1.

Úvodem

2.	Rané křesťanské spisy v porovnání s judaismem

3.	Postoj judaismu k ostatním náboženstvím

4.	Vztah židovství a křesťanství

5.	Současné židovsko-křesťanské vztahy

"Křesťanství a judaismus mají nepochybně mnoho společných rysů. Souvisí to pochopitelně s tím, že křesťanství navazuje na judaismus. Jsou tu však i značné rozdíly. Sotva bychom z křesťanského zorného úhlu hledali analogii křesťanské církve a církví. Kristově církvi jakožto souhrnu všech křesťanů odpovídá židovské společenství, v němž téměř splývá národní a náboženská příslušnost. Judaismus zahrnuje i lidi, kteří např. nevěří v osobního Boha odlišného od světa, ale jsou Židy etnicky.

RANÉ KŘESŤANSKÉ SPISY V POROVNÁNÍ S JUDAISMEM
Rané křesťanské spisy odrážejí myšlenky, víry, pohledy a trendy židovství za Druhého Chrámu. Odrážejí svět mudrců, včetně biblických výkladů mudrců, jejich podobenství a také jejich vlastní neurčitosti. Lze v nich také najít výrazy víry ve vykoupení a mesianistických proudů v židovství v tomto období. Lze též rozeznat ohlasy mnohých proudů v židovství té doby, včetně těch skupin, které mudrcové považovali za kacířské, jako byl helénistický judaismus a esejci, nebo Sekta od Mrtvého moře.
Raná křesťanská literatura odráží svět mudrců v dřívějším stadiu než židovské zdroje. Odráží život Židů v řecké diaspoře, podrobnosti o něm známe jinak hlavně ze spisů Phila Alexandrijského. Můžeme se odtud též poučit nejen o dalších židovských diasporách, ale také o židovských zvycích, které nebyly v raných židovských zdrojích zaznamenány.
Zkoumání tohoto období, ze kterého se do dnešních dnů nedochovaly žádné prameny, nám umožňuje určit formu některých výroků mudrců, která má k původní verzi nejblíže. Najdeme li výrok jak v pozdějším židovském zdroji, tak v Novém zákoně, původní forma výroku je ta, kterou najdeme v ranějším zdroji, to jest v Novém zákoně. V ten okamžik však nesmíme zapomenout, že jazyk Nového zákona byl ovlivněn nejen spory, které měly původ v napětí v samotném židovství, ale také autory evangelií, kteří v řecké verzi také změnili slova samotného Ježíše.
Řecké vydání evangelií, které se dochovalo, zřejmě obsahuje změny a proměny původních verzí. Tyto původní verze mnohem jasněji odrážejí židovské vlastnosti než vydání pozdější. Také epištoly v Novém zákoně, které odrážejí druhou etapu křesťanství, representovanou osobností Pavla, přinášejí některé důležité kapitoly z historie Izraele oněch dnů, zvláště duchovní historii Izraele.
Jazykem, kterým se v tomto období mezi Židy mluvilo, byla hebrejština, aramejština a značně i řečtina. Až donedávna mnoho vědců věřilo, že jazykem Ježíšových učedníků byla aramejština. Je možné, že Ježíš občas aramejštinu použil. Ale v tomto období byla hebrejština jak běžně používaným jazykem, tak jazykem studijním. Evangelium sv. Marka obsahuje několik aramejských slov, a to vědce zmátlo. Dnes, ve světě prohlubujícího se studia jazyků židovských mudrců je přijímáno, že většina lidí byla sběhlá v hebrejštině. "

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.phil.muni.cz/fil/etika/texty/studenti/judetika.html; http://www.getsemany.cz/node/2598.