Šanci dostanou jen ti zapálení, říká ředitel ZOO Ostrava

Výjimečná je tím, že v rámci České republiky zabírá druhé místo, co se týká plochy. Oficiální datum vzniku uvádí 26. října 1951. Z původně provizorní ZOO, se svými prvními chovanci: jeden srnec, dvě srny a pět bažantů a několik pávů, se vyklubala ta dnešní o celkové rozloze 100 hektarů s takřka 1 500 zvířaty v 268 druzích. Zahrada v poslední době prochází mnohými rekonstrukcemi i demolicemi starých, nevyhovujících budov. V průběhu let 2006 – 2007 se rozšířila o Botanický park s Cestou lesa, Cestou vody a Cestou stínu, nový kabát získala také pěti voliérami pro ptáky Číny a Tibetu, mořským akváriem, dětskou ZOO či Čínskou zahradou. Ano, řeč je o jediné zoologické zahradě v Moravskoslezském kraji, o ZOO Ostrava. Nakoukněme tedy do jejích tajů a zákoutí společně s ředitelem Ing. Petrem Čolasem, který utíká od stresu do „své zeleně“.

Osobní zpověď:
Ing. Petr Čolas
42 let, 2 děti (téměř dospělé – pozn. pana ředitele)
Studium: Gymnázium, Vysoká škola zemědělská v Brně, obor zootechnika
Kariéra:
Před rokem 1989 – české a moravské zemědělské podniky
Od jara roku 1990 – ZOO Ostrava, nejrůznější pozice: noční topič, závozník, pomocník v zoo kuchyni, ošetřovatel, zootechnik, zoolog, agronom, krmivář, vedoucí zoologického oddělení
Od července 2004 - ředitel ZOO Ostrava
Krédo: „Životní kréda nemám rád, zdají se mi falešná. Lidé se jimi dělají lepší, než ve skutečnosti jsou.“

Co jste se coby ředitel rozhodl změnit při svém nástupu do funkce v červenci 2004?
„Když jsem nastupoval, byla ostravská ZOO jedinou ZOO v České republice, která neměla své vlastní webové stránky. Informace o naší zahradě mohl uživatel internetu zjistit na stránkách ostravského magistrátu, což nebylo právě šťastné. Který turista si asi spojí www.mmo.cz se ZOO Ostrava? Webové stránky byly jednou z mnoha důležitých věcí, které byly potřeba okamžitě řešit. A myslím, že se nám moc povedly a rozhodně se za ně nemusíme stydět.“ (pozn. www.zoo-ostrava.cz). Z mnoha a mnoha dalších věcí, které jsem se svým týmem chtěl změnit, a věřím, že je i postupně měníme, patřilo například zrušení placení za použití toalet návštěvníky, prakticky nijaké označení příjezdových komunikací k areálu ZOO či takřka nulová propagace a velmi nesystémová a nedostačující práce s masmédii.“

Chci, aby se lidé ocitli v jiném světě.

Jak vy osobně vnímáte poslání ZOO zahrad?
„Nespokojil bych se s kategorizací zoologická zahrada = zvířata. Ano, s nimi bychom samozřejmě mohli začít. Ovšem rozhodně bych nevynechával areál jako takový. O ten náš, 100hektarový, se ze všech sil snažíme pečovat, budovy rekonstruovat, rozšiřovat množství zelených ploch, budovat nové stezky či zakládat rybníčky, skalky, jezírka, vyhlídky, stříšky proti dešti či stylová posezení. To znamená, chceme ze ZOO v Ostravě vytvořit jakousi oázu klidu a pokoje, která by poskytovala alternativu všem komerčním záležitostem, jimiž je český člověk v poslední době systematicky „krmen“. Návštěvník, který k nám přijde, si může prožít den naprosto nerušeně, oddělen od agresivního okolí každodenního života. Usilujeme o to, aby se u nás každý, kdo překročí brány naší ZOO, ocitnul v úplně jiném světě. A to by mělo zůstat zachováno i pro další generace.“

