měl někdo moc, musí ovládat společenské prostředky. Funkcionalisté vůbec nezkoumali vztahy mezi těmi, kdo vlastnili společenské prostředky, jejichž získání souviselo s individuálními vlastnostmi (pohlaví, rasa, etnikum, atd.). V šedesátých letech na základě společenských nepokojů (válka ve Vietnamu, rasové nepokoje, ženská emancipace) vzniklo mnoho dalších paradigmat, které zkoumali střet mezi vrstvou vládnoucí a ovládanou. Mezi nimi bylo i feministické paradigma.

2.3 Feministické paradigma
přikládá stejnou váhu biologické příslušnosti jako učení. Genderová odlišnost se utváří na základě vnějších vlivů, tzn. že výchova, vzdělání, individuální vlastnosti a schopnosti atd., mají vliv na to jaký člověk je a jakou roli chce mít ve společnosti, a ne pouze pohlaví.
Feminismus – označuje sociální hnutí, které napadá rozpor mezi ideou lidských práv a legální podřízeností žen, jejich odsunutím na okraj obce. Tzn. faktický rozpor mezi rovnými šancemi a pohledu společnosti na ženy a jejich životní úděl.
V sociologii do té doby převládal sexismus – hodnocení, že jedno pohlaví je cennější než druhé. Feministická sociologie ukázala, že „většina toho, co jsme doposud chápali jako zkoumání společnosti, je ve skutečnosti jen mužským zkoumáním mužské části společnosti“. Dřívější badatele se soustředili spíše na muže a místa, kde se muži pohybují a svoje závěry pak zobecnili na celou společnost. Feminističtí badatelé se snaží navázat vztah s objektem svého zkoumání a nechávají ho volně hovořit. Snaží se zkoumat jak vlivy objektivní (fakta lze empiricky měřit, pozorovat), tak subjektivní (emoce, vlastní zkušenost, postavení). Výsledek je pak objektivnější, může být však zkreslen díky „paradigmatu“, ve kterém se badatel pohybuje. Feminismus nezkoumal pouze „problémy žen“, všímal si všech znevýhodněných skupin. Problémy vyplývající ze společenských nerovností, vedli ke snahám o změnu. Vznikají hnutí s konkrétními společenskými a politickými cíly.
Feministické hnutí vzniklo na základě povědomí o genderových nerovnostech ve společnosti, které šířil feministický výzkum."

V práci se objevují pravopisné chyby.
Součástí práce jsou tabulky, rozsah čistého textu činí cca 8,5 stran.