1.	Dvouprvkové sloučeniny vodíku s nekovy

1.1.	Jednoslovné sloučeniny vodíku

1.2.	Sloučeniny vodíku s p1-p4 prvky

2.	Soli bezkyslíkatých kyselin

2.1.	Halogenidy

2.2.

Sulfidy

2.3.

Kyanidy

2.4.

Hydridy

3.

Hydroxidy

4.	Kyslíkaté kyseliny (oxokyseliny)

5.	Soli kyslíkatých kyselin

5.1.	Hydrogensoli

5.2.	Podvojné soli

5.3.

Hydráty

“ KYSLÍKATÉ KYSELINY (OXOKYSELINY)
- tříprvkové sloučeniny s obecným vzorcem HxAyOz kde A je kyselinotvorný prvek většinou nekov
- je-li y = 1 jedná se o kyselinu jednoduchou ( s jedním centrálním atomem), je-li y větší než 1 jedná se o tzv. polykyselinu (s více centrálními atomy)
- názvy kyselin jsou tvořeny slovem „kyselina“ a přídavným jménem odvozeným od kyselinotvorného prvku
- koncovka přídavného jména odpovídá příslušnému oxidačnímu stupni kationtu

Sestavování vzorců kyslíkatých kyselin:
- zapíšeme HAO
- dopíšeme oxidační čísla
- je-li oxidační číslo centrálního atomu liché má H index = 1
- je-li oxidační číslo centrálního atomu sudé dopíšeme H index = 2
- index O dopočítáme (součet oxidačních čísel v molekule se rovná O)
- nebo používáme způsob doplnění s vodou
- počet H- atomů vyjadřuje sytnost kyseliny ( předpona číslovková + „hydrogen“ v názvu kyseliny)

Nejčastější typy kyslík. kyselin
oxid.č.prvku A zakončení příd. jména obecný vzorec příklad
I. kys. – ná HAO HClO
III. kys. – itá HAO2 HClO2
IV. kys. – ičitá H2AO3 H2SO3
V. kys. – ečná HAO3 HPO3
- ičná HNO3
VI. kys. – ová H2AO4 H2SO4
VII. kys. – istá HAO4 HMnO4 "

Velmi stručné.