Kolik návštěvníků každoročně přesvědčíte o své vizi ZOO jako oázy pohody?
„V roce 2005 jsme se stali místem relaxace pro 337 500 lidí, o rok později to bylo 307 000. Letošní rok si s námi tak trochu pohrává. Do konce srpna vypadala situace velmi nadějně, protože jsme přivítali o 51 000 návštěvníků více než ke stejnému datu o rok dříve. Ovšem počasí si poručit nenechá a od září k nám otočilo svou nevlídnější tvář. Můj odhad na letošní rok je tedy kolem 330 000. Důležité je se lidem neustále připomínat, ujišťovat je, že tady pro ně jsme, že se u nás stále něco děje a že se vyplatí k nám přijít.“

A vaše vize z hlediska návštěvnosti?
„Domnívám se, že potenciál naší zahrady je klidně i půl milionu. Druhá strana mince je, že většina hlavních lákadel je 50 i více let stará. Procházíme totiž zrovna jakousi přechodovou fází bourání starého a nefunkčního, obnovou zachovalého a budováním zcela nového. Ale ten potenciál tady určitě je a do budoucna bude využit. O tom jsem přesvědčen. Jinak bych se ani nehlásil do výběrového řízení na ředitele. “

Hlavní je spokojený návštěvník, ne masovost.

Mohlo by se podle Vás udělat rovnítko mezi větší návštěvnost ZOO = ZOO lepší pro návštěvníky?
„Rozhodně si nemyslím, že by to šlo až takto úplně zjednodušit. Záleží na mnoha faktorech. Spíše bychom potřebovali návštěvnost rozložit více v průběhu roku. Tak abychom tady neměli jednu neděli třeba 5 či 9 tisíc lidí najednou a v listopadových či prosincových plískanicích jen s bídou pár desítek lidí. Ale to je asi jakási daň naší zeměpisné šířce. Nebo ještě uvedu příklad. Když jsem naposledy navštívil jihlavskou ZOO, která má v současnosti asi 12 hektarů, byla tam, když to řeknu lidově, hlava na hlavě. Ta stejná situace je v pražské ZOO, která je po Pražském hradu (asi 1,3 milionů návštěvníků ročně) jen o několik desítek tisíc druhým nejnavštěvovanějších turistickým cílem České republiky. S výjimkou nějakého úplně propršeného dne či teplotě minus 20 si klidnou procházku nevychutnáte ani náhodou. Pokud zabrousíme do Ameriky, v Animal Disney Parku, kde přijde ročně 8 milionů lidí, se jde v jednom velkém zástupu a nemáte na nic ani čas ani prostor, protože musíte jít s davem. Přesněji jste smýkání davem. Návštěva ZOO pak, podle mě, trošku ztrácí svůj význam. Návštěvnosti za tuhle cenu za sebe stoprocentně říkám ne, i když bohužel vím, že člověk (alespoň tedy většina lidí) je tvor stádový a že velmi značnému počtu našich návštěvníků ani tzv. mačkanice až tak nevadí.“

Jste s návštěvností zoologických zahrad spokojen?
„To je obtížná otázka. Pokud se podíváme na návštěvnost všech 15 licencovaných zoo zahrad v rámci České republiky, spokojeni jednoznačně být můžeme, neboť převyšuje účast na akcích typu fotbalová a hokejová liga dohromady. Při celkové návštěvnosti kolem 5 milionů lidí ročně nám vychází, že každý druhý občan naší republiky si jednou ročně dopřává potěšení právě v zoo. Tato situace mě samozřejmě nesmírně těší. Dá se říci, že se navíc rok od roku ještě zlepšuje, protože lidé v přetechnizované společnosti začínají čím dál tím víc pociťovat potřebu přírody. Tento trend, dovolím si tvrdit, bude pokračovat i do budoucna. Pokud však české poměry porovnáme s evropskou či světovou návštěvností, máme určitě co dohánět. Vždyť například v 15milionovém Holandsku dosáhla loňská návštěvnost tamních zoologických zahrad plných 13,5 milionů.“

Už z principu nechci dělat jen komerci.

