1.	Vysvětlení základních pojmů

2.	Ekonomie a vztah ke mzdám

2.1.	Stručná historie ekonomie ve vztahu ke mzdám

2.2.	Průměrná mzda v České republice

2.3.	Problém rozdílných mezd

2.3.1.

Profese

2.3.2.

Vzdělání a postavení žen

2.3.3.

Jiný kraj, jiná mzda

2.3.4.

Diskriminace

3.	Shrnutí problematiky

4.

Přílohy

4.1.	Vývoj průměrné mzdy v ČR

4.2.	Průměrné měsíční mzdy u vybraných povolání

4.3.	Výše mezd podle povolání

4.4.	Výše mezd podle dosaženého vzdělání

4.5.	Průměrných mzdy ve vybraných povoláních v krajích

4.6.	Výše mezd podle krajů ČR

4.7.	Veřejné mínění o diskriminaci

"2.2. Průměrná mzda v České republice
Otázky týkající se průměrného výdělku ať už se jedná o jeho porovnávání se zahraničními zeměmi nebo třeba vývoj mezd u nás v průběhu moderních dějin jsou vždy velmi zajímavé a odpovědi na ně také s napětím očekávané. Jak jsem již ale zdůrazňovala výše, statistikové si většinou nelámou hlavu s rozlišováním pojmů mzda a plat. Následkem toho je nejnověji zveřejněná cifra průměrného výdělku u nás, za 3.čtvrtletí letošního roku to bylo 19 968 Kč hrubého měsíčně, v přepočtu tedy přibližně 108 Kč za hodinu1. To je na první pohled docela uspokojivé číslo, nicméně o čem už většina statistik mlčí je skutečnost, že na tuto částku doopravdy dosáhne pouhá třetina obyvatel. Ve skutečnosti průměrnou mzdu táhnou nahoru výdělky jen několika tisícovek lidí, kteří berou naopak mnohem více. Jak už bývá zvykem, nejrychleji rostou mzdy v podnikatelské sféře, v porovnání se stejným obdobím minulého roku se zvýšily o 6,2%, zatímco v nepodnikatelské oblasti jen o 5,4%. Co však dnes může být poněkud znepokojivé je trend zpomalování růstu mezd. Nejnovější záznam o meziročním růstu reálných mezd hovoří o 3,1%, zatímco například v roce 2001 to bylo přes 9%.2
Na závěr této kapitoly uvádím možnou odpověď na stále častěji opakovanou otázku, tedy kdy Česká republika dosáhne stejné úrovně mezd, jaká je obvyklá ve státech západní Evropy. Podle ekonomického analytika, pana Vladimíra Pikory k tomu dojde nejdříve kolem roku 2037, za předpokladu, že česká ekonomika se bude stále držet poměrně uspokojivého tempa růstu a nenechá se ničím zpomalit, čeští politici najdou řešení pro stabilní vládu a ta se postará o skutečně reformní program. Bez něj totiž skutečně daleko nedojdeme a za západní Evropou budeme jen dál pokulhávat.

2.3. Problém rozdílných mezd
Rozdíly ve výdělcích různých skupin pracovníků v tržní ekonomice existovaly a budou existovat vždy. V současné době je největší výhodou jakéhokoli pracovníka přizpůsobit se poptávce trhu. Podmínkou úspěchu je nejen kvalifikace, vzdělání, odborné předpoklady a dovednosti, důležitá je také celková flexibilita. Právě ta je pravděpodobně hlavním důvodem, který předurčuje některé skupiny lidí k nerovné pozici na trhu práce. Jinými slovy, největšími zdroji nerovnosti jsou individuální schopnosti, rozdíly v intenzitě práce, ale především rozdíly v příslušnosti k povolání.

2.3.1. Základem je profese
Z tabulek 6.3. a 6.5. je patrné, že nejvyšší mzdy v České republice pobírají ředitelé řídící velké společnosti i menší podniky, zákonodárci a vysoce postavení úředníci a také kvalifikovaní odborníci v oblastech lékařství a vědy. Na druhém konci žebříčku můžeme nalézt pomocné a nekvalifikované síly ve službách a v zemědělství, prodavače a dělníky. Jak je vidět, rozdíly ve finančním ohodnocení, co se druhu profese týče běžně dosahují i několika desítek tisíc korun."

Práce obsahuje grafy a tabulky.