1	Teoretická

Názvosloví

1.1	Rozbor vzorků interního prachu a směsí uhelného a interného prachu

1.1.1

Rozbor vzorků inertního prachu

1.1.1.1

Stanovení zrnitosti

1.1.1.2

Stanovení hygroskopičnosti

1.1.1.3

Stanovení rozvířitelnosti

1.1.1.4

Stanovení volného SiO2 a jiných toxických látek

1.1.1.5

Stanovení obsahu hořlavých součástí

1.1.2

Rozbor vzorku směsí uhelného a inertního prachu

1.1.2.1

Přesná vážková metoda

1.1.2.2

Zjednodušená vážková metoda

1.1.2.3

Přesnost stanovení obsahu hořlavých součástí

1.2	Stanovení indexu puchnutí

1.2.1

Podstata metody

1.3	Stanovení obsahu vody

1.3.1

Obecná ustanovení

1.3.1.1

Zařízení

1.3.1.1.1

Při sušení se používá

1.3.1.1.2

Při destilaci se používá

1.3.2

Stanovení obsahu hrubé vody

1.3.3

Stanovení obsahu zbylé vody

1.3.4

Stanovení obsahu veškeré vody

1.3.5

Stanovení obsahu vody v analytickém vzorku

1.3.6

Stanovení obsahu vody destilační metodou

1.4	Stanovení prchavé hořlaviny

1.4.1

Princip zkoušky

1.5	Stanovení popela

1.5.1

Podstata zkoušky

1.6	Dilatomentrická zkouška černého uhlí podle Audiert-Arnu

1.6.1

Podstata zkoušky

1.7	Stanovení obsahu popela gravimetrickou metodou

1.7.1

Podstata zkoušky

1.8	Stanoení spalného tepla a výpočet výhřevnosti

1.8.1

Podstata zkoušky

1.8.2

Vzorky

1.8.3

Obecné požadavky

1.8.3.1

Podmínky stanovení

1.8.3.2

Bezpečnostní ustanovení

1.9	Sstanovení obsahu forsforu - kalometricky

1.9.1

Podstata zkoušky

2	Praktická část

2.1	Stanovení prchavé hořlaviny

2.1.1

Přístroje a pomůcky

2.1.2

Příprava zkušebního vzorku

2.1.3

Postup zkoušky

2.2	Stanovení popela

2.2.1

Přístroje a zařízení

2.2.2

Příprava vzorku

2.2.3

Postup zkoušky

2.2.4

Vyjádření výsledků

2.3	Dilatometrická zkouška černého černého uhlí podle Audibert-Arnu

2.3.1

Přístroje a zařízení

2.3.2

Kalibrace přístroje

2.3.3

Kontrola

2.3.4

Příprava vzorku

2.3.5

Postup

2.3.6

Stanovení dilatace

2.3.7

Čištění trubice a pístu

2.3.8

Vyjádření výsledků

2.4	Stanovení indexu puchnutí

2.4.1

Přístroje a zařízení

2.4.2

Příprava vzorku

2.4.3

Postup zkoušky

2.5	Stanovení obsahu popela gravimetrickou metodou

2.5.1

Přístroje a zařízení

2.5.2

Postup zkoušky

2.5.3

Vyjádření výsledků

2.6	Stanovení spáleného tepla a výpočet výhřevnosti

2.6.1

Přístroje a materiál

2.6.2

Příprava stanovení

2.6.3

Výpočet

2.7	Stanovení obsahu fosforu - kalometricky

2.7.1

Přístroje a chemikálie

2.7.2

Postup

2.7.3

Výpočet

3	Použitá literatura

4

Přílohy

"2.1 STANOVENÍ PRCHAVÉ HOŘLAVINY
2.1.1 Přístroje a pomůcky
Pícka elektricky zahřívána, ve které lze udržet stejnoměrnou teplotu (900 5)°C.
Termočlánek bez pláště. Měl by být dostatečně dlouhý, aby při protažení přední , zadní stranou pícky dosáhl do středu dna každého kelímku.
Kelímek válcový, s dobře těsnícím víčkem, obojí z taveného křemene.
Stojan na kelímky, který se umísťuje do pícky, takový, aby mohla být dosažena vhodná rychlost zahřívání.
Váhy, s přesností vážení na nejbližších 0,1 mg.

2.1.2 Příprava zkušebního vzorku
Vzorek pro stanovení prchavé hořlaviny je analytický vzorek pro obecný rozbor umletý, aby prošel sítem. Vzorek musí být správně promíchán a být v rovnováze s vlhkostí atmosféry laboratoře. Ze stejného zkušebního vzorku se vydělí zkušební podíl pro stanovení vody souběžně se stanovením prchavé hořlaviny.

2.1.3 Postup zkoušky
Musí se seřídit teplota v peci, která obsahuje buď jeden kelímek a víčko ve stojanu nebo potřebný počet kelímku a víček umístěných do vícenásobného stojanu, na teplotu (900 5)°C.
Prázdné kelímky se umístí na stojan a ten se zasune do pece. Teplota se udržuje 7 min.
Kelímky se pak ochladí na teplotu místnosti. Po ochlazení se každý kelímek a víčko zváží a do každého se na nejbližších 0,1 mg naváží (1,0 0,01) g vzorku. Kelímky s navážkami zakryté víčky se umístí do chladného stojanu, zasunou do pícky a ponechají se tam 7 min. Pak se vyjmou, ochladí a zváží na nejbližších 0,1 mg stejným postupem jako prázdný kelímek.

2.2 STANOVENÍ POPELA
2.2.1 Přístroje a zařízení
Analytické váhy - přesnost vážení na 0,0001 g.
Muflová pec – zajišťuje pásmo rovnoměrné teploty v rozmezích, předepsaných pro postup a dosahující toto rozmezí v předepsaném čase. Výměna vzduchu v peci má být 5krát za minutu.
Misky křemenné, porcelánové nebo platinové, výšky 10 až 20 mm. Průměr misek musí být takový, aby hmotnost navážky paliva vztažená na 1 cm povrchu dna nebyla větší než 0,15g pro uhlí a 0,10 g pro koks.
Podložka křemenná nebo z jiného žáruvzdorného materiálu -tloušťky 6 mm takové velikosti, aby ji bylo možné snadno zasunout do muflové pece.
Zařízení pro měření stálé teploty ( 815 10) °C.
Pro stanovení popela Exsikátor s náplní vysoušedla.
Kleště laboratorní."

Práce potřebuje kontrolu úpravy textu.