1.	Charakteristika volebního systému na Slovensku

2.	Průběh voleb

2.1.	Politické subjekty ve volbách

3.

Přílohy

3.1.	Počet platných hlasů získaný jednotlivými politickými subjekty a podíl těchto hlasů na celkovém součtu hlasů na území Slovenské republiky

3.2.	Indexy deformace kandidujících politických stran

3.3.	Rozdělení mandátů v Národní radě Slovenské republiky

3.4.	Zobrazení vítězných stran v jednotlivých obvodech Slovenska

"2. Charakteristika volebního systému

Podle zákona č. 333/2004 Zb. o voľbách do Národnej rady Slovenskej republiky se volby konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásady poměrného zastoupení. Aktivní volební právo se vztahuje na občany Slovenské republiky, kteří v den voleb dovršili alespoň 18 let. Výjimku tvoří osoby, které jsou ve výkonu trestu, byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je jim zákonem omezena osobní svoboda z důvodu ochrany zdraví lidu. Pasivní volební právo má občan Slovenské republiky, jemuž nejpozději v den voleb bylo alespoň 21 let a jeho trvalé bydliště je vedeno na území Slovenska. Volby vyhlašuje předseda Národní rady Slovenské republiky nejpozději 110 dnů před jejich konáním. Probíhají jeden den, a to v sobotu, od 7.00 do 22.00 na celém území Slovenské republiky. Na území Slovenska se využívá listinného poměrného systému. Poměrný volební systém mohu charakterizovat jako systém, ve kterém se na úrovni volebního obvodu dělí mandáty (přibližně) v souladu s poměrem hlasů mezi jednotlivými stranami. Listinné poměrné systémy se dělí podle mnoha proměnných. Podle podoby hlasování se jedná o systém s vázanou kandidátní listinou bez nezávislých kandidátů, což znamená, že volič může seřazovat kandidáty podle svých preferencí a určovat tak pořadí kandidátů na stranické listině. Další proměnnou je chápána konkrétní technika převodu hlasů na mandáty či existence resp. výška uměle nastavené bariéry pro vstup do parlamentu. Na Slovensku se používá 5% klausule pro vstup samostatně kandidujících politických stran do Národní rady, dále 7% klausule pro koalici 2-3 politických stran a 10% klausule pro koalici skládající se ze čtyř a více stran. Již od roku 1998 tvoří Slovenská republika pouze 1 volební obvod, což znamená, že politické strany ucházející se o přízeň voličů tvoří pouze jednu celostátní kandidátní listinu. Obdobnou situaci můžeme sledovat v České republice při volbách do Evropského parlamentu. Redukci počtu volebních obvodů na jeden přinesla Mečiarova reforma. Podle mého názoru je přepočet podílu hlasů na mandáty v zemích s jedním volením obvodem přesnější než v zemích, kde je území rozděleno na více volebních oblastí (dochází zde k regionálním disproporcím).
Na Slovensku se tedy ve volbách do Národní rady Slovenské republiky rozděluje celkem 150 mandátů. Při převodu hlasů na mandáty se využívá Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Celkový počet odevzdaných hlasů se dělí počtem mandátů, ke kterým se připočte jednička, aby se snížil počet mandátů nerozdělených v prvním skrutiniu."

Obsahuje tabulky a graf. Jedná se o seminární práci na Fakultě sociálních studií MU v Brně.