1.

Úvod

2.	Co vše se tedy odehrálo v této části Evropy v tomto významném roce a jaké následky tyto události přinesly?

3.	Konec studené války

4.	Co vše se tedy stalo v roce 1989, jaké byly důležité okamžiky tohoto roku v okolních zemích?

4.1.

Polsko

4.2.

Maďarsko

4.3.

SSSR

4.4.

NDR

4.5.

Bulharsko

5.	Sametová revoluce

6.	Proč byl rok 1989 rokem většinou poklidných demonstrací?

7.

Závěr

"Sametová revoluce
Bouřlivé změny v okolních zemích přiváděli husákovsko-jakešský systém normalizace do stále těžší a těžší situace.
Od roku 1988 se množili samizdatové materiály a publikace a pololegálně vycházeli Lidové noviny.
K 20. výročí invaze došlo k velké demonstraci, která však byla potlačena. Další demonstrace se konala k výročí smrti Jana Palacha v lednu 1989, zásahy proti ní byli brutálnější než proti dřívějším manifestům. Zatčen a odsouzen byl i Václav Havel. Zanedlouho začala akce na jeho propuštění. V této době zesiloval vliv neformálních hnutí jako je Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa a mnoho dalších. Vedení KSČM se snažilo na svou podporu zorganizovat rezoluce stranických a odborových organizací, ale bez úspěchu.
17..6.1989 se pokusil Klub OBRODA o svolání svých poboček, bohužel byli rozehnáni, ale sešli se na jiném místě, kde si zvolili své orgány a podepsali
Petici “Několik vět”, kterou vypracovala skupina kolem Charty 77. Žádali v ní i mimo jiné
o propuštění politických vězňů, svobodnou činnost nezávislých iniciativ a sdělovacích prostředků. V této době bylo ukončeno vysílání Svobodné Evropy.
Koncem října došlo k dalším demonstracím nejen v hlavním městě, tedy v Praze. Křesťané žádali o spravedlivé uspořádání poměrů mezi státem a církví.
Neustále vznikali nové podpisové akce, rozklad moci neustále pokračoval. Jakeš se ho snažil zastavit silou, zatíkáním, to vše však přineslo více nespokojenosti a napětí
se stupňovalo.
Původně povolený studentský pochod k výročí 17.11.19889 skončil na Národní třídě brutálním zásahem Veřejné bezpečnosti. Druhý den se ustanovila v Činoherním klubu Občanské fórum v čele v Václavem Havlem. 27.11.1989 byla vyhlášena dvouhodinová stávka a bylo požadováno odstoupení neschopných vedoucích politiků, záruky občanských svobod
a potrestání viníků policejní zvůle. Denně se konaly demonstrace. Koncem listopadu rezignovalo celé předsednictvo KSČM. 27.11. po úspěšné generální stávce bylo zlomeno KSČ.
3.12.1989 jmenoval Gustav Husák novou vládu a vzápětí oznámil svou rezignaci
na funkci prezidenta. 29.12.1989 byl novým prezidentem jmenován Václav Havel.

Všechny revoluce tohoto významného roku pramenily, někde více jinde méně, z ekonomické nespokojenosti a nadějí, které se snažily místní režimy zlomit represí
a ponížením. Revoluci tohoto roku stejně jako roku 1848 můžeme označit za revoluci intelektuálů, kteří ji udělali např. Václav Havel, Bronislaw Geremek, Bárbel Bohleyová v Berlíně a další v ostatních zemích, samozřejmě s pomocí dělníků a ostatních lidí, kteří
se účastnili manifestací v ulicích."

Práce obsahuje hrubé pravopisné chyby a překlepy.