Jste zastáncem velkých komerčních akcí v prostorách Vaší ZOO?
„Zastáncem nejrůznějších a nejrůznorodějších akcí v areálu naší ZOO - rozhodně ano. Dnes už snad každý týden pořádáme nějakou akci pro malé, větší i dospělé děti, při kterých oslovujeme řadu a řadu škol i mnoho jiných dalších institucí. Rozhodně ale zaujímám negativní stanovisko ke všem vulgárně komerčním záležitostem typu hvězdy či hvězdičky showbyznysu, Vyvolení atd. Zkrátka mám své etické zásady, které určitě neporuším. Jsem si vědom toho, že by tyto akce možná přilákaly o něco více zájemců, ale myslím, že z dlouhodobého hlediska je to cesta do pekel..... Každou chvíli ale rozjíždíme nové a nové projekty, které již do ZOO přitáhly například filharmonii, divadlo, folkové koncerty, ale taky mistrovství republiky v orientačním běhu, besedy, přednášky a další aktivity tohoto typu. Ale výše uvedenou, pro mě tzv. vulgární komerci tady nepřipustím.“

Jaké je postavení ZOO Ostrava mezi ostatními ZOO v České republice?
„Postavení naší ZOO je dáno historickým vývojem. Před 20 či 30 lety jsme zaujímali tak 3. – 4. místo na pomyslném TOP žebříčku českých zoologických zahrad. Od přibližně 80tých let minulého století jsme však začali zaostávat za ostatními, a to zejména z důvodu menší finanční podpory našeho zřizovatele. V dnešní době obsazuje v různých ukazatelích různá místa od 6. – 10. pozice. Dávno už však neplatí, že místo v žebříčku si zajistíte velkým množstvím zvířat, samotným počtem návštěvníků, rozlohou, počtem spravovaných objektů. Kritéria jsou už dávno naštěstí jiná.“

Československo mělo tu smůlu, že nemělo Roosevelta na vozíčku.

Definovali jste 3 priority Vaší ZOO – ZOO vlídná k handicapovaným spoluobčanům, ZOO srozumitelná návštěvníkům a ZOO přátelská k životnímu prostředí. Můžete nám je přiblížit?
„S týmem, kterým jsem se po svém nástupu na místo ředitele obklopil, jsme se snažili vymyslet motta, která by nás charakterizovala, kterými bychom se prezentovali navenek při komunikaci s médii, sponzory či představiteli města a která by vešla v obecné povědomí. Princip prvního z nich, ZOO vlídná k handicapovaným spoluobčanům, tkví ve zpřístupnění objektů handicapovaným. To v praxi znamenalo odstranění všech prahů, schodů, nerovností a jiných překážek, které stojí nejenom vozíčkářům, ale také maminkám s kočárky v cestě. A to se nám postupně daří činit. V této souvislosti vždycky říkám, že Československo mělo tu smůlu, že nemělo presidenta Roosevelta na vozíčku, který v Americe uzákonil, že všechny veřejnosti přístupné objekty musí být přizpůsobeny i vozíčkářům. Další priorita, ZOO srozumitelná návštěvníkům, v praxi jednak znamenala vytvoření a umístění navigací k ZOO, protože v celé Ostravě se nacházely všehovšudy nějaké 3 šipky - směrové ukazatele k ZOO, jednak v areálu ZOO sjednotit celkovou grafiku a doplnit ZOO o další plánky. Jedná se tedy o postupné vytváření jednotného grafického stylu zahrady, jednotný a moderní navigační, orientační a informační systém. Motto ZOO přátelská k životnímu prostředí s sebou nese to, že se pokoušíme o energetické úspory a obnovitelnost zdrojů. Areál je veliký a rozlehlý a my bohužel dodnes 50 let staré neizolované a nezateplené objekty vytápíme téměř z 80 % tím nejdražším co na trhu je – elektřinou. Tedy to, co by si nikdo z nás nedovolil ani sám doma, je pochopitelně čím dál více finančně naprosto neúnosné i pro naši organizaci. Proto chceme hledat alespoň částečnou zelenou alternativu, a snížit tak výdaje za energii z fosilních paliv. V některých objektech chystáme solární panely, jinde zateplujeme či postupně podle finančních možností měníme jednoduchá okna za vakuová s termosklem atd. Navíc máme z areálu obrovské množství ořezů a dřevin, takže usilujeme i o kotelnu na obnovitelné zdroje – dřevní štěpku.“

Nemá smysl udržet všechno za každou cenu. Raději méně zvířat, zato v lepších podmínkách.

