1.	Obecná charakteristika myšlení

2.	Definice myšlení

2.1	Druhy myšlení

3.

Formy

4.	Řešení problému

5.	Vlastnosti

"3.Formy myšlení
Představují řečovou podobu, v níž člověk zachytává a prostřednictvím myšlenkových operací vyjadřuje výsledky svého myšlení. Rozeznáváme tři formy myšlení:
- pojem;považujeme ho za základní formu lidského myšlení. I když si to neuvědomujeme, vždy myslíme v pojmech. Pojem definujeme jako odraz obecných a podstatných vlastností předmětů a jevů ve vědomí člověka. Vyjadřujeme ho slovem nebo skupinou slov. Psychologie si všímá procesu tvoření osvojování a používání pojmů u jednotlivců a u skupin lidí. Pojmy jako součást psychického života konkrétních lidí rozdělujeme na obecné a podstatné. V obecných pojmech se odrážejí znaky, které jsou vlastní všem předmětům zahrnutým v daném pojmu. Chceme-li poznat, ovládnout obecný pojem, musíme poznat i jemu ”podřízené” podstatné pojmy. Nemůžeme si myslet, že někdo ovládá pojem ”živočich”, nezná-li různé konkrétní druhy živočichů a nemá-li názorné představy o těchto živočiších. Z toho vyplývá, že kdo si chce osvojit pojem, musí si nevyhnutelně osvojit celý souhrn poznatků o předmětech, na které se daný pojem vztahuje, v jejich dynamickém vývoji.
- soud; je základní akt nebo forma, kterou se myšlenkový proces uskutečňuje. Vyjadřuje vztah mezi pojmy, odráží ve specifické formě stupeň lidského poznání. K soudům docházíme vlastním myšlení, nebo je přebíráme od jiných lidí, z knih, časopisů apod. Podle toho, jak soudy odrážejí objektivní skutečnost, jak vyjadřují vztah k jiným lidem, jsou buď pravdivé nebo nepravdivé, vyjadřují-li takový vztah, který mezi objektivními jevy ve skutečnosti neexistuje;
- úsudek; vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více soudy. Soudy z nich vychází úsudek, se označují jako premisy. Úsudek je takový vztah mezi myšlenkami, jehož prostřednictvím dostáváme z jedné nebo několika myšlenek myšlenku jinou, která je výsledkem obsahu výchozích myšlenek. Konečný výsledek, ke kterému v procesu usuzování dospíváme, se nazývá závěr. Např. ze soudů” Kovy jsou elektricky vodivé a měď je kov docházíme na základě usuzování k závěru: Měď je elektricky vodivá.

4.Řešení problému
Proces myšlení začíná v takových situacích, kdy se před člověkem v jeho životě a činnosti objeví nový cíl, nová skutečnost, na jejíž řešení již nestačí dosavadní zkušenosti a způsoby realizace.
Takovéto situace nazýváme problémovými.
Myšlení však není možné omezit jen na řešení problémů. S myšlením se setkáváme už při vytyčení úkolů, při vyjádření a zformování nových problémů. Často se stává,, že najít a zformulovat problém si vyžaduje větší rozumové úsilí než vyřešit ho. Ale i když se myšlení neredukuje jen na řešení problémů, přece jen se neefektivnější formování myšlení uskutečňuje právě v procesu řešení problémů. Potvrzují to výzkumy, v nichž byla pokusná osoba postavena do situace ”objevitele”, výzkumníka určitých ”příliš těžkých” problémů(Gerischerová,L,1999).
Ukázalo se, že právě v takovýchto případech se nejlépe pěstuje myšlení člověka, myšlení skutečně samotné, schopné překonávat těžkosti."