Seminarky.cz > diskuse k úvodníkům » Předseda představenstva Lázní Darkov Igor Svoják jde svému štěstí směle naproti

Předseda představenstva Lázní Darkov Igor Svoják jde svému štěstí směle naproti

Lazne DarkovLázně Darkov byly založeny ve městě Karviné roku 1867 a postupem času se staly jedněmi z nejvýznamnějších evropských jodových lázní. Léčba vychází především z bohatství jodobromové vody s vysokým obsahem jódu. Věhlas lázní rostl, a tak nikoho nepřekvapí, že zde vznikl první jodový bazén s třetihorní mořskou vodou v Evropě. Nejezdí sem jen nemocní, pro širokou veřejnost lázně otevřely Svět vitality, mimo jiné s úplnou novinkou – kryokomorou, v níž se můžete na dvě minuty zchladit při -130 až -160 stupních Celsia. Jak lázně fungují a mnoho dalšího se dočtete v našem rozhovoru s bývalým generálním ředitelem a čerstvým předsedou představenstva Lázní Darkov Ing. Igorem Svojákem, který považuje za ideální stav, když mu pacienti na vozíčku utíkají domů po svých.

Osobní zpověď:
Ing. Igor Svoják
41 let, ženatý, 2 děti
Studium:
Vysoká škola báňská, Fakulta strojní a elektrotechnická
Absolvent CEVRO akademie (Liberálně-konzervativní akademie)
Velké množství manažerských kurzů
V současnosti doktorandské studium na Slezské univerzitě v Karviné
Kariéra:
1991 – 1994 OKD řada technických funkcí
1994 -1995 Asistent generálního ředitele ve VUHŽ (Výzkumný ústav hutnictví železa)
1996 – 1997 Obchodní náměstek ve firmě BASTRO, a.s.
1998 – 2007 na vlastní noze (především krizový management, dražebník)
2007 – Externí poradce v Lázních Darkov, po třech měsících generální ředitel Lázní Darkov
2008 – Předseda představenstva Lázní Darkov
Krédo: Štěstí je potřeba jít naproti.

Nejsme klasické lázně. U nás se musí tvrdě pracovat.

Mohl byste charakterizovat Lázně Darkov?
„Určitě jsme v mnohém výjimeční. Dovolím si tvrdit, že nepatříme mezi klasické lázeňské instituce, mezi jaké patří například Karlovy Vary nebo Luhačovice. Je samozřejmě třeba vysvětlit, proč tomu tak je. Do zmiňovaných lázní si člověk jede odpočinout se vším všudy. Lázně Darkov jsou naproti tomu velmi blízko „tvrdé“ medicíně a lidé, kteří jezdí k nám, sem nemíří za odpočinkem. Jedou k nám na sobě tvrdě pracovat, v tom dobrém slova smyslu. Tuto skutečnost bych na našich lázních vyzdvihl a podtrhnul. Ideální stav je, když nám pacienta přivezou na vozíčku a on nám po léčbě uteče domů po svých.“

Slavili jste 140 let od svého založení. Považujete dlouhou historii v oboru lázeňství za konkurenční výhodu?
„Jednoznačně ano. Působíme na poli léčby pohybového aparátu již řadu let a tuto dobu považuji nejen za konkurenční výhodu v rámci České republiky, ale zejména pro arabské státy. Již za bývalého režimu navštěvovalo naše lázně velké množství Arabů a my velice rádi navazujeme na tuto léty prověřenou tradici a historii, kterou máme.“

Oprášili jsme ruštinu.

Jak jste již nastínil, mezi vaši klientelu patří v nezanedbatelném měřítku Arabové a Rusové. Jak řešíte případné jazykové bariéry?
„Jazykové bariéry nemáme. Naši lékaři, kteří se o tuto zahraniční klientelu starají, umí na základní úrovni komunikovat v té dané řeči. U arabských klientů se situace řeší angličtinou, protože vesměs všichni z nich tento jazyk ovládají. Pokud přece jen dojde k nějakou složitější komunikaci s Araby, máme u nás propracovaný systém založený na spolupráci s cestovními agenturami. Každý arabský klient, který v našich lázních postupuje léčení, je zároveň klientem některé z arabských cestovních kanceláří, které u nás přímo sídlí a které mají ve svém portfoliu zaměstnanců přímo tlumočníky. Proto kterýkoli klient z arabských zemí mající komunikační potíže s angličtinou dostává k ruce jakéhosi pomocníka vyslaného tou kterou cestovní kanceláří, jež ho provází. S ruštinou problém není už vůbec, protože generace darkovských lékařů ji měla povinnou v rámci školní výuky, takže si ji jen oprášila.“

Spolupráce byla na bodu mrazu naší kryokomory.