„Hned na začátku mého ředitelování bylo jasné, že stav většiny starých zoobudov není dobrý. A že na všechno se nám rozhodně nepodaří získat nejednou nějaký ohromný balík peněz. Roztřídili jsme proto všechny objekty do tří kategorií, neboť nám bylo jasné, že nemá smysl a ani není možné zachovat všechno, všechno takzvaně provizorně „látat“. Příliš dlouho se nejen téměř nic nestavělo, ale hlavně se taky nic nebouralo. Dlouhodobě byla tato situace neúnosná. První skupinu budov tvořily objekty, které z hlediska potřeb zvířat, návštěvníků a z hlediska energetického jsou „živé“, mají před sebou dalších dvacet třicet let. Ty nyní prochází stádiem postupné rekonstrukce a modernizace. Pak jsme vytipovali úplný protipól. To byly objekty fyzicky i morálně „mrtvé“, do kterých by byla jakákoli investice z naší strany buď marná, či nadměrně finančně náročná. U těch již probíhají a v dalších letech budou dále probíhat demoliční práce. Vše je opět odvislé od získaného balíčku peněz, neboť jen budovy a objekty, které zmizely a mizí v tomto roce, ukously 3,3 milionů korun. Do škatulky „prostředních“ objektů jsme zařadili ty stavby, o kterých víme, že budou muset sloužit ještě dobrých deset let. Do nich se pak investuje omezeně.“

Všechna vaše opatření jsou zaváděna v rámci uspokojování potřeb zvířat?
„Samozřejmě. Raději budeme mít méně zvířat v lepších životních podmínkách a maximálně se budeme zapojovat do reálných projektů na ochranu naší i světové fauny. Pro stále větší množství zvířecích druhů chovaných v lidské péči jsou totiž jasně dané minimální životní požadavky. Před 2 lety jsme navíc byli přijati za členy nejprestižnější stavovské organizace - Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a tím jsme na sebe vzali řadu dalších, nejen morálních závazků. Obecně dnes platí, že stará zvířata mohou dožívat ve starých expozicích a malých klecích, ale žádné nové zvíře se do nich již nesmí dostat. A já jsem osobně velmi rád, že tomu tak je.“

Pořádáte spoustu výukových cyklů a programů pro mateřské, základní a střední školy, množství soutěží a akcí. Mají úspěch?
„Mají. A obrovský. Poptávka tady stoprocentně je. Ovšem z velmi prozaických důvodů, a to z důvodu personálních, některé ani neuskutečníme. Disponujeme totiž omezenými financemi, takže někdy si zkrátka nemůžeme dovolit zaplatit lidi, kteří by se na celé akci podíleli. V mnoha činnostech nám naštěstí pomáhají i obětaví dobrovolníci. V souvislosti s našimi výukovými plány zamýšlíme vybudovat enviromentální centrum, v rámci kterého by měli být zaměstnáni také polsky mluvící odborníci. Příhraniční oblast je nejen hustě osídlená, ale zároveň jsme i velmi oblíbeným cílem polských turistů.

Zvířata nejsou obchodním artiklem.

Jakým způsobem získáváte nová zvířata pro svou ZOO?
„Zvířata se již dlouhou dobu nekupují. Naštěstí! Mezi civilizovanými zoologickými zahradami světa platí, že zvířata již nejsou obchodním majetkem. Jsou v rámci evropských či světových záchranných programů bezplatně přesunována mezi chovateli - zahradami po splnění všech čím dál tím přísnějších podmínek do institucí, které o ně zažádají, které jsou schopny se o ně kvalifikovaným způsobem postarat a které splňují všechna požadovaná kritéria pro chov dotyčného druhu.“

