1.	Základní právní pojmy

1.1	Právní norma

1.2	Právní předpisy sekundární (podzákonné)

1.3	Účinnost právní normy

1.4	Jaké normy převažují ve veřejném právu?

1.5	Co je platnost právní normy?

1.6	Co jsou právní předpisy primární (zákonné)?

1.7	Co je pramenem kontinentálního práva?

2.	Ústavní právo

2.1	Které normy patří do procesně právních?

2.2	Kdo volí prezidenta republiky?

2.3	Jak vystupuje v právních vztazích obec?

2.4	Jak je složena poslanecká sněmovna

2.5	Kdo je nejvyšší řídícím orgánem v ČNB

3.	Mezinárodní právo veřejné

3.1	Kdo je subjektem mezinárodního práva veřejného?

3.2	Co garantuje mezinárodní pakt o občanských a politických právech?

3.3	Jaké organizace mohou zakládat právnické či fyzické osoby podle práva některého státu?

3.4	Jaké kompetence mají mezinárodní organizace vládní povahy?

3.5	Kdy je občan ČR oprávněn si stěžovat (u výboru pro lidská práva v Ženevě)?

3.6	Co je to mezinárodní obyčej?

3.7	Co je to mezinárodní smlouva?

3.8	Co to je mezinárodní zvyklost, nebo zdvořilost?

4.	Správní právo

4.1	Do jakého práva je zařazováno správní právo?

4.2	Co upravuje správní právo procesní?

4.3	Co je přestupek?

4.4	Co upravuje správní právo trestní?

5.	Finanční právo

5.1	Kdo je devizovým orgánem?

5.2	Kdo je devizový tuzemec?

5.3	Nad kým vykonává dohled ČNB?

5.4	Co tvoří národní fond?

5.5	Co je rozpočtové právo?

5.6	Co upravuje měnové právo?

5.7	Co tvoří soustavu územních finančních orgánů?

5.8	Co upravuje veřejné pojišťovnické právo?

5.9	Kdo je subjektem trestného činu?

6.	Trestní právo

6.1	Co je to trestný čin?

6.2	Komu může být uložen trest vyhoštěním?

6.3	Druhy ochranných opatření

6.4	Kdy začíná trestní odpovědnost?

6.5	Vyjmenuj 4 skutkové podstaty (znaky) trestného činu

6.6	Co je hlavním pramenem trestního práva procesního?

6.7	Co patří mezi výjimečné tresty?

7.	Pracovní právo

7.1	Jaká je předepsaná forma dohody o rozvázání pracovního poměru?

7.2	Kdy začíná běžet výpovědní doba?

7.3	Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance

7.4	Z jakých důvodů může dát výpověď zaměstnanec?

7.5	Jaké jsou způsoby vzniku pracovního poměru?

7.6	Je nutno uvádět k dohodě o rozvázání pracovního poměru důvod?

7.7	Na jak dlouho se sjednává zkušební doba?

8.	Právo sociálního zabezpečení

8.1	Definuj životní minimum

8.2	Co je hlavním pramenem důchodového pojištění?

8.3	Co patří mezi důchody přímé?

8.4	Z čeho je financována státní sociální podpora?

9.	Občanské právo hmotné

9.1	Co je vydržení?

9.2	Co je společným znakem všech věcných břemen?

9.3	Jaké práva má vlastník věci-co je oprávněn vlastník věci?

9.4	Jaké zná občanský zákoník varianty spoluvlastnictví?

9.5	Jakou podobu má vlastnoruční závěť-jak musí být sepsána?

10.	Právo duševního vlastnictví

10.1

Struktura

10.2	Kdo je autorem díla?

10.3	Jakou formu musí mít licenční smlouva?

10.4	Jak dlouho trvají majetková práva po smrti autora?

10.5	Kdy vzniká právní ochrana vynálezu?

10.6	Kdy začíná účinek patentu?

10.7	Jaká práva má majitel patentu?

10.8	Co je povinností zlepšovatele?

10.9	Čím jsou chráněny nové odrůdy rostlin?

11.	Civilní právo

11.1	Co jsou to soudy?

11.2	Kdy může soud vydat platební rozkaz?

11.3	Co je to zkrácené soudní řízení?

11.4	Jak jsou obsazeny soudy při jejich činnosti?

11.5	Co patří mezi mimořádné peněžité prostředky?

11.6	Může mít účastník řízení zmocněnce – kdo může zastupovat účastníka řízení?

11.7	Kdy je přístupné dovolání?

11.8	Jaké známe speciální typy rozsudků?

12.	Organizace soudnictví a veřejné správy

12.1	Kde je sídlo Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu?

12.2	Jakou pravomoc mají (funkci plní) vrchní soudy?

12.3	Kde sídlí vrchní soudy?

12.4	Čím je vázán soudce při svém rozhodování?

