přečtěte si zdarma nové číslo časopisu |
Recentní suroviny: skripta
Základní překladatelské termíny - rusky
Huntington, Samuel: Politický řád v měnících se společnostech
Finanční řízení podniku: otázky ke státní zkoušce
Karel Čapek a kol.: Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm)
Přináším další z pozdravů zpoza Velké louže, Washingtonu, DC. Dnešní příspěvek se věnuje porovnání českého a amerického vysokého školství, ovšem ne komplexně, ale z pohledu osobní zkušenosti. Jak už víte, jsem studentkou FF UK v Praze na oboru Historie, a to po posledních 5 let, takže mé porovnání se bude týkat humanitně zaměřeného oboru. Studuji s většími či menšími úspěchy, jako většina z nás, studentů.
Před odjezdem na stipendium jsem si stále připomínala, co všechno vím o americkém školství a tím se snažila připravit na to, co mě čeká. Ano, byla jsem naivní.
Američtí středoškoláci skládají celoplošně všeobecné zkoušky SAT (Standardní test pro vstup na college), na jejichž základě jsou přijati či nepřijati na vysokou školu, kam poslali přihlášku.
První změna, se kterou jsem byla srovnaná, je odlišná délka akademického roku a semestru. Spojené státy mají akademický rok posunutý zhruba o měsíc. Na podzim začíná škola na konci srpna, konec semestru je před Vánoci, začátek letního semestru zhruba v polovině ledna a škola končí zhruba v polovině května.
Uspořádání školy do kampusu je u nás nevídané (i když MUNI nyní pracuje na jeho vytvoření na okraji Brna), a možná právě proto je odlišné i studijní prostředí. O knihovně, která je studentům dostupná 24/7 jsem se zmiňovala již v jednom z prvních článků. Mimoto do zázemí patří také kompletně vybavená posilovna s bazénem, squashovými kurty, indoorovou běžeckou dráhou a malou horolezeckou stěnou. Díky celistvosti kampusu jsou tato, i ostatní, studentská zařízení dostupná a hojně využívaná. Menza nabízí velmi širokou nabídku jídel od ovoce, přes hamburgery, sushi po saláty těstovinové nebo zeleninové.
Než se pustím do popisu semestru a koncepce studia, tak bych měla blíže představit elektronický systém a jeho možnosti. Jednoduše by se dalo říci, že vše je propojené. Pod jedním číslem, pod jedním nickem a jedním heslem je možno dozvědět se rozvrh, zajistit si ubytování, stáhnout si vystavené studijní materiály, zarezervovat si mimoknihovní výpůjčku, vytisknout si kdekoli v areálu školy cokoli potřebujete nebo se dostat do budovy koleje. Stejně tak je s tím spojený informační systém, kdy studenti dostávají informace o dění ve škole (volby do akademického senátu, nedávné střílení na jiné americké univerzitě, projekt na třídění odpadu atd.), je to možnost, jak vás může kdokoli ze spolužáků a vyučujících informovat o čemkoli. Myslím, že po zkušenostech, kdy jsem na hlavní budově FF UK hledala funkční tiskárnu či kopírku, jsem místním systémem doslova rozmazlená.
Ale zpět ke studiu jako takovému. Nevím, jak vy, ale já se za dobu studia setkala s tím, že se vyučující zrušil přednášku v daný den a napsal pouze malý papírek na přeplněnou vývěsku, který se dal až příliš snadno přehlédnout nebo se prostě neukázal bez varování. S tím se zde nesetkáte. Učitelé obesílají své studenty na zcela regulérní bázi s informacemi k jednotlivým přednáškám, testům nebo kvůli seminárním pracím. Hodiny začínají a končí většinou přesně, každopádně je povinnost vyučujících dostavit se na čas. Většina předmětu je interaktivních, což je umožněno i spolehlivým technickým zázemím. Ke každé hodině je pro studenty dostupný outline.
Během prvního týden mohou studenti různě brouzdat po hodinách a zjistit, co by je zajímalo, protože informace, které získají ze sylabu, tak jsou na 99 % platné, stejně tak i požadavky na každý kurz. A zde je jeden z největších rozdílů v poměru k našemu školství. Málokdy jsem se setkala s nějakým českým studentem, který by se musel soustředěně připravovat během celého semestru. Většinou se jednalo o nárazové projekty. Stačí se podívat na náš server, kde máme vlny přílivu materiálů v pololetí a na konci školního roku, v ostatních měsících dochází k útlumu a zaměření se např. na maturitní otázky. V USA to funguje jinak. Po studentech je vyžadována příprava z hodiny na hodinu, v mém případě se jedná hlavně o čtení (zrovna tento týden jsem na každý den četla okolo 150 stran denně), ale může se jednat o výpočty, laboratorní protokoly a mnoho dalšího.
Nejvýznamnější částí kurzu jsou většinou eseje. Za dobu 5 let studia na FF UK jsem vytvořila jednu 20stránkovou práci do prosemináře a bakalářskou práci. V „Úvodech do studia“ se učíme historický vývoj našeho oboru, jeho metody a jak by to mělo vypadat. Ovšem poslední zmíněná položka má jednu velkou nevýhodu. Pro historika, odborníka, jehož má psaní textů živit, není teorie psaní součástí studia a soustavné přípravy. Mám několik starších kolegů, kteří se předmět psaní snažili prosadit do výuky pro humanitní obory, leč bezúspěšně. A proto je pro mě zdejší pobyt velkou zkouškou. Během tohoto semestru napíšu zhruba 100 stran textu na různá témata v různých oblastech a stylech. Jde tedy o to, že nejen, že nejsem zvyklá psát, ale už vůbec nejsem zvyklá psát v cizím jazyce. Nehledě k tomu, že univerzita naopak kreativní psaní plně podporuje, a proto studentům nabízí možnost využít tzv. Writting Center, kam může přijít kdokoli 7 dní v týdnu, i když v pouze omezených hodinách, aby měl možnost zapracovat na tezi práce, eseje nebo prezentace. Writting Center nabízí pomoc se stylistikou, lingvistikou i gramatikou.
S polovinou března jsem se dostala do poloviny svého studijního pobytu na George Washington University a musím říct, že během 8 týdnů školy mám za sebou tolik práce a studia jako v Čechách ne za několik let.
datum: 28.03.2008 | autor: Míša Blažková
Zaregistrujte se a dostávejte nejlepší nabídky jako první.