1.	Srozumitelnost a přístupnost

2.	Určení aktorů

3.	Emocionálnost

a) Světská moc - stát – panovník - státní úředník
b) Duchovní moc
c) Občanská společnost

4.	Východiska textu, sofistikovanost textu

5.	Logická konzistence

"4) Východiska textu, sofistikovanost textu

Moc má být rozdělena, na světskou a církevní.
Světská moc se má starat o veřejné blaho, je povinna zachovávat práva všech bez ohledu na vyznání, k plnění povinností vyplývajících ze zákona vynucuje zákonnými prostředky.
Církevní se má starat výhradně o spásu duší, členství v církvi je dobrovolné, a nesmí mýt vliv na postavení člověka před zákonem světským, církev nesmí porušovat světské zákony.
Občanská společnost musí zachovávat světské zákony, k dodržování rozumných zákonů může být donucena, dobrovolně vstupuje a vystupuje do církví, při nedodržení církevních pravidel může být člověk z církve vyloučen, což nemá mýt žádný vliv na jeho postavení občana.

Tento text není sofistikovaný, autor se nesnaží zakrýt své názory ani východiska textu. Jasně mluví k jednotlivým aktorů, vytýká jim vzájemnou netoleranci k jiným názorům, vírám a různým náboženským představám.
Nastiňuje svou představu světa - rozdělenou na dvě základní sféry světskou - obecně platnou pro všechny členy společnosti, právně vynutitelnou a duchovní - založenou na dobrovolném členství, na dobrovolném vstupu, na dobrovolné konání dle pravidel platných pro členy, která ovšem nejsou v rozporu s obecně platnými zákony, v případě nerespektování daných pravidel vyloučení a samozřejmé i na možné dobrovolný výstupu z této či oné církevní organizace, bez jakýchkoli jiných např. trestně právních následků.
K církvím hlásícím se ke Kristovi je autor přísnější, tato víra může být dle evangelia naplněna pouze láskou, ne silou. A pokud člověk nemá v srdci milosrdenství a toleranci jak souvěrcům tak i k jinověrcům, nezaslouží si označení křesťan.
Autor chce, aby v tomto světě navzájem mezi jednotlivými aktory vládla vzájemná tolerance, a to jak mezi státem a církvemi, mezi členy státu navzájem stejně tak jako mezi členy církve, mezi jednotlivými náboženským seskupeními a to i nekřesťanskými.
Dle autora je víra a péče o duchovní spásu otázko osobní odpovědnosti jednotlivých lidí a není ji možné vynutit žádnou z forem diskriminace."

Obsahuje hrubé pravopisné chyby.