přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
I po těch několika letech na VŠ pořád obdivuju to zvláštní kouzlo, jaké má zkouškové období. Jasně, zkoušky je třeba udělat, projektům hoří termíny, ne vždycky se všechno podaří napoprvé, žádný med. Ale je tu i ta druhá část, kdy člověk zrovna není ve stresu. Typicky pak čerstvě po zkoušce, když si uvědomíte, že třeba týden nemusíte na nic hrábnout.
Nejvíc je to patrné, když máte hotové zkoušky už po prvním týdnu. Co na tom, že zápočťák a celý první týden byly živým obrazem pekelných muk a vysedávání nad učením do pěti do rána a pak po třech hodinách spánku se šlo na zkoušku...je to pryč, zbývá měsíc volna. Nebo jiný přístup, udělat si nejdříve měsíc volna a pak vyšilovat v posledním a opravném týdnu. Každý podle svého gusta.
Každopádně ta atmosféra polo-prázdnin mezi zkouškami, kdy kolej je poloprázdná, v menze nebývá fronta a jediná starost je udržet tělesnou schránku při životě...takové sladké zasloužené lenošení po brutálním drcení navíc s očekáváním, že pak už budou jen prázdniny...ten pocit je k nezaplacení. Proto mám rád letní zkouškové.
Tak a teď mi můžete vynadat, že nemám ani páru o tom, že někteří dřou jak koně celý semestr o zkouškovém nemluvě :)
datum: 22.05.2005 | autor: Rob
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.