1.

Paměť

1.1

Kódování

1.2	Uchovávání

1.3	Vybavování

1.4	Krátkodobá paměť

1.5	Dlouhodobá paměť

1.6	Implicitní paměť

1.7	Explicitní paměť

1.8	Podmínky zapamatování

1.9

Amnézie

2.

Myšlení

2.1	Myšlenkové operace

2.2	Formy myšlení

2.3	Stupně obecnosti pojmů

2.4

Soud

2.5

Úsudek

2.6	Řešení problému

3.

Řeč

"Upevňování vzpomínek trvá několik týdnů. Proces vybavování může být narušen emočními faktory (může ocházet k tomu že úzkostné pocity zabraňují vybavování cílové vzpomínky). V případě zábleskových vzpomínek emoce vybavování posilují. Vybavování je jednoduší je-li spojeno s kontextem (lépe si vybavíme jména lidí, když budeme na místě kde jsme je potkávali).

Implicitní paměť
Dlouhodobá paměť pro uchovávání dovedností (jízda na kole), zlepšování se, ale zapomínání jak ke zlepšení došlo

Explicitní paměť
Dlohodobá paměť pro uchovávání údajů (kdo je prezidentem) - je předmětem vědomého vzpomínání na minulost
Podmínky zapamatování:
1.Jasné vytyčení úlohy něco si zapamatovat
2. Lépe si zapamatujeme v činnosti (ukazování na mapě,...)
3.Zaleží na tom jaký postup zapamatování si zvolíme (slovo od slova, hlavní myšlenku)
4.Motivace ( za jakým účelem si chceme zapamatovat- z donucení, ze zájmu,...)
5.Závisí na povaze a rozsahu materiálu
6.Závislé na opakování, časovém rozložení
7. logické zapamatování, je účinnější než mechanické (opírá se o soustavy dsočasných spojů, které se vytvořily již v minulé zkušenosti, podporují je názorné prostředky- tabulky, schémata,...)

Amnézie
Částečná nebo úplná ztráta paměti. Selhává explicitní paměť (zvlášťě vybavování i a rozpoznávání údajů), implicitní paměť je obvykle zachována. Vzniká jako důsledek velmi rozdílných příčin (poranění mozku při nehodě, mozkovými, cévními příhodami, encefalitidou, alkoholismem, elektrošokem, chirurgickými výkony. např. při epilepsii,...).
• antrerográdní amnézie - neschopnost zapamatovat si události všedního dne, uchovat nové informace
• retrográdní amnézie - neschopnost pamatovat si události před zraněním nebo onemocněním

Myšlení
Je zobecněné a zprostředkované poznání předmětů a jevů na základě pochopení jejich zákonitých souvislostí. Je specificky lidskou vlastností, opírá se o předešlé zkušenosti, znalosti člověka. Je ovlivněno vnímáním a představami. Oblast toho, o čem přemýšlíme, je širší, než oblast toho, co vnímáme. Pomocí myšlení chápeme zákonitou souvislost. Myšlení nám umožňuje zprostředkované poznání (např. jdeme na návštěvu, v domě se svítí. tz. jsou doma).

Myšlenky vyjadřujeme a)pojmy (souhrn vlastností, které spojujeme s určitou třídou objektů)
b)slovy
c)gestikulací, mimikou, symboly
Myšlenkové operace
1. Analýza - rozkládání předmětu na části
2. Syntéza - myšlenkové skládání částí
3. Srovnávání - rozlišování čístí, vlastností předmětů a jevů
4. Konkretizace - aplikace zvláštního daného předmětu"

Tato práce obsahuje pravopisné chyby a překlepy.
Práce je nepřehledně členěna.