1.	Sociální politika

1.1	Základní pojmy

2.	Sociální služby

3.	Typy sociální politiky

3.1

Aktivní

3.2

Pasivní

3.3

Znaky

3.4	Aktéři sociální politiky

3.4.1

Občan jednotlivec

3.4.2

Rodina

3.4.3

Sousedství

3.4.4

Svépomocné sdružení

3.4.5

Stát jako subjekt SP

3.4.5.1

Role státu v SP

3.4.6

Podniky

3.4.7

Odbory

3.4.8

Profesní sdružení a organizace – zaměstnanecké svazy

4.	Historie sociální politiky

5.	Osobnosti sociální politiky

5.1	Otto von Bismark

5.2	Karl Myrdal

5.3

Beveridge

“Historie sociální politiky

- na počátku lidstva existovala pouze rodová solidarita → cíl: přežít a zachovat rod. Nevytvářely se žádné instituce. První státní podpory byly vyhrazeny lidem, o které se opíral stát (již 18. st. př. n. l.) → Babylonský král Chammurabi zařadil mezi práva svých vojáků právo vdovy na 1/3 vojenského přídělu, v případě, že zůstal po zemřelém vojákovi nezletilý syn. Dále například váleční veteráni dostávali tzv. příděly půdy→zajištění pro stáří.
Antika – období starověku → adopce = vzniká zákoník s prvky rodinného práva. Řekové však nepovažovali soucit a pomoc slabším za kladné hodnoty → ideálem svobodného člověka se stal východiskem SP a antice. Sokrates, Platon, Aristoteles – odsuzování nekontrolovatelného zármutku nad smrtí blízkých + nemocné a zraněné občany je třeba léčit pouze tehdy, je-li naděje, že se vrátí na své místo v dělbě práce
Solónovy reformy
- pozemková reforma (sociální) – rozdělil společnost do 4 vrstev podle majetku – zavedl nejnižší mez pro majetek a příjem nejnižší třídy, aby se zabránilo vzniku nových dlužníků.
4. st. př. n. l. – Athény – poskytnuta státní pomoc občanům, kteří oslepli nebo byli jinak postiženi a nemohli si získat prostředky na obživu samy.
V Římě pro rodinná politika Marcuse Aurelia
Středověk a sociální učení církví → první ucelený koncepční rámec pro SP v Evropské civilizace poskytly monoteistické církve. Starý zákon, Nový zákon → formulace konkrétní pomoci druhému jako ctnost, → rozpracovávají se do soustavy pravidel chování, které zaručují čl., že dojde ke spasení nebo blaženosti.
Současná soc. koncepce církve je založena na sérii dokumentů, které se nazývají encykliky
Důležitou roli v obd. Středověku v péči o chudé, nemocné, postižené hrály církevní řády:
* řád milosrdných sester
* jezuité
* rád milosrdných bratří
→ jejich činnost založena na zdravotní a sociální pomoci druhému
→ církve zřizovaly jako prvotní subjekt útulky, které byly určeny pro sirotky, slepce, handicapované, pro chudáky a staré občany. Dále zřizovaly řádové nemocnice a také klášterní ústavy pro lidi, trpící hladem a chudobou. Dalším subjektem byly špitály, které poskytovaly ochranu a útočiště pocestným chudým a nemocným. I v současné době hraje dobročinná aktivita křesťanů důležitou roli v péči o druhé. Mezi organizace doplňují péči státu a obcí patří: Charita, Diakonie, Armáda spásy."

Obsahuje překlepy. Psáno formou stručných výpisků.