1.

Ekonomie

1.1

Subjekty

1.2

Trh

1.3	Mikroekonomie

1.4	Makroekonomie

1.5	Přírodní předměty a látky

1.6	Užitečnost

1.7

Statky

1.8

Zdroje

1.9

Výrobky

1.10

Služby

1.11	Produkční možnosti

1.12	Hranice produkčních možností

1.13	Náklady obětované příležitosti

1.14	Dělba práce, specializace

1.14.1

Absolutní výhoda

1.14.2

Komparativní výhoda

1.15	Ekonomické problémy

1.16	Mechanismy řešení tj. ekonomika

1.16.1

Tržní

1.16.2

Plánovaná

1.16.3

Zvyková

1.17

Trh

1.17.1

Základní rozdělení trhu

2.	Vznik a vývoj ekonomické teorie

2.1	Od ekonomického myšlení k ekonomické vědě

2.2	Klasická politická ekonomie

2.3	Utopický socialismus a marxismus

2.4	Neoklasická ekonomie (NE)

2.5	Keynesiánská makroekonomie

2.6	Institucionalismus

3.	Poptávka, nabídka

3.1	Poptávka (D)

3.1.1

Zákon Klesající Poptávky

3.1.1.1

Faktory které ovlivňují klesající poptávku

3.1.2

Co vyjadřuje poptávková křivka?

3.2	Nabídka (S)

3.2.1

Faktory které ovlivňují stoupající tvar nabídkové křivky: (cenové důvody)

3.2.2

Co vyjadřuje nabídková křivka?

3.3	Vzájemný vztah nabídky a poptávky

3.4	Cena rovnováhy

3.5	Nerovnovážná cena

3.6	Přizpůsobování trhu při nerovnováze

3.6.1

Při nedostatku zboží na trhu

3.6.2

Při přebytku

3.6.3

Při rovnosti

3.7

Rovnováha

3.7.1

Změny rovnováhy

4.	Mezní užitek a chování spotřebitele

4.1

Užitek

4.1.1

Celkový užitek

4.1.2

Mezní užitek

4.1.3

Klesající mezní užitek

4.2	Volba ze dvou statků při daném důchodu

4.3	Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce

4.3.1

Poptávková křivka a ochota spotřebitelů zaplatit určitou cenu

4.3.2

Nabídková křivka a ochota výrobců dodávat zboží za určitou cenu

5.	Struktura trhů – efektivnost fungování trhů – kapitálový trh

5.1	Dokonalá konkurence

5.2	Úplný (čistý) monopol

5.3

Oligopol

5.4	Monopolistická konkurence

5.5	Efektivnost trhů

5.6	Kapitál, úrok a finanční trh

5.7	Stát a ekonomika

5.8	Selhání trhu

5.8.1

Případy selhání trhu

5.8.1.1

Externality

5.8.1.2

Veřejné statky

5.8.1.3

Nedostatečná konkurence

“ 6. Kapitál, úrok a finanční trh
Stát a ekonomika
- je představován vládními orgány
- stát málokdy podniká jako soukromá firma na trzích
- většinu příjmů získává z daní (nikoli z tržeb), které jsou dále přerozdělovány mezi např.magistráty, centrální vládou, ... např. na tyto účely:
- sociální zabezpečení, podpora v nezaměstnanosti, soc.dávky, školství, zdravotnictví, ochrana životního prostředí, výstavby-dálnice, telefonní síť, železnice, přehrady, ...
- stát zajišťuje-financuje takové služby, které by jako soukr.firma zajišťovat nemohla, např.:
- soudnictví (platy soudců, budovy, ...), armáda
- avšak některé státní činnosti by mohla zajišťovat i soukromá firma, např.:
- škola, dálnice (stát postaví z daní, soukr.firma z poplatků-mýtného na dálnicích), tel.sítě, elektrárny, přehrady, železnice, ...
- v 90. letech probíhá nejrozšířenější proces privatizace státního majetku jaké nemá v dějinách obdoby

Selhání trhu
Vzniká řada otázek: „V jakém rozsahu se má stát zapojit do ekonomiky?“, „Z jakých důvodů?“, ..........“Má stát vytvářet pro soukr.firmy pravidla chování, nebo stačí, aby podnikatelé respektovali zákony trhu a požadavky zákazníků?“

Odpověď nalezneme v Selhání trhu.

Selhání trhu = situace, kdy trh podle obecně uznávaných představ neplní dost účinně a spravedlivě své funkce:
- přenos infa prostřednictvím cen
- stimulace ek.činností
- rozdělování důchodů subjektům
Řešení: Tam, kde trhy v plnění svých funkcí selhávají, je vhodné, aby zasahoval stát určitými opatřeními.

Případy selhání trhu:
1. Externality
Trh selhává tím, že neinformuje o nákladech příležitosti, které jsou potřebné k jeho výrobě, tzn. že v cenách neinformuje dostatečně o vzácnosti (nebo služby), kdyby výrobce nedostal v ceně prodaného výrobku alespoň náklady příležitosti, nemělo by pro něj význam výrobek vůbec vyrábět a raději by svou iniciativu a cíle směřoval jinde, tam, kde by měl nějaký výnos

Může se stát, že jak prodávající, tak kupující jsou s cenou spokojeni, avšak tento výrobek nebo služba má vedlejší účinek na někoho třetího, kdo se transakce nezúčastnil. Vedlejší účinek může být:
- pozitivní (např.včelař – na 3. osobu působí pozitivně, neboť opilovávají zdarma 3.osobám stromy okolo, kdyby dostal včelař zaplaceno i za to, že včely opilovávají sadařům stromy a tím jim zvyšují úrodu, mohl by rozšířit své podnikání)...hovoříme o selhání trhu v tom smyslu, že cena nedává správné info a správné podněty k výrobě
Doporučení pro stát: vyplácet subvenci tem kdo tyto poz.externality způsobují, nebo zavést poplatky těm, kteří těchto poz.ext. využívají
- negativní (např.znečištění životního prostředí /emise do vzduchu, do půdy/ - kdyby ocelárny měly platit sankce za to že svými továrnami-emisemi znečišťují životní prostředí /vzduch/, které působí jak na lidi v podobě náchylnosti k nemocem, ničení stromů, obnova omítek domů, tak by jejich náklady na výrobu podstatně stouply, ocel se tímto jeví jako levnější než jsou náklady příležitosti její výroby, kdyby byly tyto neg.externality odražené v ceně-výrobce by se určitě snažil více šetřit živ.prostředím, šetřit ocelí, nahrazovat ji jinými materiály, ...)...tzn. že v cenách se neodráží správně náklady příležitosti
Doporuční pro stát: poplatky za používání veřejných zdrojů – resp.pokuty za jejich znečišťování, příspěvky a stanovení technických norem přípustného znečištění"

Práce obsahuje grafy a je barevně členěna.