Obraťme list. Mají u vás vysokoškoláci možnost psaní diplomových prací?
„Obrací se na nás spousta vysokoškoláků. Zoologická zahrada Ostrava jako taková nabízí odborné vedení při zpracovávání jak bakalářských, tak magisterských diplomových prací. Měly by však splňovat některá kritéria. Především by měl dotyčný student umět pracovat s anglicky psanými texty a měl by být schopen sbírat údaje i v jiných zoo, i když to samozřejmě neznamená, že by celá práce nemohla vzniknout pouze v Ostravě. Diplomová práce by pak měla být publikovatelná (nebo přispět k publikování) ve vědeckém periodiku. Často už při prvním rozhovoru s pisatelem diplomové práce poznáme, zda má o problematiku opravdu zájem, nebo jestli chce mít jen takříkajíc splněno. Za zhruba 17 let práce v ZOO jsem měl tu čest blíže pracovat pouze se třemi, kteří se lišili od průměrné „masy“ a kteří trávili v naší ZOO doslova dny i noci. Jeden je dnes nejlepším českým primatologem (toho času řídí ochranářský projekt na Borneu v Indonésii), druhá bývalá diplomantka už u nás pracuje jako asistentka zoologů a třetí diplomant v pořadí dnes nejen učí biologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, ale v současnosti pracuje i na ochraně přírody v Zambii.“

Za málo peněz hodně muziky aneb začíná se od píky.

Jak by měl vypadat ideální absolvent ucházející se o zaměstnání v ZOO Ostrava?
„Určitě by měl mít vysokoškolské či středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Upřednostňujeme obor zemědělství, především chov zvířat, střední veterinární škola, případně gymnázium zakončené maturitou z biologie. Předchozí praxe v oboru chovu zvířat velmi vítáme, stejně jako vlastní zkušenosti v oborech např. chovatelství, akvaristika, teraristika, ornitologie či entomologie. Všechny tyto dovednosti samozřejmě zvyšují absolventovy šance na přijetí. Doplní-li si vzdělání navíc třeba úspěšným absolvováním specializovaného akreditovaného kursu chovatel exotických zvířat, umí-li co nejaktivněji alespoň jeden světový jazyk a smíří-li se s tím, že bude pracovat nadprůměrně a samostatně za silně podprůměrný plat - pak je na nejlepší cestě zkusit se ucházet o místo ošetřovatele cizokrajných zvířat v naší ZOO.“

Vykonávají u vás studenti krátkodobé (letní) brigády ?
„Ne. Všichni, kteří pracují se zvířaty, musí mít poměrně velké množství vyšetření, aby je nešťastnou náhodou neskolila nějaká „zvířecí“ nemoc. Nebo taky, a to spíše, aby nepřenesli nějakou nemoc na naše svěřence. A peněžní částky za tato vyšetření nejsou nejmenší. Navíc bychom takového brigádníka museli dovybavit nejrůznějšími pracovními pomůckami a obutím. V žádném případě by se nám proto krátkodobé brigády nevyplatily.“

Hudba budoucnosti – etnografie v ZOO

Na závěr - vaše plány do budoucna?
„Určitě už zmiňované zlepšení podmínek k žití všem zvířatům a zlepšení služeb našim návštěvníkům. Kromě toho dokončení vize ZOO Ostrava jako zelené klidové zóny se vším všudy. S jezírky, rybníčky, kaskádami, paleontologickými prvky i horninami. Třešinkou na dortu je pak zavedení etnografických témat. Ale to už zabíhám hodně do budoucnosti.“

Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně spokojených zaměstnanců, návštěvníků i zvířat.

Údaje o ZOO Ostrava:
Zoologická zahrada Ostrava
Sídlo: Michálkovická 197, Ostrava, 710 00
Tel.: +420 596 243 316
Fax: +420 596 243 316
Internet: http://www.zoo-ostrava.cz
Napište si do ZOO.

Počet zaměstnanců:
Celkem: 93
(Kmenových 80, pracovníků na veřejně prospěšné práce: 13)
Z toho: 71 ošetřovatelů, 22 administrativních pracovníků

Průměrný plat:
2006 – 16 006,- Kč.
1. polovina 2007 – 17 202,- Kč.

Vzdělanostní a věková struktura:
Průměr – 40 let
VŠ – 20 zaměstnanců
Bez maturity – minimum

Počet přijatých zaměstnanců:
2006 – 16 pracovníků na veřejně prospěšné práce
2007 – 18 pracovníků na veřejně prospěšné práce

datum: 12.11.2007 | autor: Petra Trombalová

»» kompletní seznam úvodníků

Tweet

Diskuse