1.	Řešení problému časové a věcné shody nákladů a výnosů

1.1.	Způsoby dosažení shody

2.	Vnitropodnikové útvary a jejich typy

2.1.	Hospodářské středisko

2.1.1.

Vertikální hierarchie středisek

2.1.2.

Typy středisek

3.	Předací ceny mezi vnitropodnikovými útvary a jejich význam

3.1.	Druhy vnitropodnikových cen

4.	Kalkulace a její význam v nákladovém účetnictví, základní pojmy rozpočtování, vzájemný vztah rozpočtů a kalkulací

4.1.	Základní důvody pro sestavování rozpočtů

4.2.	Předběžná a výsledná kalkulace

5.	Jednookruhová organizace účetnictví

5.1.	Účtování v jednookruhové účetní soustavě

6.	Dvouokruhová organizace účetnictví

6.1.	Účtování v dvouokruhové účetní soustavě

6.2.	Použití symbologramů pro druhý účetní okruh

7.	Hromadná výroba prostá, rozdíly mezi prostou, stupňovou, zakázkovou výrobou

7.1.	Vzájemný vztah kalkulace a rozpočtů při dvou výrobcích

7.2.	Účtování ve druhém účetním okruhu

8.	Hromadná výroba stupňová a fázová

8.1.	Příklad na stupňovou výrobu – „Mlýny a těstovinárny"

8.2.	Stupňová výroba ve více výrobních stupních

9.	Zakázková výroba

10.	Konstrukce a úloha střediska realizace

11.	Střediska zásobování, dopravy, údržby, výzkumu a vývoje a jejich řešení

11.1.

Příklad: Stupňová výroba s vývojovým pracovištěm

12.	Odchylky jednicových nákladů

13.	Odchylky režijních nákladů

13.1.

Metoda jedné odchylky

13.1.

Metoda dvou odchylek

13.3.

Metoda čtyř odchylek

14.	Citlivost parametrů

14.1.

Citlivost parametru Q (produkce)

14.2.

Citlivost parametru p (cena)

14.3.

Citlivost parametru v (jednotkové VN)

14.4.

Citlivost parametru F

15.	Optimalizace sortimentu

15.1.

Omezující faktory

15.2.

Příklad 1

15.3.

Příklad 2

"Zakázková výroba.

V předchozích schématech se jednalo o hromadnou výrobu, kdy objem produkce je dán časovým obdobím nebo výrobní dávkou. Podle času nebo výrobní dávky jsou sestaveny i rozpočty a kalkulace. Další schémata jsou již řešením zakázkové výroby. Jejím základním rysem je účtování podle jednotlivých zakázek, přičemž přímý materiál a přímé mzdy se přenášejí na zakázku přímo, režie v předem stanovených nákladech podle plánové kalkulace.

Důležitým evidenčním dokladem je zde zakázkový list, pomocí něhož je zakázka sledována, evidována a účtována ve výrobním procesu. Používají se i jiné názvy, např. pracovní příkaz. Tento pojem se ale vyskytuje i v hromadné výrobě, neboť ani zde nelze provádět práce bez dokumentace o určení konkrétních postupů pro výrobní i technické pracovníky. Proto zde raději použijeme pojmu zakázkový list.
Při zakázkové výrobě je nutno zajistit, aby výdejky přímého materiálu byly vztaženy nejenom k výrobní dávce, ale přímo ke konkrétní zakázce. Proto se tyto výdejky označují číslem konkrétní zakázky, ke které se vztahují, a zpravidla se také připojují k danému zakázkovému listu.
Podobně postupujeme i při zpracování přímých mezd. Proto vykazování jednotlivých pracovních úkonů musí být rovněž vztaženo ke konkrétním zakázkám. Děje se tak např. pomocí pracovních lístků či jiné evidence pracovních výkonů. Tyto výkony mohou být zjišťovány jako pracovní doba odpracovaná na zakázce při uplatnění časové mzdy nebo jako sazebník jednotlivých výkonů při úkolové mzdě.

Účtování se provádí ve sbornících.
Nákladovou stranu představují sborníky skutečných nákladů. Proti nim je postavena výnosová strana, jejímž základem jsou zakázkové listy s připojenými výdejkami přímého materiálu a pracovní lístky s evidencí přímých mezd. Přímý materiál a přímé mzdy se na zakázku přenášejí ve skutečné výši a nemá tedy smyslu u těchto položek porovnávat nákladovou a výnosovou stranu. Jiná situace je u režijních položek. Režijní položky jsou připočítány k zakázkovým listům podle předběžné kalkulace. Srovnáním skutečných režijních nákladů v příslušných sbornících a předem stanovených nákladů, které jsou rovněž sborníkovány ze zakázkových listů, tak dostáváme srovnání skutečných a předem stanovených nákladů v oblasti režií.

Odbytová cena se tak skládá jednak ze skutečných přímých nákladů, jednak z režijních položek vypočtených podle předběžné kalkulace. Při správně a objektivně zpracovaných rozpočtech a kalkulacích je tento rozdíl (ve srovnání s jinými okolnostmi ovlivňujícími náklady, jako nekvalitně provedené práce, nedodržení termínu apod.) zcela zanedbatelný a bohatě vyhoví i obvyklé desetiprocentní toleranci v předem sjednané odbytové ceně.

Srovnání skutečných a předem stanovených nákladů vede k rozdílům, které mohou být způsobeny:
– překročením nebo úsporou oproti předem stanoveným nákladům, a pak je třeba přijmout řídící opatření,
– nebo objektivními příčinami, a pak je třeba pro další období použít nově propočtených rozpočtů a kalkulací.

Základní schéma pro účtování zakázkové výroby - ocenění nedokončené výroby a výrobků ve skutečných přímých nákladech, režijní náklady v předem stanovených nákladech, je pak vyjádřeno v následujícím symbologramu."

Práce obsahuje tabulky, schémata a výpočty.