1.	Dějiny architektury a stavitelství základní definice a pojmy

1.1.	Co představují dějiny architektury a v jakém vztahu jsou k dějinám stavitelství

1.2.	Definice architektury

1.3.	Architektonický prostor

1.4.	Architektonický tvar

1.5.	Funkce architektury

1.6.	Analýza tzv. „Honzíkova diagramu“ o vztahu architektury a stavitelství

1.7.	Definice stavitelství

1.8.	Konstrukce

1.9.	Stavební konstrukce

1.10.

Základní konstrukční systémy v dějinách architektury a stavitelství

2.	Chronologický přehled doplněný o charakteristiku použitých materiálů a použitých konstrukcí (v návaznosti na grafický diagram)

2.1

Pravěk

2.2	Starověk - Dálný východ

2.3	Starověk - Starověké Řecko

2.4	Starověk - Starověký Řím

2.5	Románská architektura

2.6

Gotika

2.7

Renesance

2.8

Baroko

2.9	Klasicismus a romantismus

2.10	Historismus

2.11

Secese

2.12	Novodobá architektura meziválečného

2.13	Charakteristika stavební tvorby po 2. světové válce

3.	Chronologický přehled postupů při provádění staveb (v návaznosti na grafický diagram)

3.1

Pravěk

3.2	Starověk-Dálný východ

3.3	Starověk-Starověké Řecko

3.4	Starověk-Starověký Řím

3.5	Románská architektura

3.6

Gotika

3.7

Renesance

3.8

Baroko

3.9	Klasicismus a romantismus

3.10	Historismus

3.11

Secese

3.12	Novodobá architektura meziválečného

3.13	Charakteristika stavební tvorby po 2. světové válce

4.	Dějiny teoretických přístupů ve stavitelství

4.1.Co představují díla Vitruviova, Palladiova a Albertiho pro vývoj teoretických přístupů k architektuře a stavitelství

4.1.1

Vitruvius (1 st. př. Kristem)

4.1.2

Palladio (30.11.1508-19.8.1580)

4.1.3

Alberti Leon Battista (14.2.1404 – 25.4.1472)

4.2.	Od starověku ke středověku

4.2.1

Blízký východ

4.2.2

Starověké Řecko

4.2.3

Architektura starověkého Říma

4.3.	Nástup renesance

4.3.1

Leonardo da Vinci

4.4.	Druhá polovina sedmnáctého století

4.4.1

William Petty

4.4.2

Robert Hook (1635-1702)

4.4.3

Isaac Newton (1643-1726)

4.4.4

Edme Mariotte (1620-1684)

4.4.5

Gottfried Wilhelm Leibniz

4.4.6

Jakob I. Bernoulli (1655-1705)

4.4.7

Johan I. Bernoulli (1667-1748)

4.5.	Osmnácté století

4.5.1

L. Euler (1707-1783)

4.5.2

Jakob II. Bernoulli (1759-1789)

4.5.3

Joseph Louis Lagrange (1736-1813)

4.5.4

Pierre Varignon (1654-1722)

4.5.5

Charles Augustin Coulomb (1736-1806)

4.6.	Počátky statiky stavebních konstrukcí

4.6.1

J.V. Poncelet (1788-1869)

4.6.2

Charles Dupin (1784-1813)

4.6.3

A. Duleau

4.6.4

Johan Albert Eytelmein (1764-1848)

4.6.5

Thomas Young (1773-1829)

4.6.6

A.L.Cauchy (1789-1857)

4.6.7

Navier (1785-1836)

4.6.8

František Josef Gerstner (1756 – 1832)

4.7.	Klenby a oblouky, jaké jsou základní principy jejich navrhování, podmínky stability apod.

4.7.1

Klenební oblouky.

