přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Zajímáte-li se o studium cizích jazyků nebo dokonce přemýšlíte o tom, že začnete studovat „méně tradiční“ cizí jazyk, čtěte prosím dále.
Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a katedra nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci spolu se stejně zaměřenými partnerskými univerzitními pracovišti z Vídně, Bratislavy, Budapešti, Debrecínu a Wroclawi spolupracují na unikátním vzdělávacím projektu, jehož cílem je vytvoření mezinárodního bakalářského studijního programu. Ten se oficiálně nazývá Nizozemský jazyk, literatura a kultura ve středoevropském kontextu. V současné době probíhá náročné akreditační řízení, při kterém Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zvažuje udělení akreditace. Pokud se ministerští úředníci rozhodnou kladně, mohou se případní zájemci hlásit od příštího roku do tohoto studia. Více informací se můžete dozvědět, pokud kliknete na tento odkaz: http://www.ned.univie.ac.at/DCC/CMS. Unikátnost tohoto programu spočívá v tom, že studenti během studia mohou jednak pobývat jeden semestr na kterékoliv partnerské škole a navíc virtuálně formou e-learningu podle volby studovat předměty z nabídky zúčastněných kateder. Úspěšní absolventi tohoto studia získají diplom všech jmenovaných univerzit.
Na brněnské nederlandistice se do zkušebního provozu projektu Dutch Language, Literature and Culture in a Central European Context (DCC) zapojilo kolem deseti studentů. Mezi nimi i Jiří Girčák, kterého jsme požádali, aby se s námi podělil o své zkušenosti:
"Od Saši Andreasové, vedoucí naší katedry, jsem se dozvěděl o připravovaném studijním programu DCC. Tento školní rok se zkouší jeho případné fungování v praxi, a tak bylo nutné sehnat dobrovolníky z různých univerzit, kteří by kurzy nabízené on-line absolvovali, a tak vyzkoušeli, zda program funguje i v praxi. Několik z nás studentů nizozemštiny se rozhodlo využít možnosti vyzkoušet si tento netradiční program a v případě úspěšného dokončení předmětu/ů získat i tolik potřebné studijní kredity."
Jak tyto kurzy fungovaly?
"Každý týden se objevovaly na internetu texty k příslušným lekcím a následovně pak bylo nutné vypracovávat domácí úkoly a průběžné testy. Nemilosrdnost termínů mě osobně docela zaskočila. Jde o to, že když člověk studuje prezenčně a vídá se s učitelem osobně, je možné získat více prostoru i pro osobnější přístup, lze se domluvit na podmínkách, které vyhovují oběma a podle potřeby je měnit. To se s vyučujícím, který posílá studentům práci z jiné země, praktikuje o poznání složitěji. Člověka to ale na druhé straně donutí k určité disciplíně při průběžném studiu, což beru jako velký přínos."
Jakou další výhodu spatřuješ na tomto programu?
"Podle mě možnost vyzkoušet si výuku většího množství vyučujících. Katedra nizozemštiny je na naší univerzitě (předpokládám, že i na většině ostatních) velice malá. Máme výtečné vyučující, ale pořád jsou jen tři, což člověku nedává příliš volnou ruku při výběru volitelných přednášek. Projekt DCC mě tak nadchnul především díky mnohem větší šířce nabízených předmětů."
Kolik předmětů sis vlastně zapsal?
"Sám jsem si zapsal dva. Vzhledem k časové náročnosti jsem však dokončil pouze jeden. Protože přípravy programu stále pokračují, mohli jsme si vybrat další předměty i na tento jarní semestr. Jeden jsem si vybral a už se na něj těším. Jde o kurz týkající se terminologie Evropské unie. Jako příklad šíře kurzů je to jistě dostačující. Bylo by nemožné čekat od učitelů jediné katedry, že nabídkou svých kurzů pokryjí všechny zajímavé oblasti, které se týkají daného oboru. Program DCC toto umožňuje."
Závěrem bych Tě poprosil o celkové zhodnocení.
"Časová náročnost byla určitým problémem. Nám o nic vlastně nešlo, jsme jen "pokusní králíci" a když předmět nedokončíme, nemá to žádný vliv na naše skutečné studium. Musím ale přiznat, že při představě, že takto studuji většinu předmětů, mi nebylo moc lehce. Tady se, myslím, ukázal hlavní problém studia přes internet. Při absenci osobního kontaktu s vyučujícím se dostaví řada problémů, na které je student většinou sám, a tudíž jejich řešení zabere více času. Osobně jsem měl občas problémy s porozuměním některým přednáškám. Text byl občas obsahově dost složitý. Když něčemu nerozumím při hodině, můžu vše ihned prodiskutovat s vyučujícím, vidím jeho reakce. Pouhá komunikace přes internet často nestačí. Právě mě napadla situace, kdy se mi velice líbí přednášky daného profesora. Pokud mě problematika zajímá, můžu se na učitele obrátit s případnými dotazy, poznámkami apod. Přes internet to jde opět dost špatně. Tady ale asi zápory končí. Tak jak celý program chápu já, je perfektní možností studovat netradičně a zajímavě. Program je zaměřen na nizozemštinu ve středoevropském kontextu. Spolu s nizozemštinou se předpokládá i studium některého dalšího jazyka (mimo mateřského) z dané oblasti. To vede k jisté specializaci absolventů, která může být v dnešní době obrovskou výhodou. Sám si ale říkám, že to, co se mi může zdát maximálně zajímavé po třech letech studia nizozemštiny (teď už vím, jak se chci specializovat a co mě zajímá) nemusí už docenit současný maturant, který nemá o dané problematice ještě takový přehled."
Jirkovi přejeme, aby úspěšně dostudoval. Doufáme, že jsme vás alespoň trochu tímto článkem inspirovali, kam si příští rok můžete podat přihlášku.
Pro nedočkavce dodáváme, že průběh akreditačního řízení tohoto studijního programu v ČR je možné sledovat v zápisech ze zasedání Akreditační komise MŠMT, které se vám zobrazí, když kliknete na tento odkaz: http://www.msmt.cz/vzdelavani/2008.
datum: 17.03.2008 | autor: Seminárky.cz
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.