Úvod
Teoretická část

1	Využití fytomasy a fytopali jako zdroje obnovitelné energie

1.1	Pojem fytomasa

1.2	Původ fytomasy

1.3	Světový potenciál biomasy

2	Význam fotosyntézy pro bioenergetiku

3	Požadavky na energetické rostliny

4	Formy fytopaliv

4.1	Pevná fytopalive

4.2	Kapalná fytopaliva

4.3	Plynná fytopaliva

5	Pevná fytopaliva

5.1	Dělení fytopaliv podle původu

5.2	Sledované vlastnosti fytopaliv

6	Zpracování a využití fytopaliv

6.1	Palivové dřevo, polena a polínka

6.2	Palivo z kůry jehličnanů

6.3	Průmyslová dřevní štěpka

6.4	Piliny, hobliny a dřevní prach

6.5	Štěpka lesní z rychle rostoucích dřevin

6.6	Dřevní peletky a brikety

6.7	Palivová sláma, palivová obilní hmota a energetické byliny

6.8	Možnosti využití biopaliv

Praktická část - Představení soukromé firmy EKO v.o.s.

8	Výchozí podmínky realizace podnikatelského záměru

8.1	Výroba dřevních peletek

8.2	Technologie výroby dřevních peletek

8.3	Chlazení dřevních peletek

8.4	Sstanovení cen kotlů

9	Charakteristika kotlů Verner

10	Ekonomická prognostika na rok 2005

10.1	Zakladatelský rozpočet

10.2

Logistika

10.3	Silné a slabé stránky podniku

10.4	Ceny kotlů pro rok 2005

10.5	Ceny dřevěných peletek

10.6	Ceny autodopravy živnostníka p. Nováka

Závěr
Seznam použité literatury a dalších pramenů

"Obsah popele:
V porovnání s pevnými fosilními palivy, zejména s hnědým uhlím (až 30% popele) mají fytopaliva popele relativně málo. U čistého dřeva je to jen 0,5 až 1%, u kůry 2 – 5 a více% (podle anorganického znečištění), u stébelnin 5 – 6%.
Málo popela je na jedné straně výhodou, protože obsah energeticky využitelné sušiny je vyšší, na druhé straně však nízký obsah způsobuje problémy na roštech, které nejsou chráněny proti teplu z hoření a mohou je poškodit. Proto se fytopaliva jednoznačně nemohou spalovat v kotlích na koks nebo uhlí. Také při spalování uhlí s fytopalivy, musí vždy uhlí zůstat ve spodní vrstvě na roštu, který je pak popelem z uhlí chráněn. Pro fytopaliva speciálně konstruované topeniště mají rošty duté a chlazené vodou nebo rošty zcela chybí, ale prostor, kde se nachází popel je chlazen většinou vodou.
Pokud nejsou používány rošty vůbec, pak se jedná o jakési keramické topeniště s četnými průduchy primárního spalovaného vzduchu.
Závažnějším problémem je spékavost popele, respektive nižší teplota lepení, měknutí, tavení a tečení. U čistě dřevního popele je to teplota 1200 – 1300o C, při které dřevní popel teče a po ochlazení se spéká do škváry. U stébelnin začíná popel lepit a měknout při teplotách kolem 860o C a tavit při teplotě 1000o C, což může způsobovat potíže tak, že na konci roštů musí být použit drtič škváry.

Tvar a velikost základních forem paliv:
Tvar a velikost základních forem fytopaliv musí být v souladu s topeništěm, pro které je určeno. Cílem je vytvoření základních standardů, norem, podle kterých by se fytopaliva dodávala na trh paliv, který se teprve potom může vytvořit. Ve světě zatím převažují polena a polénka, i když podíl štěpky stále narůstá a roste podíl peletek a briket asi o 2 – 3 % ročně. Problémy na trhu nastávají zejména u dřevní štěpky, protože používané štěpkovače – šnekové, bubnové, diskové štěpku velice rozdílných parametrů. Ty ovlivňují jak objemovou hmotnost sypaného materiálu, tak mechanické vlastnosti při manipulaci ( ucpávání, klembován) a zejména při dosoušení. Proto se v EU připravují základní standardy fytopaliv, které budou specifikovat fytopaliva ve všech ohledech co do tvaru, velikosti, obsahu vody, výhřevnosti, cizorodých látek atd. ČR se k tomuto procesu normování postupně připojuje.

Tvar a velikost fytopaliv:
V přirozeném stavu mají fytopaliva desítky forem – od klád lesních stromů – po dřevní prach nebo balíky stlačených stébelnin. Pokud se fytopalivo spaluje v místě vzniku na formě příliš nezáleží, pokud dodavatel kotle vyhoví specifickým požadavkům zákazníka na palivo. Jakmile se dostane palivo na trh, záleží již na jeho formě. Rozvíjí se proto prodej dřeva ve formě polen a polínek, štěpky začleněné do několika kategorií (podle velikosti částic a obsahu vody), peletek a briket, zejména s vysokým stlačením. U stébelnin je vůbec vyloučena přeprava volně ložené slámy a řezanky na větší vzdálenost a sláma se prodává výhradně ve formě obřích balíků s vysokým stlačením nebo peletek a zejména briket, i když v porovnání s dřevními briketami se slaměných prodává málo a slouží spíše pro vlastní spotřebu výrobce.
Snaha o standardizaci ústí v Evropě ve vypracování všeobecně platných norem – po kterých volají především výrobci kotlů, pro něž je standardizace významnější než pro výrobce paliv. K vlastním normám na biopaliva jsou vypracovány další normy postupů pro ověřování paliv dle norem, zejména s ohledem na zjišťování obsahu cizorodých látek a normy pro omezování emisí škodlivin ve spalinách.
Z uvedeného je patrno, jak významná je záležitost normování paliv, které budou v budoucnu tvoři významný podíl při zajišťování energie z místních zdrojů. Stejně tak jsou důležité normy pro stanovení obsahu škodlivých emisí ve spalinách."

Jedná se o závěrečnou práci k maturitní zkoušce. Práce čerpala z těchto URL, které nejsou uvedené v seznamu použité literatury: http://www.pharaoh.cz/02/index.php?str=peletky&id=fytopaliva
http://212.71.135.254/vuzt/poraden/prirucky/p2006_07.pdf
http://www.tzb-info.cz/soubory/sladky_ohlednuti.doc
http://verner.brantac.cz/blob.php?id=0430c4e6783c08