4.7.2

Podmínky stability kleneb

5.	Zdivo, pojiva a povrchové úpravy ve stavitelství a architektuře

5.1.	Zdivo nosné a výplňové ve Starověku

5.1.1

Blízký východ

5.1.2

Řecko

5.1.3

Řím

5.2.	Zdivo nosné a výplňové ve Středověku

5.3.	Zdivo nosné v Novověku

5.3.1

Zdivo lepeniční (pissé)

5.3.2

Zdivo cihelné

5.3.3

Zdivo kamenné

5.3.4

Zdivo výplňové

5.3.5

Dělící stěny

5.4.	Povrchové úpravy ve Starověku, Středověku a Novověku

5.4.1

Starověk

5.4.2

Středověk

5.4.3

Novověk

5.5.	Dlažby ve Starověku, Středověku a Novověku

5.5.1

Starověk

5.5.2

Středověk

5.5.3

Novověk

5.5.4

Dlažby z dlaždic umělých

5.5.5

Mozaika

5.5.6

Dlažba asfaltová

5.5.7

Dlažba z kostek dřevěných

5.6	Dřevo ve stavitelství a architektuře

5.6.1.

Dřevo a dřevěné konstrukce ve Starověku

5.6.1.1

Dřevěné stěny

5.6.1.2

Dřevěné stropy a krovy

5.6.2.

Dřevo a dřevěné konstrukce ve Středověku

5.6.2.1

Dřevěné stěny roubené

5.6.2.2

Dřevěné stěny hrázděné

5.6.2.3

Dřevěné stropy

5.6.2.4

Výplně otvorů

5.6.2.5

Dřevěné krovy

5.6.2.6

Krokevní krovy (podélně vázané)

5.6.2.7

Hambalkové krovy

5.6.3.

Dřevo a dřevěné konstrukce v Novověku

5.6.3.1

Dřevěné stěny

5.6.3.2

Srubové

5.6.3.3

Hrázděné

5.6.3.4

Bedněné neboli prkenné

5.6.3.5

Příčky

5.6.3.6

Dřevěné konstrukce stropní

5.6.3.7

Podlahy

5.6.3.8

Konstrukce dřevěných nosníků

5.6.3.9

Vaznicové krovy

5.7	Beton ve stavitelství a architektuře

5.7.1.

Hydraulická pojiva ve starověkém stavitelství

5.7.2.

Jak to bylo s využitím hydraulických pojiv ve středověku

5.7.3.

Hydraulická pojiva v Novověku v souvislosti s rozvojem výroby v Západní Evropě

5.7.4.

V čem spočíval přístup a objevy F. Henebiqua

5.7.5.

Beton v Rakousku-Uhersku včetně Čech a Moravy v roce 1880-1900

5.7.6.

Betonové a železobetonové stropy, včetně kleneb v období 1880-1900

5.8	Kovové konstrukce ve stavitelství a architektuře

5.8.1.

Konstrukce ze železa

5.8.1.1

Crystal Palace v Londýně (1851)

5.8.1.2

Mostní stavby ze železa

5.8.1.3

Halové objekty v Evropě

5.8.1.3.1

Zámecký skleník v Lednici na Moravě

5.8.1.4

Příklady výrobků huti v Blansku a v dalších oblastech

5.8.1.5

Uplatnění na negotických, neorenesančních a neoklasicistních stavbách

5.8.1.6

Profilované železo a jeho uplatnění

5.8.2.

Konstrukce z oceli

5.8.2.1

Halové a věžové stavby z oceli – příklady

5.8.2.1.1

Maják Adziogol – Ukrajina 1911

5.8.2.1.2

Výtah v Bad Schandau

"Dřevo ve stavitelství a architektuře.

1. Dřevo a dřevěné konstrukce ve Starověku.

Dřevěné stěny
Dřevo se dále používalo na krovy, lešení, bednění, stropy.

Dřevěné stropy a krovy.
V Mezopotámii byly stropy ze dřeva palmového a cypřišového, seshora bylo na trámy nakladeno proutí a rákosí a na něm udusaná hlína. Stropní trámy a záklop byly zdobeny řezbou a malbou. Plochá střecha byla užívána jako terasa. V Řecku byla rovná střecha postupně nahrazena střechou sedlovou. První lidé dělali střechy svých obydlí rovné, později přešli ke střechám s hřebenem, které je lépe chránili. Ostrost střech se odvíjela podle kraje, kde v krajích s velkým množství sněhu se dělaly střechy ostřejší (Německo). Dřevo se dále používalo na krovy, lešení, bednění, stropy, okna, dveře. U monumentálních staveb při zastropování byly dřevěné trámy nahrazeny kamennými a pole vymezená překlady se vyplnila kasetovým stropem (kasetové desky).

