1.	Definice pojmu

2.	Druhy anarchismu a jejich teze

"Avšak na anarchismus se pohlíží jako na něco podivného, pobuřujícího, neuvědomělého a strašlivého. Toto povědomí je většinou způsobeno faktem, že se k anarchismu hlásili často lidé pouze hledající posluchače pro své mnohdy velmi podivné myšlenky. Základ položil P.J. Proudhon, který ve svém díle “Co je to vlastnictví?” prohlásil, že vlastnictví je krádež. Dále se k anarchismu přičlenily komunisté, přičemž původní anarchisté jakoukoliv kolektivizaci popírají, také někteří kolektivisticko-komunističtí anarchisté schvalovali atentáty jako právoplatné prostředky pro šíření myšlenek. Vrcholní spis Individualistického anarchismu, “Der Einzige und sein Eigentum” je naopak nadšenou chválou egoismu, prohlášení, že každý sám je určovatelem svých zákonů. Ti pilnější z vás si již možná všimli jisté spojitosti s východními náboženstvími, popřípadě nepříme souvislosti s mottem “Každému dle jeho potřeb, každý dle jeho schopností”.
Anarchismus kolektivistický - socialistický se zakládá na dílech Michaila Alexandroviče Bakuninova
30.5.1814 - 1.7.1876, od 1840 v emigraci, vězněn, dvakrát odsouzen k smrti, po vydání ruské vládě 1857-61 ve vyhnanství na Sibiři, 1861 uprchl a žil v emigraci, byl zarytý odpůrce K. Marxe.
Požaduje společné, ale dobrovolné vlastnictví v menších organisacích, a to vlastnictví půdy a výrobních prostředků (co to asi je…).
Pokročilejší byl Kropotkin, který žádal společné vlastnictví i spotřebních majetků (co to asi…), v menších dobrovolných organisacích, kdy každý jedinec se dohodne se svou organisací, jakou práci bude dělat, a tak i organisace se mezi sebou dohodnou na splnění větších úkolů. Bakunin i Kropotkin prosazovali atentáty, výchovu mládeže pro atentáty.
Neprávem byli po první světové válce zaměňováni ruští anarchisté s bolševiky."