Jak se motivovat k učení

Od té doby, co člověk usedl do školních lavic, se více či méně potýká s kolísáním nebo absencí motivace. V mém článku se dále dozvíte, jaké jsou příčiny ztráty motivace k učení, jak rozpoznat rozdíl mezi vnitřní a vnější motivací a jak znovu nalézt ztracenou motivaci a pustit se s chutí do učení.

Jak se motivovat k učení – příčiny ztráty motivace

Náš školní systém je založen na principech pruské školy, která má za úkol z nás vychovávat spokojené zejména státní zaměstnance. Systém nás neučí myslet a radovat se z nově získaných znalostí, ale přetěžuje nás nadměrným množstvím dat. Mnohdy ani nechápeme jejich smysl a možné použití v praxi.

Zkuste si vybavit dobu, kdy jste do školy ještě nechodili. Pídili jsme se po nových informacích. Ptali jsme se do nekonečna rodičů a nedali jsme pokoj, dokud jsme nepochopili smysl. Každá nová informace nás posouvala kupředu a my jsme se z ní radovali. Nejsme jako mouchy, které se vylíhnou a instinktivně vědí, jak se létá, co jíst a kdy se pářit. Narodíme se, abychom se učili. Učíme se, abychom přežili. Náš mozek nás přirozeně odmění příjemným pocitem z nově nabité informace. S nástupem do školy o tuto radost velmi rychle přicházíme. Informace jsou nám předkládány tak, že zatěžují tu část mozku, která zpracovává údaje. Když navíc nechápeme smysl a účel, velmi těžko si látku zapamatováváme. To, co nám nejde máme tendenci odkládat. Kdo by se nám divil že nás nebaví poslouchat nudný výklad a učit se ze suchopárné učebnice, kterou autor psal sám pro sebe a nerespektoval pravidla našeho mozku.

Náš mozek zpracovává efektivně látku cca hodinu denně, po té se schopnost zapamatovat snižuje. Navíc se ve školách nedozvíme, jak se správně učit.

Než se pustíme do rozdílů mezi vnitřní a vnější motivací a jak nalézt znovu chuť učit se, přečtěte si slova J.A.Komenského(stojí to za to). I po 400 letech by se svým přístupem na ministerstvu školství pohořel. Jak to ten člověk dělá, že je i po tolika letech stále aktuální.

Jan Amos Komenský - citáty

Pokud však člověk chce, aby moudrost přibývala s věkem, musí vynaložit námahu a rozvahu a nečekat, že do něj moudrost vstoupí ve spánku, lenosti a nečinnosti.

Lidská přirozenost jest svobodná, miluje činnost z vlastní vůle a děsí se nucení. Tak chce být vedena k tomu, k čemu směřuje, a nechce býti vlečena, strkána nebo nucena.

Smysly žáka musíme drážditi tím, co je láká.

Kdo co dělá s chutí, mile, práce jest mu kratochvíle.

Běh každého učení nechť je pokud možno krátký a uspořádaný.

Neznámému se učíme jen něčím známým.

Začátek poznání se musí díti vždy od smyslů.

Všemu, čemu se musíme učiti, nechť se učíme vlastní praxí. Všemu nechť se učíme pro použití.

Pochopení věci je světlem paměti.

Síla paměti je především závislá na síle vtisknutí představy.

Nechť je mezi tím, čemu má býti vyučováno trvalá souvislost.

Bez příkladů pouček a cvičení se ničemu ani nevyučuje ani neučí, leda nesprávně.

Bez poklesků se ničemu nenaučíme.

Dlouhá a spletitá je cesta pomocí pravidel, krátká a úspěšná pomocí příkladů.

Nikdo nic neudělá správně, leda když byl často a často opraven.

Nic není pochopeno rozumem, co nebylo dříve vnímáno smyslem. Smysly jsou pevnými základnami znalosti.

Vždy napřed rozum a soud formovati se sluší a teprve za tím paměť, jazyk a ruku.

Metoda všeho musí býti předně přirozená. Nebo cokoli je přirozené, rádo jde… Aby metoda libá byla, má někdy cukrovou opatrností oslazena býti, totiž aby věci potřebné pod způsobem rozmlouvání, pohádek, podobenství, až i hádání a zápasení společného přednášíny byly.

Ať učitel neuplatňuje příliš své vlastní nadání nebo ať se vyučí trpělivosti.

Špatně tedy vyučuje ten, kdo k vědomostem vodí žáka výkladem zdlouhavým, obtížným a neuceleným.

Vyučovati mládež není přednášeti jim z rozličných autorů hromady slov, frází, sentencí, nesmyslů všelijakých, a tím je vycpávati, ale otevírati jim rozum.

Být nadřízen druhým znamená sloužit jim.

Nechť je učitelskému úřadu vzdáleno veškeré mrzouctví, vše nechť je vykonáváno s otcovskou laskavostí.

Ve školách cokoli se dělá, ať slouží a napomáhá budoucímu životu.

Tak tedy naprosto a bez výjimky musíme usilovat o to, aby ve školách a odtud dobrodiním škol v celém životě duch byl vzděláván věděním a uměním, jazyky byly tříbeny, mravy vzdělávány ke všemu početnému a Bůh byl upřímně milován.