2. Dřevo a dřevěné konstrukce ve Středověku.

Dřevěné stěny roubené.
Jsou vázány z trámů, které se těsně kladou na sebe, bývají částečně hraněny. Těsnosti mezi trámy se dosáhne vrstvou mechu nebo dřevěné vlny, která se do nich napěchuje a zamaže směsí hlíny a vápna. Spojení stěn na rohu se provádí přeplátováním, provlečením roubíku z tvrdého dřeva, přeplátováním na rybinu. U dveří a oken se do vodorovných trámů čepují svislé sloupy. Na zimu se roubené stěny zateplovaly větvemi jehličnatých stromů. Největšího použití nacházejí srubové stavby ve Švýcarsku, Norsku, Švédsku a Rusku, u nás na venkově, v lesnatých krajinách.
Dřevěné stěny hrázděné.
Skládají se z dřevěné kostry, jejichž pole byla vyplněna cihelným zdivem, rákosím zamazaným hlínou a vápnem. Dřevěná kostra má význam konstruktivní i dekorativní. Kostra brázděných staveb se skládá z prahu, sloupů, vzpěr, paždíků a vaznic. Prah přenáší váhu stěn na podezdívku a slouží k čepování sloupů a vzpěr. Paždíčky dělí stěnu vodorovně a ohraničují okna a dveře.

Dřevěné stropy.
Dělali se ze stropních trámů, které byly od sebe vzdáleny na 1,5 tloušťky trámu (při větší vzdálenosti toto nepůsobilo pěkným dojmem a blíže docházelo k oddělení horní zdi od spodní). Stropní trámy bývaly u význačnějších staveb vyřezávané. Strop, prostor mezi trámy byl vyplněn štukovým nebo dřevěným polem, kazetami, případně pouze prkny. Chudší stavby měly povalové stropy, vedle sebe kladené povaly-nahrubo opracované kmeny průměru 5-10 cm.

Výplně otvorů.
Palladius udává poměrné rozměry oken a dveří, které bývaly masivní, a popisuje jejich nejvýhodnější umístění. V minulosti se dveře dělaly nahoře méně široké než dole, z důvodů pevnosti. Okna, usazená v okenní zárubni, v druhém podlaží se dělala o šestinu menší než spodní a okna posazená ještě výše se taktéž zmenšovala o šestinu. Všechny dveře a okna bývala, u několika poschoďových staveb, posazená nad sebou. Pro větší pevnost, aby překlady dveří nebyly přetíženy, se dělaly oblouky, záklenky, které zvyšovaly trvanlivost stavby. Dveře bývaly upevněné v masivní dveřní zárubni, která se skládala z prahu, nadpraží a ostění. Palladius též uvedl rozměry ostění dveří a oken a pravidla zdobení oken a dveří. Okna vesnických roubených domů nebyla příliš velká, na chudších chalupách a v podružných místnostech se užívala levnější řešení, užívání pevných, neotvíravých oken, na kterých se pro větrání otevírala pouze jedna menší část, užívaly se i okenice,

Dřevěné krovy.
U nejstarších staveb, staveb podružného charakteru, se vyskytují jednoduché krovy tvořené pouze krokvemi, je charakteristické poddimenzování krokví (průhyb), krovy často nemají vaznicové trámy. Krovy tohoto typu mají většinou lehkou krytinu (došky, šindel). Primitivní krovy jsou časté u venkovských staveb.
Nosnými prvky románských krovů byly krokevní soustavy, jejichž konstrukční prvky vytvářely tuhé trojúhelníky. Gotické krovy se vyznačují svým převýšením. Výška krovu je přibližně shodná s rozpětím nebo je ještě převyšuje.

Krokevní krovy (podélně vázané).
Krokve nesou střešní plášť, tj. krytinu s bedněním nebo laťováním , popřípadě podhled a nahodilá zatížení. Velké gotické kostely mají složité krovy s hambalky podporovanými podélnými vaznicemi se sloupky s ondřejovskými kříži. Vzniklo rozlišení vazeb se sloupky a ondřejovskými kříži, objevují se sloupky ve funkci věšadla. Tyto krovy jsou velmi tuhé, staticky působí jako prostorová konstrukce."

Práce je rozdělena do 4 samostatných souborů podle počtu semestrů. Práce měla obsahovat obrázky, ale nebyly její součástí.