V povědomí mnoha lidí je město Karviná spojeno s hornictvím. Daří se spojení Karviná – hornické město měnit na Karviná – lázeňské město?
„Řekl bych, že se to částečně daří. Určitě nám v tom nesmírně pomáhá nadstandardní spolupráce s Magistrátem města Karviné, protože je také jejich zájmem, aby ke změně v představách občanů došlo. Možná bych spojení lázeňské město rozšířil o přídavné jméno „univerzitní“, protože existence Slezské univerzity určitě vnímáme jako jednoznačnou výhodu. Bývalému vedení města tato záležitost neležela příliš na srdci, spolupráci bych přirovnal k bodu mrazu v naší kryokomoře. Společně se současným vedením města se však snažíme a určitě i budeme snažit dál zviditelňovat Karvinou jako lázeňské a univerzitní město.“

Dávám náhodě 30 %.

Jak se člověk stane generálním ředitelem a následně předsedou představenstva?
„Jsem přesvědčen o tom, že velká část profesní dráhy každého člověka je ovlivněna štěstěnou. Mnoho věcí člověk docílí jakoby plánovaně. Ale někdy závisí hodně na štěstí a náhodách. Kdybych to měl vyjádřit procentuálně, dávám náhodě 30 %. Zbytek záleží na cílevědomosti a tvrdé práci. Ke štěstí ani k náhodě však nedojde, pokud tomu nejde člověk naproti. V mém případě jsem se generálním ředitelem této firmy nestal cíleně. Původně jsem do ní nastoupil jako externí poradce v oblasti ekonomicko-organizační. Má spolupráce s vedením se stala natolik těsná, že dnes již bývalý předseda představenstva a tehdejší generální ředitel v jedné osobě mi funkci nabídl po třech měsících od doby, co jsme se poprvé společně setkali. Od ledna tohoto roku jsem pak dosáhl na metu šéfa představenstva.“

Své lidi si chceme vzdělat, vychovat a udržet.

Patří u vás mezi zaměstnanecké výhody také možnost vzdělávání?
„Své lidi si chceme vzdělat a vychovat, proto klademe na vzdělání jako takové obrovský důraz. Jestli zde mají pracovníci nějakou neomezenou možnost, pak je to právě v oblasti sebevzdělávání a rozšiřování svých vědomostí formou odborných kurzů či studií na vysokých školách. Na základě těchto skutečností se pak s konkrétními zaměstnanci domlouváme na jejich dalším profesním uplatnění v rámci společnosti. Máme vytvořen také výukový plán na cizí jazyky, konkrétně ruštinu a angličtinu. Arabštinu se ale neučíme.“

Lazne DarkovV loňském roce jste rozjeli v tuzemsku ojedinělý projekt ERO (Endoprotetika – Rehabilitace – Organizace), který tkví v co nejkratším překladu pacienta po endoprotéze kyčelního nebo kolenního kloubu z lůžka v nemocnici do fáze rehabilitace na „lůžku“ ve vašich lázních. Je o tento projekt zájem?
„Celý projekt je založen na výrazném zkrácení doby léčby. Pacienti, kteří prodělají operaci kyčelního nebo kolenního kloubu, se v průměru v České republice léčí 27 až 28 týdnů. My jim nabízíme léčbu, která zabere u nekomplikovaných pacientů 8 až 9 týdnů. Zájem je obrovský, a to až tak obrovský, že nejsme schopni uspokojit veškerou poptávku z řad pacientů. Daří se nám však rozšiřovat spolupráci s nemocnicemi, které se na projektu účastní. Kromě Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, se kterou jsme celý projekt rozjížděli, jsme navázali v tomto směru styky s Fakultní nemocnice v Brně - Bohunicích, před podpisem smlouvy jsme s Fakultní nemocnicí v Olomouci a Fakultní nemocnicí v Ostravě. Těsnou spolupráci máme také s místními krajskými nemocnicemi Třinec, Frýdek-Místek, Krnov a Opava. Navíc máme rozpracovány podklady pro další urychlení celého procesu léčby. To ale zatím trochu předbíhám.“

Jsme lepší než Karlovy Vary.

