1.	Hodnocení jako organická součást jakékoliv lidské činnosti

2.	Hodnocení žáků ve vyučování a jeho specifika

3.	Hodnocení a vztah mezi učitelem a žákem

4.	Funkce školního hodnocení

5.	Fáze hodnotícího procesu

6.	Formy hodnocení žáků

7.	Princip objektivity a subjektivity ve školním hodnocení

8.	Význam pozitivního a negativního hodnocení ve škole

9.	Učitel i žák – účastníci procesu hodnocení

"5. Fáze hodnotícího procesu

 Učitel by měl zadávat úkoly úměrné možnostem žáků, to znamená při zadávaní úloh výrazně diferencovat, pokud je to možné i individualizovat.
 Přestože učitel bere v úvahu výkonové možnosti konkrétních žáků a diferencuje podle toho úlohy při zadávání, měl by v každém dalším hodnocení postupně a úměrně zvyšovat náročnost na žáka.
 Když žák prezentuje svůj výkon, měl by mu učitel věnovat dostatečnou pozornost, aktivně se účastnit tohoto výkonu a nevykonávat při tom jiné činnosti.
 Učitel by měl jednoznačně a srozumitelně formulovat kritéria pro hodnocení výkonů a chování žáků a ověřit si, zda žáci tato kritéria hodnocení znají a rozumějí jim.
 Učitel by měl využívat pro průběžnou i závěrečnou analýzu žákova hodnocení výkonu pomocníky z řad ostatních žáků.
 Hodnotící posudek by měl učitel vynášet vždy s respektováním principu „priority pozitivního hodnocení“
 Hodnocení by mělo být formulováno vždy jednoznačně, mělo by žákovi ukazovat další směr v učební činnosti a vyjadřovat naději do budoucna.
 Učitel by měl při hodnocení alespoň zhruba předpokládat důsledky daného konkrétního hodnocení na další žákovi výkony."

Kolář, Z., Šikulová, R.: Hodnocení žáků. Grada, 2005. s. 156. Práce má převážně heslovitou formu.