1.	Definice syndromu vyhoření „burn–out“

2.	Kdo je tímto syndromem ohrožený

3.	Lidské profese, nejvíce ohrožené syndromem burn – out

4.	Příznaky syndromu burn – out a možné podmínky jeho vzniku

5.	Etapy vyhoření

5.1.	Motivace – nadšení

5.2.	Stagnace – nezdary

5.3.	Frustrace zklamání

5.4.	Apatie – poraženectví

5.5.	Exhausce – vyhoření

6.	Premorbidita

6.1.	Ztráta ideálů

6.2.	Závislost na práci

7.	Druhy syndromu „burn-out“

7.1.	Aktuální syndrom vyhoření

7.2.	Chronický syndrom vyhoření

8.	Další varianty syndromu vyhoření

8.1.	Syndrom obnošení

8.2.	Syndrom podcenění

8.3.	Klasický syndrom vyhoření

9.	Nejběžnější příčiny vzniku syndromu burn-out

10.	Vznik syndromu burn-out

11.	Prevence syndromu vyhoření

"6. Premorbidita
Podle K. Kopřivy v knize Lidský vztah jako součást profese (1997) vedou k vyhoření tři hlavní cesty :

6.1. Ztráta ideálů - Na počátku profesionální kariéry je nadšení. Avšak ten, kdo hoří, může vyhořet. Mladý člověk se vrhne do své nové práce, je zvídavý, ochotný , má radost ze své práce, která má dle něj smysl. Postupně se však objevují překážky, narůstají obtíže, vše se nemůže ideálně dařit. Člověk ztrácí ideály a tím se snižuje také jeho pozitivní motivace.
První negativní myšlenky potlačuje další aktivita, která způsobuje zvýšení pracovního zatížení. Další angažovanost ještě více vyčerpává, monotonie a apatie jsou bránou k vyhoření.

6.2. Závislost na práci - Další, často se vyskytující možností je workoholismus. Jeho hlavním znakem není jen přemíra práce a pracovitosti, nýbrž také skutečnost, že práce nahrazuje jiné činnosti – mnohdy i rodinné, intimní, volnočasové – a brání jejich vykonávání. Nutkavá potřeba práce a vyčerpání posléze vedou k vyhoření.

6.3. Neschopnost říkat NE – Pro některé lidi je těžké odmítnout zbytečné požadavky nebo vůbec říci ne, vyskytne-li se „dobrá příležitost“. Je to nejen projev slabošství, ale také nedostatek odhadu vlastních časových možností a špatná organizace práce. Díky nim se člověk natolik zamotá do svých pracovních úkolů, že je jimi v konečném důsledku pohlcen a následně vyhoří. Tím, že se člověk neumí ubránit slovu NE, v konečné fázi nepomůže ani sobě, natož organizaci u které pracuje. Pro moderní společnosti je důležité, aby člověk pracoval „svým“ tempem odpovídajícím nároků na něj kladeným, stále stejným, po dlouhá léta, než aby v jeho práci docházelo k rapidním výkyvům, a to jak na vzestupu, tak při pádu, v krátkých časových sledech.

7. Druhy syndromu burn – out
Syndrom vyhoření by bylo možno také rozdělit do dvou kategorií a to na aktuální a chronický.

7.1. Aktuální syndrom vyhoření - může nastat například po nadměrné pracovní zátěži – např. onemocní někdo ze spolupracovníků, dotyčný jedinec musí pracovat nad rámec svých povinností, ve směnném provozu sloužit více směn, apod. Jedná-li se o akutní syndrom vyhoření, pak většinou stačí, že se podmínky, které takto vznikly, se opět po krátké době vrátí do původního stavu, nebo si dotyčný má možnost vzít dovolenou, delší volno a odpočinout si. Pak se bude cítit i dále pracovat jako před touto zátěží."