Co byste nazval největším úspěchem Lázní Darkov?
„Pro mě osobně je největším úspěchem to, že Lázně Darkov i po změně politického systému v naší zemí jsou tam, kde jsou. V obrovské konkurenci lázní a velké náročnosti oboru lázeňství jako takového si držíme svou vysokou kvalitu a úroveň služeb. Medicína, kvůli kterým by měla lázeňská zařízení existovat, je tady vynikající a dovolím si tvrdit, že jsme lepší než Karlovy Vary. Navíc jsem přesvědčen o tom, že jsme nastartováni na nesmírný vzestup jak z hlediska investic, tak z hlediska tvorby image naší společnosti. A osobně jsem moc rád, že máme českého majitele.“

Vyplatilo se vám zpřístupnit lázně veřejnosti?
„Stoprocentně ano. Myslím si, že naše obliba by rozhodně nebyla taková, jaká je v současné době. Právě otevřením se široké veřejnosti jsme nastartovali velmi úspěšnou etapu Lázní Darkov. Lidé z širokého okolí se k nám objednávají předem.“

Budoucnost lázní vidím růžově.

O co usilujete do budoucna?
„Lázně by dnes i do budoucna měly jednoznačně znamenat léčbu a rehabilitaci pohybového ústrojí a léčbu pacientů s neurologickými problémy. Ideální situace nastane v případě, až si každý občan naší republiky spojí Lázně Darkov s pojmy pohybové a neurologické potíže. K tomu by mělo směřovat veškeré naše úsilí. Velký kus práce musíme udělat v systému doplňkových služeb, kde máme, podle mého názoru, ještě trochu deficit. Musíme obrátit svou pozornost na masivnější oslovení všech potenciálních klientů, aby věděli, že právě u nás se jim dostane maximální možné péče, a to klasickou marketingovou cestou a propagací společnosti. V tomto ohledu pak zvažujeme ještě větší působnost médií, hlavně tisku či rozhlasu, případné umístění billboardů a polepů na autobusy. Spolupracujeme se zdravotními pojišťovnami, od kterých očekáváme poskytnutí všech možných informací o Lázních Darkov svým pojištěncům. Navázali jsme spolupráci s místní Slezskou univerzitou, kterou chceme rozvíjet, a samozřejmě i nadále budeme udržovat úzké vztahy s radnicí.“

Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho spokojených klientů.

Další informace o Lázních Darkov naleznete níže:
Lázně Darkov, a. s.
Čsl. Armády 2954/2
Karviná
http://www.darkov.cz

K 31. 10. 2007: 572 zaměstnanců, mimoevidenční stav 28 zaměstnanců

Profese:
dělnické 147 (dělníci, pokojské)
rehabilitační pracovníci 52
lékaři 13
odborní 2
THP 64
ostatní 294 (zdravotní sestry, nutriční terapeuti, lázeňský personál, maséři, stravovací provoz)

Čerství absolventi VŠ a VOŠ: 7

Profese s největší fluktuací: rehabilitační pracovníci, zdravotní sestry, servírky

Průměrná mzda: leden - říjen 2007: 13 968,73

Věková struktura:
Věk. skup. 15-24 25-34 35-44 45-54 55-64 65-více celkem
Počet 47 147 148 190 66 2 600
% 7,83 24,50 24,67 31,67 11,00 0,33 100,00

Vzdělanostní struktura:
Vzdělání počet %
základní 77 12,83
vyučen 196 32,67
střední odborné 62 10,33
ÚSV 23 3,83
ÚSO 179 29,83
vyšší odborné 25 4,17
vysokoškolské 37 6,17
doktorandské 1 0,17
celkem 600 100,00

datum: 24.04.2008 | autor: Petra Trombalová

»» kompletní seznam úvodníků

Diskuse