1.

Motto

2.	Biografie J. A. Komenského se zaměřením na tvorbu školských her

3.	Škola vševědná (1/1/1657)

3.1.	Odpověď k námitkám

3.1.1.

O hanlivosti herectví

3.1.2.

O užívání škrabošek

3.2.	Škola hrou

4.

Doslov

5.	Vlastní názor autora na dramatickou tvorbu J.A. Komenského

"Škola vševědná (1/1/1657)
Scénické výkony se doporučují pro krásný užitek

Komenský upozorňuje na skutečnost, že dramatickou výchovou lze rozvíjet osobnost žáka a že námitky, kterými argumentuje synod jsou mylné. Vhodným výběrem hry, správným řízením žákovského sboru a drobných úprav divadelní formy se bravurním způsobem využije hravost a živost žactva ku prospěchu jejich a pobavení, přip. poučení ostatních.
„O scénických a divadelních výkonech a zvláště o komediích sice víme, že jich některé školy nedovolují, avšak dobré důvody přece radí je podržeti a zavésti je tam, kde jich dosud není. Neboť předně takovéto jaksi veřejné výkony před očima diváků povzbuzují lidského ducha spíše k čilosti, než je toho možno dosící nějakým napomínáním…“
„Žákům obzvláštní pobídkou, aby zatoužili postupně i po vyšších věcech, když vědí, že se jim před očima mnohých dostává buď chvály pro píli, nebo hany pro nedbalost…“
„Těší to i rodiče a působí, že nelitují nákladu, vidí-li, že jejich synové dobře prospívají a veřejně se líbí…“
„Objevuje se tímto způsobem nadání a snáze se poznává jednak, kdo je ke kterému studiu spíše zrozen, jednak, kteří synové chudých rodičů jsou nad jiné hodni podpory.“
„Konečně lidský život musí se prožíti rozmluvami a jednáním; a tak mládež tímto způsobem krátce a příjemně, příklady a napodobováním jest vedena k tomu, aby navykala pozorovati různosti věcí….“

Odpověď k námitkám:
1. O hanlivosti herectví
Tehdejší veřejnost vnímá herce podobně jako archaická společnosti, totiž jako jedince pohybující se na periferii společnosti. Náměty ze slavné historie nikoho pohoršit nemohou.
„U starých bylo hanbou býti hercem…“ „obsahy starých komedií byly lehkovážné, malicherné a necudné a verše v nich často nečisté a paměti nehodné“

„My však bychom mohli vybírati krásné a pamětihodné události…, s nimiž tak jak tak svého času by se museli seznamovati, až nabudou vzdělání; takto však příjemným živým představováním nejen vcházejí dokonaleji ve známost, nýbrž získává se nad to ona obratnost a pohotovost k jednání, která podle našeho přání se má jinochům opatřovati odevšak.“

Jan Amos Komenský: Školní hry a výchova. 300. výročí úmrtí Jana Amosa Komenského (Praha: ÚDLUT), 1970