1.

Kultura

1.1.	Definice organizační kultury

1.2.	Úrovně podnikové kultury dle Trunečka

1.3.	Úrovně podnikové kultury dle Lukášové

1.4.	Prvky organizační kultury

1.5.	Proces socializace

1.6.	Funkce organizační kultury

1.7.	Indikátory organizační kultury

1.8.	Síla podnikové kultury

1.9.	Podniková kultura a praxe

2.	Národní kultura

"1.7. Indikátory organizační kultury

Organizační kultura se projevuje navenek. Některé její ukazatele jsou viditelné i pro vnějšího pozorovatele, jiné rozpoznáme až po hlubší analýze. Jako indikátory organizační kultury označuje ve své práci Lukášová:
- „dominantní rysy organizace (charakteristické rysy prostředí a atmosféry panující v organizaci)
- způsob vedení v organizace (co se ve firmě rozumí vedením, co je považováno za vůdcovské schopnosti)
- způsob řízení zaměstnanců (co je charakteristické pro manažerský styl, jaké metody řízení jsou užívány)
- soudržnost organizace (co zajišťuje soudržnost organizace)
- prioritní strategické faktory (co se v organizaci zdůrazňuje, na co je organizace zaměřena)
- kritéria úspěchu (jak je v organizaci definována úspěšnost)“

Silná organizační kultura zabezpečuje stabilitu firmy, zároveň však spoutává své členy. Ve společnosti se slabou organizační kulturou mají zaměstnanci více svobodné vůle ve svých činech a svém jednání, firma však podléhá vlivům okolí, což ji činí sice flexibilnější, ale někdy ji to může i ohrozit.
Silná organizační kultura ovlivňuje i organizační strukturu společnosti. Manažeři mohou delegovat nejen rozhodovací pravomoci, ale i odpovědnost na zaměstnance. Tím se přesouvá operativní rozhodování na pracovníky, kteří jsou každodenním problémům nejblíže a manažeři získávají prostor pro strategická rozhodování. Organizační struktura je pak založena na procesním přístupu. Hierarchických úrovní je co nejméně a řízení se mění na koordinaci dílčích pracovních činností. Tím jsou efektivně naplňovány nejen individuální zájmy jednotlivců, ale i zájmy společnosti jako celku."