1.	Nezaměstnanost a její vliv na psychiku člověka.

2.	Co to je nezaměstnanost

3.	Druhy nezaměstnanosti

3.1.	Cyklická nezaměstnanost

3.2.	Strukturální nezaměstnanost

3.3.	Frikční nezaměstnanost

3.4.	Skrytá nezaměstnanost

3.5.	Neúplná nezaměstnanost

3.6.	Nepravá nezaměstnanost

3.7.	Sezónní nezaměstnanost

4.	Makroekonomický pohled na nezaměstnanost

4.1.	Ekonomický dopad

4.2.	Sociální dopad

5.	Měření nezaměstnanosti

6.	Vliv nezaměstnanosti na psychiku člověka

6.1.	Dlouhodobá nezaměstnanost

6.2.	Psychologické důsledky nezaměstnanosti

6.3.	Využití volného času a postoje nezaměstnaných

6.4.	Důsledky nezaměstnanosti na životní podmínky a chování rodin

7.

Závěr

" Trávení volného času v nezaměstnanosti je jedním ze sociálně-psychologických problému. Velmi důležité je zachování určitého stereotypu, určitého systému trávení času v nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost vede k destrukci volného času a k riziku jeho neadekvátního trávení. Toto nebezpečí hrozí zejména mládeži, která preferuje hodnotu volného času a může mít tak větší tendenci uniknout z trhu práce, tj. vyhýbat se zaměstnanosti.
Výzkumy ukazují, že mezi uchazeči o zaměstnání jsou velké rozdíly v představách o trávení volného času v nezaměstnanosti. “Většina považuje za hlavní aktivitu kontakt se zaměstnavateli, tj. hledání místa, dále rekvalifikaci a vzdělávání, rozvíjení koníčků a vedlejší práci. Ženy méně často vyhledávají zaměstnavatele a častěji nacházejí realizaci v koníčkách(zejména šití, ruční práce apod.), které dokážou rodině materiálně pomoci”.
Pokud jde o rozsah a druh iniciativy k získání práce mimo rámec úřadu práce, “podle průzkumu 35,3% převažuje sledování inzerátů a reagování na ně, 24,7% jednání s podniky, 16,1% příprava na soukromé podnikání, 7% hledání práce v zahraničí a 5,5% podávání vlastních inzerátu. Ostatní nevyvíjejí v tomto směru vlastní aktivitu. Lidé preferovali úřady práce a potom hledání prostřednictvím příbuzných a známých. Služby úřadu práce preferovali více ženy, osoby z problémových podniků v útlumu, osoby s velmi nízkým a velmi vysokým vzděláním, v nejnižších a nejvyšších věkových kategoriích a z neuplatitelných profesí. Soukromým službám dávala přednost spíše skupina mladých kvalifikovaných pracovníků, protože úřady práce nemají pro tuto skupinu nabídku pracovních míst. Mládež a vysoce kvalifikovaní odborníci se spoléhali na pomoc známých a příbuzných, na které se obraceli stejnou měrou jako na soukromě služby. Skupiny, které si řeší stav nezaměstnanosti svépomocí, nevyužívají služeb úřadů práce, a to všechny skupiny, mimo starších věkových kategorií. Ty si uvědomují svoje limity a kromě sebe sama se spoléhají stejně často i na úřad práce a předchozího zaměstnavatele. Aktivní a soběstačné typy jedinců volí aktivnější formy hledání zaměstnání – sám, všemi způsoby, soukromou zprostředkovatelskou službou, zatímco pasivní a závislí jedinci naopak čekají na pomoc úřadu práce, bývalého zaměstnavatele a příbuzných.
Změna v organizaci času, zvýšené zapojení do domácích prací, více doma tráveného času a také více pasivní náplň volného času a úbytek zábavy vyžadující peníze má vliv i na změnu v hodnotové orientaci nezaměstnaného."

Práce obsahuje tabulku.