1.	Makroekonomická spotřební funkce a její determinanty

1.1	Alternativní pojetí vztahu spotřeby a důchodu

1.2	Další okolnosti ovlivňující spotřební výdaje a úspory

2.	Charakteristika poptávky po penězích z hlediska závislosti na důchodu a úrokové sazbě

2.1	Komponenty poptávky po penězích

2.2	Efekt reálného zůstatku

3.	Interpretace makroekonomické rovnováhy (model AD – AS) z hlediska trhu práce a produkční funkce

3.1	Závěry tohoto modelu při změně AD z hlediska krátkého období

4.	Interpretace makroekonomické rovnováhy (model AD – AS) z hlediska trhu práce a produkční funkce

4.1	Závěry tohoto modelu při změně AD z hlediska dlouhého období

5.	Charakteristika trhu práce z hlediska poptávky po práci a nabídky práce

5.1	Rozdílné interpretace chování trhu práce

5.2	Role nominální a reálné mzdové sazby na trhu práce

6.	Zdroje inflace

6.1	Inflační očekávání v případě adaptivního způsobu tvorby těchto očekávání

6.2	Promítnutí do interpretace Phillipsovy křivky

7.	Souvislosti mezi inflací a měnovou politikou z hlediska racionální tvorby inflačních očekávání

7.1	Promítnutí do interpretace Phillipsovy křivky

8.	Způsoby léčení inflace z hlediska intenzity a délky protiinflační politiky

8.1	Okolnosti podmiňující účinnost protiinflační politiky

8.2	Modely vyjadřující protiinflační politiku

9.	Význam spotřebních a investičních výdajů pro vysvětlení cyklického kolísání produkce a zaměstnanosti

9.1	Modely, kterými lze toto kolísání produkce vysvětlit (včetně teorie reálného hospodářského cyklu)

10.	Charakteristiky nezaměstnanosti z hlediska frekvence a trvání

10.1	Náklady nezaměstnanosti

10.2	Koncepce přirozené míry nezaměstnanosti

11.	Formy produkční funkce

11.1	Role kapitálové intenzity v produkční funkci

11.2	Význam technologického pokroku v produkční funkci

11.3	Solowův přínos teorii ekonomického růstu

12.	Účinek fiskální politiky z hlediska krátkého období

12.1	Fiskální multiplikátor (rozlište vládní nákupy transfery)

12.2	Modely pro interpretaci této politiky

13.	Účinek fiskální politiky z hlediska dlouhého období

13.1

Nástroje

13.2	Vytěsňovací efekt

13.3	Modely pro interpretaci této politiky

14.	Účinek měnové politiky z hlediska krátkého období

14.1	Multiplikační efekt měnové politiky

14.2	Modely pro interpretaci této politiky

15.	Účinek měnové politiky z hlediska dlouhého období

15.1	Modely pro interpretaci této politiky

15.2	Kvantitativní teorie peněz – Fisherova verze

"Jak vypadá makroekonomická spotřební funkce a jaké jsou její determinanty? Jaká znáte alternativní pojetí vztahu spotřeby a důchodu? Jaké jsou další okolnosti ovlivňující spotřební výdaje a úspory?

Pro stanovení makroekonomické spotřební funkce vycházíme z Keynesiánského modelu, který se také nazývá model 45◦. Model vychází ze skutečnosti, že agregátní výdaje (AD) jsou tím palivem, které pohání růst produkce (důchodu) a zpětně růst produkce ovlivňuje agregátní výdaje.

1. DVOUSEKTOROVÝ MODEL – domácnosti, firmy .............. AE = C + I

Skutečné výdaje se mohou lišit od plánovaných výdajů! Zde předpokládáme, že pouze investiční výdaje se mohou lišit od plánovaných. Skutečné spotřební výdaje budou vždy rovny plánovaným spotřebním výdajům. Plánované investice značíme IP a neplánované IU.

UI – Jestliže firmy vyrobí více produkce, než lidé chtějí (zamýšlejí), část produkce se hromadí v zásobách a UI jsou větší než 0. Naopak, jestliže firmy vyrobí méně, než lidé chtějí, neplánované investice UI jsou záporné.

Celkový objem výdajů, který chtějí (plánují) lidé vynaložit, zahrnuje pouze plánované výdaje = AGREGÁTNÍ POPTÁVKA AD.

Skutečné agregátní výdaje (skutečnou agregátní poptávku) značíme AE.

AD = celkový plánovaný objem zboží a služeb poptávaný v ekonomice při dané cenové úrovni (zde předpokládáme fixní cenovou hladinu).

Úrovní rovnovážné produkce je ta úroveň skutečné produkce (Y), která se rovná agregátní poptávce (AD), tj. plánovaným agregátním výdajům.
Y = AD, potom IU = 0
Y je větší než AD, potom IU je kladné a naopak.

Předpoklady modelu:
1. cenová hladina je fixní
2. zásoba kapitálu je dostatečná, takže může být vyrobena produkce, která je poptávána
3. nabídka na trhu práce je dostatečná, takže může být vyrobena produkce, která je poptávána při dané fixní nominální mzdové sazbě.
4. všechny reálné veličiny jsou nominální veličiny
5. předpokládáme uzavřenou ekonomiku.

Můžeme tedy říci, že na trhu existuje tzv. produkční mezera, to znamená, že potenciální produkt je větší než skutečný produkt."

Obsahuje grafy, schémata a tabulky.