1.	August Comte

1.1.	Sociální statika a dynamika

1.2.	Stádia vývoje společnosti

1.3.	Pozitivismus

1.4.	Náboženstvá

1.5.	Klasifikace věd

2.	Herbert Spencer

2.1.	Typy společnosti

2.2.	Evolucionismus, naturalismus, sociální darwinismus, organistická škola

3.	Vilfredo Pareto

3.1.

Rezidua

3.2.

Derivace

3.3.	Teorie elit

3.4.	Pravidlo 80/20

4.	Ferdinand Tonnies

4.1.	Společnost, pospolitost

4.2.	Výzkum veřejného mínění

4.3.	Psychologismus, alienace

5.	Émile Durkheim

5.1.	Anomie, solidarita, sociologismus

5.2.	Sociální fakt, sebevraždy, totem

6.

Max Weber

6.1.	Aktér, autorita, byrokracie

6.2.	Ideální typ, nehodnotící sociologie, protestantská etika, legitimita, moc

7.	George Herbert Mead

8.	Gabriel Tarde

8.1.

Nápodoba

8.2.	Psychologismus

9.	Talcot Parsons

9.1.	Agil, chápající sociologie, strukturální funkcionalismus

9.2.	Interpenetrace

9.3.

Dilemata

10.	R. K. Merton

10.1.

Sebenaplňující se proroctví

10.2.

Teorie referenčních skupin, funkce, Thomasův teorém, efekt sv. Matouše

11.	Ralf Dahrendorf

11.1.

Konfliktualismus

11.2.

Třídy

11.3.

Servisní třída, homo sociologicus, sociální nerovnost, stratifikace, sociální role

12.	Anthony Giddens

12.1.

Strukturace, třetí cesta

12.2.

Liquid modernity

"Talcot Parsons:
Agil:
 A-Adaptace-vyrovnání s požadavky okolí
 I-Integrace-organizace vztahů mezi lidmi
 L-Latence-udržení vzorců
 G-cíl- Stanovení a dosažení cíle
-potřeby systému k přežití
Chápající sociologie:
- je sociologické zaměření, které usiluje o poznání subjektivního smyslu sociálního jednání. To je posuzováno v konkrétních významových souvislostech, jež aktéry vedly k danému jednání nebo jež byly tímto jednáním, třeba i neuvědoměle, vytvořeny.
Struktur.funkcionalismus:
- teorie jsou založeny na předpokladu existence dvou složek; složky sociální činnosti a složky sociálního systému. Tyto složky jsou vzájemně propojené.
-vychází z představy, že každý prvek sociální struktury musí být posuzován podle toho, jak svou činností přispívá k zachování systému. Podle toho rozlišuje momenty funkční (eufunkční - pozitivní), disfunkční (negativní), popřípadě afunkčni (neutrální).
Interpenetrace:
=vzájemné pronikání člověka a soc.systému
4 roviny systémů:
 kulturní sys.
 Sociální syst.-role..
 Syst.osobnosti-hodnoty,pravidla
 Syst.behaviorálního organismu
Dilemata:
 afektivita a afektivní neutralita - s čím vcházím do jednání x spol. určuje optimální afektivitu, co bych měl v kterých situacích cítit, v kterých jednáních jak se afektivně optimálně chovat
 askripce a výkonu - dané zděděné vl. jedince či mé, to co určuje postoj při jednání či získané vlastnosti, podaný výkon měřítkem, určujícím faktorem pro mé jednání v interakci, k druhým
 difuzní a specifický - do jednání dávám celou osobnost i protějšek jednání beru jako totalitu či zaměřuji se na specifikum, účel, který zrovna potřebuji, vybroušenou roli (to souč. spol. potřebuje, ne totální bytost)"

Práce má heslovitou formu. Obsahuje tabulku. Částečně čerpá z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Elita, http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/5968-auguste-comte, http://radekf.net/projekty-data/ies/petrusek-soc/pro_zajemce/statnice_socg/SZZK%20-%20teorie/18%20Teorie%20strukturace%20A.Giddense.doc.