1.	Informační systém ICT

1.1.	Informační společnost

1.1.1.

Moderní didaktická technika ve vyučování

1.1.2.

Informační výchova žáků ZŠ

1.2.	Informační gramotnost u dospělé populace

1.2.1.

Taxonomie znalostí počítačově gramotného člověka

1.2.2.

Úroveň počítačové gramotnosti

1.2.3.

Vztah k moderním technologiím

1.2.4.

Taxonomie znalostí počítačově gramotného člověka

2.	Shrnutí problematiky

"1.ICT

1.1. Informační společnost
Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním nových, především informačních a komunikačních technologií do nejrůznějších oblastí každodenního života. Termín "informační společnost" má zdůraznit fakt, že vedle technických otázek zde musí být řešeny i nesmírně důležité otázky z oblasti etiky, morálky, politiky, práva apod., obecně celé široké spektrum možných dopadů na lidskou společnost.
Počítače, internet a na ně navazující další moderní technologie a procesy jako je elektronické obchodování, rozšíření, způsob a míra jejich využívání, stejně jako znalosti a dovednosti s nimi související, představují jeden ze základních elementů, které by měly umožnit České republice stát se součástí moderního světa jako konkurenceschopná, dynamická a počítačově vzdělaná společnost.
Na druhou stranu, rozdíly v možnosti přístupu především jednotlivců, ale i firem k moderním informačním a komunikačním technologiím, jako je internet, mobilní telefon atd. vytváří tzv “digital divide – digitální propad“ mezi těmi, kteří mohou profitovat z možností poskytovaných těmito technologiemi a těmi bez této možnosti. Rozdíly v možnosti přístupu a využívání nových informačních technologií mohou způsobit nový druh sociálních rozdílů a prohloubit dosavadní, založené na vzdělání, pohlaví, věku, rodinném zázemí, finanční situaci atd .
1.1. Moderní didaktická technika ve vyučování
Otázka využívání počítačů ve vyučování se od svých počátků výrazně rozvinula. Mají své oprávněné místo ve škole připravující mladé pokolení pro život a práci ve společnosti, která se charakterizuje rychlým vývojem informačních technologií. Ve výuce se využívají především výukové programy na procvičování a prezentaci látky, k simulaci a didaktickým hrám. V současné době se v měřítku světových trendů uplatňuje tendence, která s perspektivami do budoucnosti prosazuje využívání hypermediálních prostředků v oblasti vzdělávání a vyučování. Opírá se o výzkumy v oblasti kybernetiky, umělé inteligence, kognitivních věd, informatiky, teorií komunikace. Zkoumají se možnosti interaktivity technologických prostředků a vytváření systémů, které vedou k aktivnímu zapojování žáka. Obecně lze říci, že v oblasti vzdělávací technologie pedagogické výzkumy zdůrazňují význam interaktivity a hypermediální prezentace poznatků. Jak potvrzují sociologické výzkumy i náš vlastní, děti a mladí lidé budou žít ve stále více medializovaném světě – kyberprostoru. Především se nastoluje otázka, jak se budou projevovat sociální a individuálně rozvojové funkce mediálního a informačního vzdělávání."

Práce obsahuje tabulku, grafy a schémata.