12.5	Jaké jsou pravomoci ústavního soudu?

12.6	Jakým způsobem-právním předpisem lze vytvořit nebo zrušit územní samosprávní celek?

13.	Obchodní právo

13.1	Co je to obchodní rejstřík?

13.2	Co je to nekalá soutěž?

13.3	Kdo je podnikatel?

13.4	Kdo jedná za podnikatele právnickou osobu?

13.5	Co je pramenem práva hospodářské soutěže?

13.6	Co patří mezi nepsané prameny obchodního práva?

13.7	Jaké obchody jsou závazkové vztahy mezi podnikateli?

13.8	Za jakým účelem může být založena akciovka a s.r.o.?

“ MEZINÁRODNÍ PRÁVO VEŘEJNÉ

Kdo je subjektem mezinárodního práva veřejného?
Je především stát. Jedině stát je schopen prosazovat své nároky, plnit své závazky a nést odpovědnost vůči jiným státům a za své jednání.

Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Pojem státu, pak lze definovat jako specifický společenský organismus sdružující obyvatelstvo určitého území k zajištění jejich společných zájmů a potřeb, jenž reprezentují orgány veřejné moci navenek i dovnitř. Společné zájmy a potřeby obyvatelstva lze chápat v kontextu jeho usedlosti (tzn. setrvávání v rámci hranic státu narozdíl od kočovnictví na území více států), přirozenosti (tzn. potřebou zajistit schopnost biologické reprodukce a trvalosti (tzn.setrvávání nikoliv dočasné, trvalý pobyt formálně instituovaný státním občanství). Stát nemůže vzniknou a existovat chybí-li kterýkoliv ze tří zmíněných znaků. Mezinárodní právo nezná stát bez obyvatelstva nebo bez území potřebného pro život a ani bez veřejné moci, která vládne efektivně, tak, že je schopna fakticky podřídit své autoritě celé obyvatelstvo. Suverénním státem, tedy státem v rovném postavení k ostatním státům, pak je útvar vybavený státní mocí nezávislou na moci jiného státu.

Co garantuje mezinárodní pakt o občanských a politických právech?
Garantuje každému člověk právo mimo jiné na život, svobodu, zdraví, důstojnost, svobodu myšlení a projevu, pokojného shromažďování a sdružování.

Subjekty mezinárodního veřejného práva:
- Státy
- Mezinárodní organizace
- Jednotlivci
Mezinárodní právo veřejné přiznává výjimečně právní subjektivitu i jednotlivcům - fyzickým osobám žijícím na území některých států. Tyto osoby se v několika málo případech mohou stát účastníkem právního vztahu s "cizím" státem nebo mezinárodní organizací. Je nutno zdůraznit, že se nikdy nejedná o osoby reprezentující stát v němž žijí. Tato možnost je dána tím, že jednotlivci, soukromé osobě,jsou mezinárodním právem garantovány nejzákladnější práva a svobody a na druhé straně svým jednáním jednotlivec nesmí překročit určité meze v zájmu ochrany lidstva této planety.
a) Základní lidská práva
Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966 OSN) garantuje každému člověk právo mimo jiné na život, svobodu, zdraví, důstojnost, svobodu myšlení a projevu, pokojného shromažďování a sdružování. Občan státu, signatáře Paktu, je oprávněn stěžovat si u Výboru pro lidská práva (Ženeva) na porušování svých práv, pokud před podáním stížnosti vyčerpal všechny vnitrostátní prostředky právní ochrany. Výbor pak sděluje stěžovateli a označenému státu jen svůj názor, nemá rozhodovací pravomoc. V prostředí evropském plní obdobný účel Evropská úmluva o lidských právech (Řím 1950), zde však kompetentní orgány, Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, mohou na základě Úmluvy pro dotčený stát závazně rozhodnout.
b) humanitární práva
V roce 1949 byly v Ženevě uzavřeny úmluvy chránicí oběti války, zejména Úmluva o ochraně civilního obyvatelstva za války a Úmluva o zacházení s válečnými zajatci. V obou případech je příslušným orgánem k projednání stížnosti proti porušení úmluvy signatářským státem Mezinárodní výbor Červeného kříže, případně ochranná mocnost.
c) mezinárodní právo trestní
Jednotlivci jsou odpovědni mezinárodnímu společenství za trestné činy proti lidskosti, míru, válečné zločiny, zločin genocidu a další, byť je spáchaly jménem státu. Toto postavení je nezbavuje trestní odpovědnosti, protože povinnost respektovat mezinárodní právo nemůže být dotčena a omluvena jednáním na příkaz státu. Mezinárodní soudní tribunál jménem mezinárodního společenství jejich jednání posuzuje a při zjištění viny pachatele odsuzuje."

Práce je komplexní a velmi přehledně členěna. Velmi doporučuji.