1.	Válka česko-falcká

2.	Válka dánská

3.	Válka švédská

4.	Válka francouzská

5.	Pokles velmocenské pozice Španělska

6.	Mírová jednání

7.	Důsledky války

"Důsledky války

- mezi nejvíce postižené patřili obyvatelé měst a vesnic, mnozí podlehli epidemii moru, jiní byli povražděni žoldáky, hůře přístupná území (horská údolí) byla většinou běsnění ušetřena
- ztráty na území Německa se na venkově pohybovaly okolo 40%, ve městech pak okolo 33%, nejvíce postižená území byla Falc, Alsasko, Meklenbursko, Magdeburg, Braniborsko, Pomořany, Wüttembersko, Franky, Bavorsko, Durynsko, Hesensko a Trevír, nejvíc zdevastovaná byla Falc (počet 100 000 obyvatel se zmenšil na 2 000), dále Alsasko, kde byla většina měst zcela liduprázdná, ztráty na venkově v oblasti magdeburského arcibiskupství se pohybovaly v rozmezí 70-100%, v Braniborsku bylo ještě roku 1652 50% hospodářství neobsazeno a pole ležela ladem
- Čechy zaznamenaly pokles obyvatelstva o 40% (1 700 000 obyvatel před válkou, zhruba 930 000 po válce), Morava měla před válkou 800 000 obyvatel, po válce 500 000, v Čechách a na Moravě bylo zničeno celkem 6 000 vesnic, mezi nejvíce postižené oblasti patřilo především Polabí, kde si žoldáci obstarávali potravu, roku 1631 sem Sasové zavlekli i mor
- území dnešního Rakouska bylo postiženo jen nepatrně, silněji byly postiženy jen Horní a Dolní Rakousy
- úbytek obhospodařovaných usedlostí přinesl i výhody – nově příchozí byli osvobozeni na několik let od daní a roboty, řada bezzemků, domkařů, zahrádkářů, nádeníků atd. se stala sedláky na výhodnějších hospodářstvích, tím však někde docházelo k nedostatku nádeníků, čeledi atd.
- mezi nové osídlence Falce a Alsaska bylo hodně Švýcarů (Švýcarsko nebylo válkou prakticky vůbec poškozeno), kterým se doma nenabízelo tolik příležitostí (samostatné hospodářství, mistrovská hodnost atd.), v Německu se usazovala i celá řada nekatolíků z českých zemí, španělského Nizozemí, z Čech odešlo do Saska asi 150 000 lidí, frýdlantské panství opustilo po roce 1650 85% obyvatel (6 500), kteří se pak usadili v Lužici
- úbytek obyvatelstva na venkově byl způsoben také tím, že řada venkovanů za války utekla do měst a už se nechtěla vrátit, vrchnost ale neměla žádné páky, jak je donutit jít zpět
- i přes přísun nových obyvatel leželo stále mnoho polí ladem, vrchnost proto neobhospodařovanou půdu připojila k dominikálu, jehož výměra půdy se tím značně zvětšila (Meklenbursko, Braniborsko, Pomořany, Čechy atd.), šlechta se tím stala výrobcem zemědělských výrobků a prodávala je na trh, což jí přinášelo nemalý zisk
- po dlouhé válce byla v Čechách v letech 1654-1656 vypracována berní rula, podle níž se mělo zjistit, kdo přesně kolik půdy obdělává, a měla být předepsána kontribuce"