přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Na našem webu se vám snažíme zprostředkovat portréty zajímavých lidí, kteří se snaží poctivě věnovat své zálibě, aniž by se komukoli ostentativně podbízeli. Tentokrát bychom vám blíže představili oblast výtvarného umění . Heslo italských mistrů, které jsme použili v názvu tohoto článku, vyznává i bohémský malíř - pan MgA. Libor Beránek. Rádi bychom vás tímto článkem také navnadili na jeho vernisáž, která se uskuteční dne 9. února v prostorách pražské Galerii 9.
Pane Beránku, řada lidí se věnuje malování ze zájmu. Někteří ovšem touží po soustavnějším vzdělání. Jak vnímáte úlohu celoživotního vzdělávání v životě člověka, který rád maluje?
„Rozvoj myšlení je pro jakoukoliv výtvarnou činnost velmi důležitý. Je dobré znát kategorie, kam jednotlivé umělecké artefakty zařadit. Cílem je stylová čistota práce. K tomu je sebevzdělávání velmi nutné. Snad nejlepším tréninkem je vizuální zkušenost s množstvím výtvarných děl. Ale je to složitější. Vývoj vpřed mohou také posouvat i některá stylově nečistá díla. Rozhodující je přesvědčivost výrazu. Kvalitní vzdělání je velmi důležité, ale potřebná je i jistá míra citlivosti. Já sám se musím přiznat, že k některým soudobým výtvarným dílům jsem si musel najít cestu, jak je chápat. Často pomůže kunsthistorická analýza, která diváka nasměruje.“
V České republice vedle základních uměleckých škole a umělecky orientovaných středních škol existuje i několik vysokých škol, které poskytují akademické vzdělání ve výtvarném umění. Mohl byste vy, jako bývalý vysokoškolský pedagog, zhodnotit jejich úroveň?
„Po revoluci vzniklo množství nových státních a soukromých škol. Těmto školám fandím. Rozšiřují spektrum nabídky vzdělávání a na mnohých z nich učí opravdové osobnosti. Mám tím na mysli nové fakulty v Brně, Ostravě a v Plzni, ale nerad bych na někoho zapomněl.“
Jedním z pedagogů, kteří působí na Akademii výtvarných umění v Praze, je i prof. Milan Knížák. Ten se proslavil svým mnohdy velmi kontroverzním uměním a také způsobem, jakým kritizuje nedostatky ve společnosti. Jaká je jeho tvorba podle Vás?
„Milan Knížák je pro mě velmi výrazná osobnost, je jedním z těch, kteří se svojí tvorbou zařadili do mezinárodního kontextu.“
Výtvarnou činnost považují mnozí psychologové a pedagogové, kteří se zaměřují na osobnostně-sociální rozvoj, za psychorelaxační nebo psychohygienickou aktivitu, a to díky tomu, že projektujeme vnitřní prožitek, náladu a emoce. Jak vy nahlížíte prožitkové malování? Nevnímáte to někdy jako odklon od tradičního pohledu na výtvarné umění?
„V každém umění musí být vnitřní prožitek, jinak by nebylo autentické. I u hodně vyspekulovaných uměleckých děl je určitá míra prožitku. Každý, kdo se věnuje výtvarné práci, ji emotivně prožívá.“
Díky relativně svobodné atmosféře se na trhu i mimo něj objevuje řada děl a artefaktů. Předpokládám, že většinu zaujímá komerční nebo užité umění. Kde je hranice mezi kýčem a uměním?
„Ano, máte pravdu. Na trhu nás obklopuje průmyslová produkce zdařilých i méně zdařilých předmětů a artefaktů. Průměr ale převažuje. Na druhou stranu jde o určitý fenomén o zrovnoprávnění všech vrstev společnosti. Každý si může podle svých finančních možností koupit odpovídající výrobek. Výrobky v cenově nižších kategoriích jsou však z hlediska designu, často průměrné. Někdy i kýčovité. Za estetickou kvalitu si musíte připlatit. Existují ovšem výjimky, jako například produkty předválečné avantgardy. Rozdíl mezi kýčem a uměním je snad v tom, že dobré umění pracuje s autentickými prožitky, kýč má v sobě jistou míru falešnosti a podbízivosti. Ale problematika je složitější. Co třeba vyspekulované moderní umění pro snobskou klientelu? Dle mého názoru jde o rafinovaný kýč. Hranice mezi kýčem a uměním je často nezřetelná. A mění se v závislosti na čase. Co dříve bylo kýčem, se za sto let může stát uměním.“
Loňská vídeňská výstava obrazů Vincenta van Gogha patřila k největším svátkům výtvarného umění v Evropě. Podobnou akci vzhledem k finanční nákladnosti např. za pojištění obrazů u nás asi žádná obrazárna neuspořádá. V čem spočívá Van Goghova umělecká geniálnost?
„Van Goghova výstava v Albertině byla mimořádně zajímavá a vzhledem k tomu, že Vídeň je snadno dosažitelná, bylo možné tyto mistrovské kusy vidět in natura. Van Gogh byl výjimečný člověk, nebyl schopen dělat věci polovičatě, nebyl schopen kompromisu. V jeho tvorbě se mísí genialita, vliv tehdejšího progresivního umění a jeho duševní choroba. Tyto složky jeho tvorby nejdou od sebe oddělit. Tvoří jedinečný konglomerát a tím je také jeho dílo tak sugestivní.“
Čemu se v současné době věnujete?
„V současnosti mám rozpracovaný cyklus velkoformátových kreseb. Chystám výstavu, na kterou čtenáře Seminárek.cz tímto zvu.“
***
Vernisáž MgA. Libora Beránka se uskuteční dne 9. února 2009 v 18 hodin v prostorách pražské Galerie 9. Jeho výstava potrvá do 5. března ´09 a určitě stojí za vaši pozornost.
***
MgA. Libor Beránek, narozen 1965, úspěšně absolvoval v roce 1994 v ateliéru ilustrace a grafiky Vysoké školy umělecko-průmyslové, kde později také několik let vyučoval. V současné době žije na volné noze.
datum: 06.02.2009 | autor: Seminárky.cz
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.