1.	Obecné zákonitosti duševního vývoje

1.1.	Změny kvantitativní a kvalitativní

1.2.	Obecné principy rozvoje psychiky

1.3.	Obecné rysy tvořící podstatu duševního vývoje

1.3.1.

Socializace

1.3.2.

Individualizace

1.3.3.

Změny vlastností

1.4.	Činitelé (faktory) duševního vývoje

1.4.1.

Biologičtí činitelé

1.4.2.

Činitelé vnějšího prostředí

1.4.3.

Výchova

1.4.4.

Vlastní aktivita člověka

1.5.	Mechanismy vývoje

1.5.1.

Zrání a učení

1.5.2.

Vývojové poruchy

2.	Teorie determinace duševního vývoje

2.1.	Teorie empiristické (exogenistické)

2.2.	Teorie nativistické (endogenistické)

2.3.	Teorie interakční ( syntetické, dialektické)

2.4.	Teorie humanistické psychologie

3.	Teorie periodizace duševního vývoje

3.1.	Freudova teorie

3.1.1.

Orální stádium

3.1.2.

Anální stádium

3.1.3.

Falické stádium

3.1.4.

Stádium latence = ranné genitální stádium

3.1.5.

Genitální stádium = pozdní genitální stádium

3.2.	Eriksonova teorie

3.2.1.

Fáze základní důvěry v život proti základní nedůvěře

3.2.2.

Fáze autonomie proti studu a pochybám

3.2.3.

Fáze iniciativy proti pocitům viny

3.2.4.

Fáze snaživosti proti pocitům méněcennosti

3.2.5.

Fáze identity proti zmatení rolí

3.2.6.

Fáze intimity proti izolaci

3.2.7.

Fáze generativity proti stagnaci

3.2.8.

Fáze integrity proti zoufalství

3.3.	Piagetova teorie

3.3.1.

Stádium senzomotorické inteligence

3.3.2.

Stádium předoperačního (předpojmového) myšlení

3.3.3.

Stádium názorného myšlení

3.3.4.

Stádium konkrétních operací

3.3.5.

Stádium formálních operací

3.4.	Kohlbergova teorie

3.4.1.

Fáze prekonvenční

3.4.2.

Fáze konvenční morálky

3.4.3.

Fáze postkonvenční

4.	Dělení duševního vývoje

4.1.

Dětství

4.2.

Dospělost

4.3.

Stáří

"ad. 2.) teorie nativistické (endogenistické)
- navazují na filosofický nativismus, podle něhož základní představy a pojmy, pravdy a zásady jsou člověku vrozeny, buď již jako hotové nebo ve formě vloh
- nativistické teorie můžeme chápat racionalisticky nebo iracionalisticky :
nativistické teorie racionalistické :
- můžeme je označit jako „růstové“, protože vycházejí z předpokladu, že se dítě rodí ve své přirozenosti dobré a je třeba je nechat volně růst, ovšem za příznivých podmínek (najdeme u J.A. Komenského, Rousseaua či Tolstého)
- nejvýraznějším představitelem tohoto směru ve vývojové psychologii je ARNOLD GESSEL – výchova má ponechávat dítěti co největší volnost pro to, aby rozvíjelo své individuální dispozice, výchova má být řízená, nemá být realizována ani liberálně, ani autoritativně, ale spíš demokraticky
nativistické teorie iracionalistické :
- do vývojové psychologie tohoto zaměření zasáhla psychoanalýza, jejíž zakladatelem je SIKMUND FREUD (narozen 1856 v Příboře, zemřel 1939 v Londýně) – vycházel jako neuropsychiatr ze zkušeností z léčení dospělých neurotiků a hlavní význam přitom přikládal jejich vzpomínkám z dětství  podle Fredových slov je dítě hlavním předmětem psychoanalýzy
- Podle Freuda vývoj určují vrozené pudy : „pud k životu“ = ÉROS a „pud k smrti“ = THANATOS  energii životního pudu označil jako LIBIDO a věřil, že její proměny v průběhu života jsou pro osobnostní vývoj dítěte nejpodstatnější. Malé dítě se zpočátku chová egocentricky a je zaměřeno jen na uspokojení svých potřeb bez ohledu na okolí, narodí se tedy s „negativní“ povahou, která musí být v průběhu vývoje usměrňována tak, aby se dítě naučilo hledat způsoby uspokojení ve shodě s normami společnosti  cílem výchovy je spíše řízení pudové energie než její potlačení
- Psychická struktura, která zahrnuje pudovou energii (libido) a která funguje nevědomě, označuje Freud jako „ono“ = ID
- Psychická struktura, která uvádí pudovou energii v kontakt s realitou je převážně vědomá, funguje jako sekundární proces a je označována jako „já“ = EGO
- Ve styku s kulturou a zejména v přijetí zákazů a příkazů rodičů se vyvíjí třetí nejvyšší vrstva osobnosti „nadjá“ = SUPEREGO, která obsahuje svědomí, jež trestá a nese s sebou pocity viny a také obsahuje ideál, jež odměňuje a přináší pocity hrdosti, superego funguje opět nevědomě jen do značné míry"

Má heslovitou formu. Čistý text tvoří cca 10 stran. Jedná se o poznámky ze skript a z přednášek. Částečně čerpá z: http://www.ped.muni.cz/wpsy/koh_vyv_ps.htm.