1.	Rozvaha banky

1.1.

Aktiva

1.2.

Pasiva

2.	Hlediska pro vytváření analytické evidence

3.	Účtová třída 1

3.1.	Pokladna 111

3.2.	Běžné účty u emisních bank 121

3.3.	Účty peněžních rezerv u emisních bank 122

3.4.	Poskytnuté úvěry jiným bankám 133

3.5.	Závazky z jiných hodnot (účtová skupina 16)

4.	Účtová třída 2

4.1.	Úvěrové účty klientů (21. a 24.)

4.1.1.

Konsorciální úvěr

4.1.2.

Ostatní pohledávky za klienty 214

4.2.	Vklady klientů (účtová skupina 22.)

4.2.1.

Běžné účty klientů 221

4.2.2.

Termínované vklady 222 a 223

4.2.3.

Úsporné vklady

4.3.	Emitované krátkodobé CP (účtová skupina 26.)

5.	Účtová třída 3

5.1.	Banka jako zprostředkovatel emise dluhopisů

5.1.1.

Banka negarantuje umístění dluhopisů na veřejnosti

5.1.2.

Banka garantuje umístění na veřejnosti

5.2.	Účtová skupina 36. a 38.

5.2.1.

Státní bezkupónové dluhopisy – 381

5.2.2.

Kupónové dluhopisy – 384, 364

5.2.3.Nákup akcií

6.	Účtová třída 4

6.1.	Účtování zásob – sk. 48

7.	Účtová třída 5

7.1.	Dotace - sk. 50

7.2.	Podřízené fin. závazky – účt. sk. 53

7.3.	Emitované dlouhodobé CP – účt. sk. 52

8.	N a V banky – třída 6 a 7

8.1.	Vnitrobankovní účetnictví

9.	Podrozvahové účty – účtová třída 9

9.1.	Poskytnuté přísliby úvěrů a půjček – 911

9.2.	Přijaté přísliby úvěrů a půjček – 912

10.	Účetní závěrka

10.1.

Vnitřní audit

10.2.

Základní ekonomická kritéria pro hodnocení banky

"Účtová třída 1

- obsahuje účty rozvahové, aktivní i pasivní
Ve vztazích s jinými bankami rozeznáváme 2 druhy účtů:
 nostro účty – běžné účty, které má banka vedené u jiné banky
 loro účty (vostro) – běžné účty, které banka vede pro jiné banky
Pokladna 111
- aktivní účet
- banka zde analyticky odlišuje hotovost v tuzemské a zahraniční měně
Běžné účty u emisních bank 121
- aktivní účet
- prostředky uložené u ČNB a zahraničních emisních bank kromě PMR
Účty peněžních rezerv u emisních bank 122
- slouží pro účtování PMR a také jako prostředek mezibankovního zúčtování v rámci clearingového centra ČNB
Hlavním cílem clearingového centra je zprostředkování jednotlivých mezibankovních plateb a také umožňuje ČNB dohled nad ostatními bankami. ČNB provozuje clearingové centrum pro zajištění mezibankovního zúčtování od března roku 1992.
př. Banka A poskytla bance C úvěr ve výši 500.
z pohledu banky A: 1) poskytnutí úvěru bance C 500
z pohedu banky C: 1) přijetí úvěru od banky A 500

př. z pohledu KB.
KB má k 1.1. zůstatek na běžném účtu u ČNB 300, zůstatek na běžném účtu u ČSOB 90. KB vede účet České spořitelně, na kterém je zůstatek k 1.1. 100. Česká spořitelna vybrala ze svého účtu hotově 10, na svůj účet u ČNB vložila KB 13, na účtu u ČSOB nám připsaly úroky 12, České spořitelně jsme vyúčtovali úroky 5.
1) počáteční zůstatky k 1.1.
a) účet u ČNB 300
b) účet u ČSOB 90
c) účet, který vedeme České spořitelně 10
2) Česká spořitelna vybrala 10
3) vklad na účet u ČNB 13
4) na účtu u ČSOB připsány úroky 12
5) připsány úroky na účet České spořitelny 5"

Práce je velmi přehledná. Obsahuje tabulku.