Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše. Zavzpomínejte si na výstavě!

Do dějin české kinematografie a povědomí mnoha generací se bezesporu úspěšně zapsaly filmy ze studentského prostředí režiséra Martina Friče – Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Pro připomenutí jsme pro vás vybrali z posledně jmenovaného filmu nesmrtelnou scénku, při které Čuřil v podání Ladislava Peška znuděně recituje báseň Adolfa Hejduka, kterou zadal češtinář Kolísko v podání Jaroslava Marvana.

Čuřil: „Štěstí, co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera…“
prof. Kolísko: „Dost!!! To je nějaký přednes? Musíte recitovat s citem! … ehm … Štěstí. Co je štěstí? Muška jenom zlatá…“
Čuřil: „Muška jenom zlatá…“
prof. Kolísko: „No dovolte, no to je hrozné! Sedněte si a styďte se! Vždyť vy jste cynik! Dnešní mládež nemá kouska citu v sobě. Studenti? Vy nejste žádní studenti! Vy jste barbaři!“

Uvedené filmy vznikly podle předlohy Jaroslava Žáka a vy máte ještě celý březen na to, abyste navštívili Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze, které uspořádalo výstavu věnovanou odkazu Jaroslava Žáka. Život Jaroslava Žáka ovšem nebyl tak humorný, jak by se čtenář mohl domnívat podle jeho literárního stylu. Požádali jsme tedy autorku výstavy Mgr. Magdalénu Šustovou, aby nám charakterizovala Žákovo dílo a jeho životní cestu:

„Jaroslav Žák se spisovatelské činnosti začal věnovat již v útlém věku 9 let, kdy sepisoval zábavné příběhy pro mladšího bratra. Na gymnáziu, kde psal třídní časopis, začal přispívat do Humoristických listů. V roce 1930 pak vyšla dětská kniha „Budulínek a Matlafousek čili Vzpoura na parníku Primátor Dittrich, kterou napsal spolu s malířem Vlastimilem Radou. Úspěšní autoři vydali ve 30. letech 20. století další 3 knihy. Nejznámější Žákova kniha, Študáci a kantoři, vyšla v roce 1937 a do dnešních dnů se dočkala více než 20 vydání, divadelního i filmového zpracování. A také stála za sporem Jaroslava Žáka s Ústředním spolkem československých profesorů, který ho nařkl z porušování profesní cti. V letech 2. světové války vydal Jaroslav Žák několik knih esejů a úvah nad různými tématy. V r. 1946 se přestěhoval do Prahy (jako středoškolský profesor působil v Liptovském Mikuláši a Jaroměři) a začal se živit jako nezávislý žurnalista a spisovatel. Na přelomu let 1947 a 1948 začal ve Svobodném slově vydávat na pokračování satirický román Ve stínu kaktusu, který po komunistickém puči v únoru 1948 okamžitě přestal vycházet a jeho autor byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů. Dalších 10 let se Jaroslav Žák živil jako překladatel a korektor, zčásti ho podporovali přátelé. V roce 1958 mohla vyjít sportovní pohádka Kouzelné rukavice, rok později román Dobrý borec Antonín. 29. 8. 1960 podlehl Jaroslav Žák v nedožitých 54 letech infarktu. Díla, která napsal „do šuplíku“ – již jmenovaný román Ve stínu kaktusu, skeč Konec starých časů a Na úsvitě nové doby a 3 povídky (v roce 2001 vydané jako Nesportovní povídky) mohly vyjít až po roce 1989. Tato výstava je splátkou dluhu, který vůči Jaroslavu Žákovi, ve 40. letech 20. století považovaného za jednoho z našich nejlepších spisovatelů, cítíme. Jeho díla jsou nadčasová, zvláště Študáci a kantoři, ale také dvojdílný skeč o únorovém puči v roce 1948, kde Jaroslav Žák hýřil až orwellovskou fantazií, nicméně čas ukázal pravdivost jeho nadsázek,“ uvedla Magdaléna Šustová.

Při pročítání mnoha kladných ohlasů od mladých návštěvníků i pamětníků v návštěvní knize této výstavy, mě zaujal vzkaz od bývalého studenta jaroměřského gymnázia Ing. Vladimíra Kočvary, jehož profesorem byl v tercii a kvartě právě Jaroslav Žák: „Vzpomínali jsme moc na svého kantora z jaroměřského gymnasia, který nás učil za války. Nejen latinu a francouzštinu, ale také světonázor. Prof. Žák učil také nepovinnou angličtinu a jeho slavná věta: Our headmaster is red – byla populární. Vitam regit fortuna non sapientia. (Životem vládne štěstěna a ne moudrost).“

Podařilo se nám osobně se setkat s panem Kočvarou a na dotaz, jaký byl Žak profesorem, zavzpomínal: „Všichni jsme si ho vážili, považovali jsme ho za lidského, dobrého kantora, přátelského i přísného. Respektoval nás, snažil se nám porozumět."

Na vaši návštěvu se tedy těší milé průvodkyně – dámy: Olga Konrádová, Regina Štefanová, Dagmar Borůvková, Vendula Dovrtělová. V případě zájmu si můžete zakoupit některé z knih Jaroslava Žáka. Aktuálně se jedná o tyto knížky: Z tajností žižkovského podsvětí za 178 Kč, Nesportovní povídky za 169, Ve stínu kaktusu za 35 Kč a Na úsvitě nové doby za 63 Kč. Mimo tyto tituly si ještě můžete zakoupit reprodukce mravoučného plakátu a hospodářsko-výrobní mapy Československa z 30. let 20. století a také útlou publikaci „Cesta ho hlubin študákovy a kantorovy duše. Pedagog a spisovatel Jaroslav Žák“, kterou napsala autorka výstavy.

Kontaktní adresa
Pedagogické muzeum J.A. Komenského
Valdštejnská 20
Praha 1 – Malá Strana
Tel.: 257 533 455
http://www.pmjak.cz
E-mail: pedagog@pmjak.cz

Otevírací doba
Út-Ne
10.00-12.30 a 13.00-17.00

Dne 15. 3. se koná komentovaná prohlídka s autorkou výstavy!

Vstupné
Dospělí: 40 Kč
Děti, důchodci a držitelé průkazu ZTP: 20 Kč

datum: 28.02.2008 | autor: Seminárky.cz

»» kompletní seznam úvodníků

Tweet

Diskuse