1.	Vymezení pojmu

2.	Vstupní brány infekcí

3.	Biologické agens

3.1.

Antrax

3.2.

Mor

3.3.

Cholera

3.4.

Variola

4.	Ochranná opatření

4.1.

Izolace

4.2.

Observace

4.3.

Karanténa

5.	Představitelé terorismu

6.	Možnosti bioterorismu v současné době

7.

Prevence

"3 Biologické agens

Na světě je řada nebezpečných mikroorganismů, které mohou být použity teroristy a narušit tak demokratické zájmy na celém světě. Tyto nebezpečné živé organismy nazýváme odborně B-agens. Přenašečem těchto nebezpečných organismů může být nejen člověk ale infikované zvířectvo a rostliny. Biologické zbraně lze použít kdekoliv a kdykoliv, živé organismy neznají hranice a útočí na vše živé. Pro svou jednoduchost použití a ohromnou nebezpečnost pro lidstvo jsou a vždy budou reálnou hrozbou.
Z těch nejznámějších můžeme uvést tyto : Antrax, Mor, Cholera, Variola, botulotoxin, ebola, horečka Lassa a další. Jako příklad jsem rozebral následující B-agens.

3.1 Antrax
Antrax je biologická látka sestavující se z bakterií, která se dostala do podvědomí lidí na celém světě zejména událostmi v USA, kdy byla tato látka ve formě bílého prášku rozesílána v obálkách a balíčkách na politicky a ekonomicky významná místa jako jsou úřady, školy, ministerstva apod.
Antrax je bakteriologické onemocnění zvířat, zejména býložravců, které se přenáší na člověka. Díky tomu byl zneužit teroristickými skupinami, které jej jako hrozbu využívají po celém světě.
Původcem této nákazy je bakterie, která vytváří maličkaté částice, které mají minimální projevy života, dlouhou dobu přežívají a ve vhodném prostředí klíčí a množí se. Pro teroristy je to vhodná látka, která spatřuje své výhody zejména ve velikosti částic, které jsou velmi malé a umožňují tak snadný průchod do organismu vdechnutím a také v tom že imunitní systém člověka není schopen se s touto látkou sám vypořádat. Naopak nevýhoda může být spatřena v tom že k vyvolání úmrtí člověka a jeho větší kontaminaci musí být vdechnuto větší množství částic, většinou tisíce, které jsou v takovém množství snadno viditelné.
Rozeznáváme zpravidla tři formy onemocnění. Nejběžnější forma je kožní, která se projevuje v místě poranění zčernalým vředem. Pokud se neléčí, může vést k rozsevu původců krevní cestou (sepse). Jako doplňující příznaky onemocnění může být přítomna nevolnost , bolesti hlavy, svalů, horečka a pocit na zvracení. Vzácná, ale často smrtící, byla forma střevní, která vznikala při požití kontaminované potravy. Tato forma se projevovala náhlými bolestmi břicha, vysokou horečkou a krvavými průjmy. Poslední je forma plicní která má krátkou inkubační dobu zpravidla 12 hodin až 5 dnů a projevuje se krvácivým zánětem plic, zánětem pohrudnice s výpotkem, krvácením do hrudníku a také postižením centrálního nervového systému.
Pro osoby pracující v riziku nákazy antraxem existuje očkování látkou MBPI, která je však licencována pouze v USA a pro osoby v ČR je zatím nedostupná. Jako ochranné opatření je nutné izolovat nemocné s plicní formou a jejich následná léčba.
Léčbu provází podávání antibiotik a vakcinace. V USA je k léčbě i k preventivnímu podávání,
když je podezření na nákazu antraxem vždy užíván lék Cipro. V České republice tuto látku také najdeme ale pod jinými názvy, zpravidla všechny tyto názvy začínají na „cipro...“ Účinnou složkou těchto léků je látka ciprofloxacin, tato látka je baktericidní to znamená že usmrcuje bakterie a navíc je výhodné že postihuje celou řadu různých bakterií.Nutné je též zabezpečení lékařského dohledu po dobu 60 dnů od doby projevu nákazy. U plicní formy antraxu se kromě ciprofloxacinu doporučuje užít ještě 2 z těchto doplňkových antibiotik : clindamycin, vancomycin, imipenem, meropenem, chloramphenicol, penicilin, ampicilin, rifampin a clarithromycin."

Práce obsahuje obrázky.