1.	Deklarace proměnných

2.	Návrh modelu a jeho popis

3.	Identifikace modelu

4.	Stanovení hodnot strukturálních parametrů

4.1.

Zkouška

5.	Testování významnosti parametru

6.	Těsnost závislosti

7.	Interpretace výsledků

8.

Přílohy

8.1.	Podkladové údaje

8.2.

BMNČ

8.2.1.

Rovnice

8.2.2.

Výpočet parametrů

8.2.3.

Parametry rovnice

8.2.4.

Zkouška

8.3.	Testování významnosti, těsnost závislosti

8.3.1.

Test parametrů

8.3.2.

Těsnost závislosti

"5. TESTOVÁNÍ VÝZNAMNOSTI PARAMETRU

T-test byl proveden na dvou hladinách významnosti (=0,05 a =0,10) pro 6 stupňů volnosti (korekce počtem stupňů volnosti zpřísňuje kritérium posuzování).

tskut - Testovací kritérium = parametr/chyba

t-hodnoty = tskut
0,197086942
0,013961476
0,608666172
1,696941597

t-0,05 = t-95% ttab ……… 2,4469

t-0,1 = t-90% ttab ……… 1,9432

tskut > ttab ………… PRŮKAZNÝ PARAMETR

Všechny parametry jsou na hladinách významnosti 0,05 a 0,1 statisticky nevýznamné. Test parametrů rovnice, neprokázal statistickou významnost žádného strukturálního parametru.

Neprůkaznost parametrů by mohla být zapříčiněna:
1. Nevhodně zvoleným typem funkce
2. Nevhodně sestaveným modelem
3. Nedostatečnou délkou časové řady
4. Zahrnutím málo faktorů, které ovlivňují endogenní (vysvětlovanou) proměnnou

6. TĚSNOST ZÁVISLOSTI

R2 = 1 - (S2u kor. / S2y)
R2 koeficient determinace = - 0,369627541
R koeficient korelace = nelze

 Nelze posoudit těsnost závislosti - podíl korigovaného reziduálního rozptylu a celkového rozptylu vyšel větší než 1 -> po odečtení této hodnoty od 1 dostaneme zápornou hodnotu. Definiční obor, koeficientu je (0;1). Pravděpodobně je to zapříčiněno nedostatečnou délkou časové řady. Krátká časová řada způsobuje vysokou variabilitu funkce, toto mělo patrně za následek veliké odchylky v propočtech zejména v rozdílu mezi teoretickou a skutečnou hodnotou y1. Nelze tedy konkrétně popsat vztah mezi danou závisle proměnnou a ostatními proměnnými čili definovat z kolika % vysvětlující – predeterminované proměnné ovlivňují pohyb a chování vysvětlované – endogenní proměnné. Respektive z kolika % je spotřeba jablek vysvětlována cenou jablek, cenou hrušek a příjmem na obyvatele."

Práce obsahuje tabulky a výpočty. Součástí práce jsou přílohy v Microsoft Excel.