Čtenářský deník trochu jinak

Neorientujete se v české prozaické tvorbě po sametové revoluci? Nebo z ní jen máte seminární práci a nevíte, kterého autora či autorku vybrat jako zástupce tohoto období? Ať tak, či tak, možná vám to ulehčí Česká televize, která se rozhodla k vysílání svého Čtenářského deníku.

Každý díl poměrné krátkého pořadu (má jen 13 minut) bude mít svého speciálního průvodce – některou z významných osobností českého kulturního a společenského prostředí – který představí vždy jednu knihu. První díl této série odvysílala ČT v sobotu 5. ledna. V něm publicistka a překladatelka Petruška Šustrová dostala za úkol prezentovat Medvědí román Brňáka Jiřího Kratochvila. Pokud se posuneme v čase o 14 dní dopředu (19. ledna), uvidíme básníka Ivana Motýla zahleděného knihy Možná že odcházíme, tedy do sbírky 20 povídek ostravského překladatele a spisovatele Jana Balabána, z nichž můžeme nasát alespoň malý kousek z jeho cítění náboženského vyznání. Práce je určitě úžasná i tím, že v kategorii próza získala ocenění Magnesia Litera, ke které se přidala také cena Kniha roku v tradiční anketě deníku Lidové noviny. Neminula ji navíc ani nominace na Státní cenu za literaturu. Od měsíce února se bude televizní Čtenářský deník objevovat pravidelně sobotu co sobotu.

A které literáty budeme mít možnost na obrazovce spatřit? Bezpochyby velice zajímavé může být zpracování novináře, básníka a textaře Jáchyma Topola, resp. jeho 1. románu Sestra. Topol je znám nejen jako pisatel textů pro skupinu Psí vojáky či pro Moniku Načevu, ale například i tím, že se podílel na vzniku časopisu Revolver revue. V televizním Čtenářském deníku nebude chybět autor celé řady děl s tématem holocaustu Arnošt Lustig, který dá všanc své Neslušné sny. Dalším v pořadí je bývalý disident, spoluzakladatel Obce spisovatelů a předseda českého PEN-klubu Ivan Klíma, který k rozboru poskytne patnáct povídek a tři snová intermezza ze své knihy Milostné rozhovory. Lahůdkou bude Europeana lingvisty, básníka, překladatele z francouzštiny a autora originálních lingvistických prací (Šmírbuch jazyka českého, Aniž jest co nového pod sluncem) Patrika Ouředníka. Europeana s podtitulem Stručné dějiny dvacátého věku patří mezi text balancující na pomezí beletrie a esejistiky s příchutí mystifikace. Stala se ve vánoční anketě Lidových novin nejzajímavější knihou roku 2001 a v tomtéž roce byla nominována na cenu Magnesia Litera. Pozornosti ČT neušel ani jeden z předních představitelů české exilové literatury Ota Filip. Tento Ostravák byl v roce 1970 odsouzen za podvracení republiky a o 4 roky později byl chtě nechtě donucen vystěhovat se do Německa, kde je členem Bavorské akademie věd a umění. Dramaturgie se však nebude zabývat jeho snad nejznámějším románem, který napsal během pouhých 2 měsíců, Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, ale zaměří se na monumentální memeoáromán Osmý, čili nedokončený životopis. Michala Viewegha není nutno dlouze představovat, neboť patří mezi nejčtenější a nejoblíbenější prozaiky profilované po roce 1989. Pod drobnohledem budou prozkoumána jeho Báječná léta pod psa. A co by to bylo za čtenářský deník bez Pavla Kohouta, který si ve svém životě prošel jak érami opojení stalinismem, tak vystřízlivěním, účastí na Pražském jaru a nuceným odchodem do exilu? Ve dvoudílných pamětích To byl můj život?? zvolil tento všestranný spisovatel netradiční formu vyprávění, svého hrdinu rozdělil na dvě osoby – On jako mladý a chybující a Já jako moudrý a vyrovnaný. S trochou nadsázky řečeno bude díky Miloši Urbanovi a jeho Hastrmanovi zastoupena ekologická tématika, resp. ekoterorismus. Kniha obdržela v kategorii próza cenu Magnesia Litera za rok 2001. Nejen o autorovi se dozvíte více na jeho osobních stránkách http://www.milos-urban.cz. A kdo by neznal Petra Šabacha a jeho román Hovno hoří, který se stal předlohou pro slavný film Pelíšky. Na programu tedy budou humorné vzpomínky na dětství a neradosti dospívání. Něžné pohlaví ve Čtenářském deníku zastupuje mladičká Petra Hůlová. Paměť mojí babičce, román, jenž získal 1. místo v anketě Lidových novin v kategorii Kniha roku 2002, vykresluje osudy žen 3 generací v atraktivním prostředí Mongolska. Naši exkurzi po současných českých autorech zakončíme Jiřím Hájíčkem a jeho románem z roku 2005 Selský baroko, kde se dotýká násilné kolektivizace vesnic v padesátých letech 20. století a likvidace jejích odpůrců (kulaků).

Česká televize v případě svého Čtenářského deníku volně navazuje na pořad Televizního studia Brno ČT Česko jedna báseň. Ten prezentoval široký záběr českých a moravských básníků. Jednotlivé díly čtenářského deníku, natáčené známými českými režiséry dokumentárních filmů, budou o vzájemném dialogu divák – kniha. A samozřejmě autor knihy.

V každém případě: pokud budete hledat další informace nejen o spisovatelích a nejen o těch současných, naše stránky jsou vám s novým vyhledávacím systémem plně k dispozici.

datum: 08.01.2008 | autor: Petra Trombalová

»» kompletní seznam úvodníků