1.	Důsledky globalizace z různých pohledů

1.1.

Ekologie

1.2.	Světová ekonomika

1.3.	Společenské důsledky

1.4.	Změny životního stylu

1.5.	Informační dálnice

2.	Význam internetu

3.	Rizika globalizace

3.1.	Zestejnění

3.2.	Smazání rozdílů mezi lidmi

3.3.	Mnohotvárnost v ohrožení

3.4.	Ekologická katastrofa

3.5.	Nemožnost vzniku nových věcí

" Všude jezdí stejná auta, pijí se stejné nápoje, jedí se stejná jídla a promítají se stejné filmy. Reklama, kterou vidíte v televizi, je současně vysílána po celém ”civilizovaném” světě.
Není pochyb o tom, že tato společnost je globalizovaná. Bohužel ne tak, jak by se to líbilo ekologům, ale tak, jak se to líbí nadnárodním společnostem. A globalizace je právě o tom, že tyto megakorporace přejímají stále větší moc, která byla původně v rukou národních vlád. A nemusí při tom rozhazovat úplatky (přestože to často dělají) a budovat si soukromé armády. Jak říká sociolog PHDr. Jan Keller, stačí určitým způsobem nastavit parametry trhu, a vlády -- ať pravicové či levicové -- se prostě musejí chovat daným způsobem.
V představách kritiků globalizace je tento pojem spojen hlavně s negativním působením nadnárodních monopolů, které hromadí moc a zvolna přebírají na místo vlád a mezinárodních organizací jako OSN skutečné řízení států i celé Země. Největší problém spatřují odpůrci globalizace hlavně v tom, že jsou tyto organizace vedeny hlavně vlastním ziskem a neberou ohled na dlouhodobé zájmy lidstva (tzv. trvale udržitelný život na Zemi) jako je např. ekologie. Vadí jim velké množství zboží, které se dnes často převáží i na velké vzdálenosti a spolupodílí se na nezdravém rozmachu automobilizmu. Mají strach, že nedojde-li urychleně ke změně myšlení manažerů, politiků i celé veřejnosti, mohlo by se to jednou stát osudným celé naší civilizaci. Mnohé z těchto obav jsou na místě a můžeme s nimi souhlasit. Jenže sebevětší odpor nejspíš nedokáže globalizaci zastavit. Ekonomické zájmy s ní spojené ji nepochybně dokážou prosadit. Nesmíme si však myslet, že to nutně musí znamenat zkázu lidstva. Zkusme se na celou věc podívat ještě z druhé strany.
Zkusme se zamyslet nad tím, zda by nebylo možné nové technologie, které s sebou globalizace přináší, použít pozitivním způsobem.
Podíváme-li se na tuto problematiku důkladněji, nemůžeme nevidět, že důsledné zavedení informačních a komunikačních technologií do všech oblastí života může mít i kladný vliv, a to nejen na ekologii. Díky nim se stane mnoho služebních i soukromých cest zbytečných. Mnohé již dříve vyřešily telefony a faxy, Internet navíc umožňuje se na dálku i vidět a slyšet. Umožňuje vytvářet celé pracovní týmy, které se fyzicky setkat vůbec nemusí. Dovoluje, aby se v mnoha případech tam, kde se dříve přenášely atomy, přenášely nyní zcela ekologicky nezávadným způsobem pouze bity (Negroponte). Pomocí Internetu se mohou spojit a domluvit nejen obchodníci, manažeři nebo třeba též podvodníci, ale také všichni ti, kdo to myslí s budoucností Země dobře. Již svou podstatou vyvolává u většiny lidí představu o malosti a konečnosti světa. Dovoluje spojit lidi z různých koutů naší planety, aby pochopili, že jiní mohou mít i velmi odlišné názory a zvyklosti a že to je úplně v pořádku. Umožňuje snáze pochopit, že šťastný může být člověk i bez přepychové vily s několika auty v garáži, bez dovolené u moře, bez životní pojistky a tučného konta v bance. Zatím to bohužel vypadá spíše tak, že možnosti globalizace světa plně pochopily hlavně ty síly, které je chtějí využít především jen ke svému vlastnímu prospěchu. To však nesmíme připustit.
I my, kteří máme cíle odlišné, se nesmíme globalizace bát. Musíme ji využít k prosazení svých záměrů. Nesmíme spojení se světem využívat jen k přejímání negativních postojů, které jsou u nás bohužel ve velké oblibě. Globalizace ve vyspělém světě způsobuje nejen nekompromisní boj o nové celosvětové trhy a protesty podobné street party, ale znamená též třeba i připojování všech škol do Internetu a vybavování tříd počítači."