1.

Úvod

2.	Co znamená slovo stres

3.	Fáze stresu

a) Varovná fáze
b) Fáze odolávání
c) Fáze vyčerpání

4.	Reakce na stres

a) Fyziologické
b) Psychické

5.	Stres a naše zdraví

a) Oběhový systém
b) Zažívací systém
c) Imunitní systém
d) Psychosomatické nemoci

6.	Příčiny stresu

a) Vnější vlivy
b) Vnitřní vlivy

7.	Stres v průběhu života

a) Rané dětství
b) Předškolní věk
c) Mladší školní věk
d) Puberta a dospívání
e) Mládí a dospělost
f) Střední věk
g) Důchodový věk

8.	Stres u žen

9.	Jak předcházet stresu

10.	Jak čelit stresu

11.	Jak léčit stres

a) Léky
b) Meditace
c) Naturopatie
d) Přírodní léčba
e) Arteterapie
f) Taneční a pohybová terapie
g) Muzikoterapie

12.

Přílohy

a) Stupnice sociální přizpůsobivosti
b) Typy osobnosti
c) Test: Jak velký stres prožívám?

13.	Použitá literatura

"Reakce ne stres
Člověk má složitý a účinný bezpečnostní systém, který varuje náš organismus před vnějším nebezpečím. Jestliže se pak tento bezpečnostní systém aktivuje a žlázy, orgány a svaly se připravují na „útok“ nebo „útěk“, objeví se stres. Déle trvající stres narušuje normální tělesné funkce.. Může dojít k oslabení imunitního systému, a tělo podlehne nemoci.
٭fyziologické reakce
Všechny varovné signály vysílané do mozku zpracovává hypotalamus. Ten pak přenáší tyto signály do celého těla prostřednictvím nervového a krevního oběhového systému.. Signály z hypotalamu se šíří sympatickým nervovým systémem, který se podílí na řízení činnosti vnitřních orgánů a cév. Nervové signály zasahují také dřeň nadledvin, a stimulují ji ke zvýšené sekreci adrenalinu a noradrenalin. Tyto hormony se potom dostávají do krve a způsobují změny v celém těle. Hypotalamus stimuluje činnost hypofýzy, která produkuje různé hormony. Když se tyto hormony dostanou do krevního oběhu, pak ovlivňují celé tělo. Nejdůležitější hormon, který vytváří hypofýza, je adrenokortikotropní hormon, pod jehož vlivem kůra nadledvin uvolňuje skupinu hormonů (nejdůležitějším z nich je kortizon), které způsobují řadu změn v tělesných funkcích. Další hormony produkované hypofýzou ovlivňují štítnou žlázu, varlata a vaječníky a mnoho dalších orgánů.
U lidí se tělesné signály příliš neliší od ostatních savců. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že člověk je snáze zranitelný neexistujícími stresovými faktory. Například kočka reaguje tak, že pokud z jejího dosahu zmizí pes, vytratí se u ní i stresová reakce. Naproti tomu člověk má přirozený sklon dělat si starosti. A to se netýká jen přítomného okamžiku, ale i minulosti nebo blízké či vzdálené budoucnosti. Například student může prožívat stres při pomyšlení na závěrečné zkoušky, které ho čekají za čtyři měsíce.
Aby varovná zpráva zasáhla hypotalamus, musí nejprve projít několika oblastmi mozku, kde se zpracovávají stresové faktory. A to, zda se stresové faktory stanou zhoubnými nebo ne, záleží na tom, jaký postoj k nim zaujmeme.
٭ psychické reakce
Vedle reakcí fyziologických vyvolává stres také řadu reakcí, které se projevují v duševní oblasti. Stres se může projevovat ztrátou intelektuální kapacity, popudlivostí, nespavostí, úzkostí, potlačením sexuální touhy a depresemi. Je málo pravděpodobné, že by jeden člověk trpěl všemi těmito projevy současně.

Co se děje, je-li stres příliš velký?
٭ poznávací oblast (myšlenky, představy) – pokud někdo žije pod vlivem stresu, jeho paměť, schopnost vnímání, uvažování a zdravého úsudku se může na určitou, omezenou dobu zlepšit. Jestliže však stres trvá příliš dlouho, tyto schopnosti se začínají zhoršovat a v duševní či intelektuální sféře se spíše projevuj obtíže.
- koncentrace pozornosti: obtížná koncentrace na práci, častá ztráta pozornosti
- paměť: zhoršení krátkodobé i dlouhodobé paměti
- rychlost reakcí: problémy, které vyžadují okamžitou a spontánní reakci jsou řešeny náhodným a nepředvídatelným způsobem
- chyby: jakýkoli problém, který vyžaduje logické uvažování, je řešen s vyšším výskytem chyb, než je obvyklé
- analýza současných a budoucích situací: postupně ubývá schopnost správně analyzovat a hodnotit určitou, právě vzniklou situaci, případně ji promítnout do budoucnosti
- logika a organizace myšlenkových pochodů: myšlení nesouvislé a neuspořádané, chybí logické vzorce
٭ citová oblast (pocity, emoce)
- nervozita: potíže s duševním i tělesným odpočinkem
- hypochondrie: očekávání nových nemocí a strach z nich
- charakteristické rysy osobnosti: projevy netrpělivosti, netolerance, autoritářství a nedostatek ohledu na druhé
- morálka: význam morálních a etických zásad ustupuje do pozadí, ztrácí se schopnost sebeovládání
- deprese a skleslost: stále častěji se objevují pocity skleslosti a rozmrzelosti nad životem
- sebehodnocení: ztráta vědomí vlastní hodnoty, komplexy méněcennosti
٭ sociální oblast (vztahy, chování)
- řeč: neschopnost uspokojivě oslovit skupinu lidí, v řeči zadrhává, koktá, není schopen souvislého mluvního projevu
- zájmy: nedostatek nadšení pro dříve oblíbené aktivity
- absence: častá absence v práci nebo ve škole
- povzbuzující prostředky: zvýšená konzumace alkoholu, tabáku, kávy nebo drog
- energie: hladina energie se den ode dne mění a vykazuje snižující se tendenci
- spánek: mění se spánkové zvyklosti, všeobecně narůstá nespavost až na úroveň neschopnosti spát
- vztahy: sklon k podezírání, k obviňování druhých, zodpovědnost za chyby přičítá ostatním
- změny v chování: objevují se „tiky“ a neobvyklé reakce, které normálně nejsou součástí osobnosti postiženého
- sebevražda: stále častěji se objevují myšlenky na sebevraždu nebo dokonce pokusy o sebevraždu"