1.	Evropská integrace, EU – cíle a zásady hospodářské politiky

2.	Evropská Unie - stručná historie

3.	Cíle hospodářské politiky

4.	Provádění hospodářské politiky EU

4.1	Jednotlivé politiky

4.1.1

Společné

4.1.2

Sdílené

4.1.3

Podporované

5.	Mechanismy koordinace hospodářské politiky

5.1	Hlavní směry hospodářské politiky

5.2	Hlavní směry politiky zaměstnanosti

5.3	Cardiffský proces

5.4	Kolínský proces

5.5	Lisabonský proces

6.	Zásada subsidiarity a proporcionality

6.1	Princip subsidiarity

6.2	Princip loajální spolupráce

7.	Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (strukturální, regionální politika)

7.1	Historický vývoj

7.2	Regionální politika

7.3	Strukturální politika

7.4	Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU

7.5	Využívání strukturálních fondů

7.5.1

Princip koncentrace

7.5.2

Princip partnerství

7.5.3

Princip programování

7.5.4

Princip doplňkovosti

7.5.5

Princip hodnocení a monitoringu

7.6	Etapy vývoje strukturální politiky

7.7	Distribuce prostředků z EU do ČR

8.	Nová politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (HSS) v letech 2007- 2013

“7. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU (strukturální, regionální politika)

Historický vývoj

Pojem Evropa regionů jednak vyjadřuje zapojení regionů jako „třetí evropské úrovně“ do evropského integračního procesu a jeho rozhodovacích procedur, jednak je to motiv evropské politiky zdůrazňující osobitost nižšího politického stupně a blízkost jeho rozhodování k občanům. Uplynulá léta lze tedy všeobecně označit za období decentralizace či regionalizace ve státech EU. Decentralizační tendence vede tedy k posilování role územní samosprávy v řízení a rozhodování v určitém regionu. Decentralismus je založen na pravidle, že územní autority mohou lépe a efektivněji reagovat na zvláštnosti ve své lokální ekonomice, protože mají širší a dokonalejší informace o potřebách ve svých regionech, znají lépe preference obyvatelstva i jeho ochotu podílet se např. na financování potřeb veřejného sektoru.

Regionální politika

Je soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. Pokouší se napravit určité negativní prostorové důsledky volné tržní ekonomiky ve smyslu dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení. Regionální politiku lze charakterizovat jako určitou koncepční a cílevědomou činnost veřejné autority (místních a regionálních orgánů, vlád, řídících orgánů EU) usilující o eliminaci negativních důsledků teritoriálně nerovnoměrného ekonomického rozvoje a probíhajících strukturálních změn.

Strukturální politika

Jsou to takové stimulativní a regulační nástroje, které ovlivňují strukturu národní ekonomiky.Strukturální přesuny znamenají změny ve struktuře produkce, spotřeby a zaměstnanosti, jejichž hladký průběh závisí na mobilitě výrobních faktorů a efektivnosti trhů.
Integrace regionální politiky s částí sociální a agrární politiky představuje tzv. strukturální politiku EU. Regionální politika je tedy integrální součástí strukturální politiky.

Strukturální regionální politika EU je dnes označována jako politika hospodářské a sociální soudržnosti..

Principy politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU

Společná strukturální politika je projevem určité solidarity na úrovni EU a především má nezastupitelný význam při posilování soudržnosti i společné identity. Fungující strukturální politika na nadnárodní úrovni je ve světě ojedinělá. SP zaujímá velmi významné postavení nejen v rámci celkové hospodářské politiky EU, ale i v rámci její celkové politiky, což dokumentuje skutečnost, že z hlediska finančních prostředků se řadí na 2. místo hned za agrární politiku. V r. 2002 byla na strukturální politiku, jejíž je regionální politika integrální součástí, vynaloženo 35 % rozpočtu EU."

Obsahuje schéma.