Učit znamená vést od věci známé k neznámé a vést znamená činnost mírnou, a ne násilnou, plnou lásky a nikoli nenávisti. Když totiž někoho chci vést, nehoním ho, nestrkám ho, neválím s ním po zemi a necloumám jím. Nýbrž vezmu ho jemně za ruku a jdu s ním nebo na volné cestě kráčím před ním a lákám ho , aby šel za mnou.

Knihy jsou nejvěrnější přátelé, rády s námi rozmlouvají, dávají nám návody, povzbuzují nás, utěšují a jako přítomné nám předvádějí i věci našemu zraku velmi vzdálené.

Jak se motivovat k učení – vnitřní a vnější motivace

Řekli jsme si, že ztráta motivace do učení je způsobena především přetěžováním jedné poloviny mozku, která vede k frustraci z malého objemu naučené látky. Co nám nejde nebo nedává smysl zkrátka neděláme rádi.

Nyní se podíváme na vnitřní a vnější motivaci, které nám primárně mohou pomoci překonat odpor k učení.

Vnější motivací rozumíme vše, co na nás působí z vnějšího prostředí a ovlivňuje naše rozhodování. Rodiče a jejich ambice, kamarádi, školní systém, společensky očekávané vzorce chování, autority, společnost, média, etc.

Vnitřní motivaci a její sílu tvoří zejména prvky naší osobnosti. Zkušenosti, osobní postoj, sny, ambice, nadhled, rozhodnost, vůle, sebevědomí, strach, ego, etc.

Každého z vás toto ovlivňuje, ale každého jinak. Touto problematikou se detailně věnuji při seminářích pro středoškoláky a také při osobních konzultacích. Pro zjednodušení použiju příklad jednoho studenta, který se připravuje na maturitu.

Milan je zdravý inteligentní mladý muž a studuje gymnázium. Jeho rodiče jsou právníci a tak chtějí, aby se i Milan stal advokátem. Jsou velmi nároční a vyžadují perfektní studijní výsledky, za které slibují obvykle finanční odměnu. Rodiče jsou pracovně vytížení a tak si Milan buduje vztah se svými kamarády. Tráví s nimi spoustu času po hospůdkách a na Facebooku. S nimi se cítí volný, svobodný. Pozvolna začíná kopírovat jejich vzorce chování. Naneštěstí jeho kamarádi nic neřeší, hlavně budoucnost ne. Známka dobře je pro ně přijatelnější, než se mořit nad knihami a usilovat o výbornou. Učitelé jsou přetíženi a unaveni, nemají prostor působit na své studenty silou osobnosti. Klid ve třídách udržují zejména poznámkami a horšími známkami. Na jedné straně se snaží vyhovět rodičům na druhé straně se chce zalíbit kamarádům. Své vlastní sny překrývají představy a očekávání druhých lidí. Slabá vůle a nízké sebevědomí prohlubují jeho strach ze selhání. Milan je v začarovaném kruhu. Jeho hlavní motivací je strach, ale ten v kombinaci s nerozhodností a nízkým sebevědomím vede k častému odkládání důležitých úkolů, zejména začít se učit.

Zkuste si napsat svůj vlastní příběh. Která motivace pohání Vás? Buďte upřímní, i když se vám výsledek nemusí líbit, alespoň budete vědět, jak na tom jste.

Jak se motivovat k učení - jak znovu nalézt ztracenou motivaci a pustit se s chutí do učení

Pokud jste pozorně přečetli Milanův příběh a napsali svůj příběh, začínáte chápat, kde je motivaci třeba hledat.

Začněte u sebe. Kdo jste a kam kráčíte. Pokuste se na sebe dívat objektivně. Pokud to nesvedete, požádejte nějakou vyzrálou osobnost ve vašem okolí, které věříte a která vás zná. Zaměřte se na vaše silné a slabé stránky, zmapujte je. Jaký je váš osobní postoj k vlivům vnějším (vnější motivace). Důležité je, do jaké míry vás ovlivňují. Jestli je tento vliv v souladu s vaší osobní vizí, sny je to dobré. Pokud nejsou, snažte se tento vliv omezit na minimum. Ambice mějte dosažitelné (jen vizionáři je můžou mít neomezené). Zásadní rozhodnutí korigujte osobním postojem a vizí. Posilujte pozitivní návyky. Naučte se učit. Suchopárné učivo si zpracujte tak, aby vyhovovalo pravidlům vašeho mozku. Učte se pro vědění samotné ne pro samé jedničky a čokoládu od babičky.

Zbavit vnějších vlivů, stresu, strachu a prokrastinace zabere nějaký čas a není snadné. Na začátku pracujte s předchozím odstavcem. Jakmile ve vás nové znalosti začnou vyvolávat pozitivní reakci, jste na dobré cestě k upevnění pozitivní vnitřní motivace.

Motivace na závěr

Pokud je absence motivace váš problém, nenechávejte si to pro sebe. Samouk obvykle nedosáhne takových výsledků, jako člověk, který se nechá vést osobou zkušenější a vyzrálejší. Pokud máte zájem získat motivaci k učení rychleji a trvaleji, mohu vám nabídnout jeden z připravovaných kurzů jak se správně učit nebo se vám můžu věnovat individuálně. Získejte náskok před ostatními.

Miroslav Mašata

Lektor, kouč a mentor - více informací na http://www.miroslavmasata.cz/