1.	Evropský strukturalismus

1.1	Wilhelm Wundt

2.	Americký strukturalismus

2.1	H. Ebbinghaus

2.2	E. B. Titchener

2.3	E. G. Borig

3.	Americký funkcionalismus

3.1

W. James

3.2	G. S. Hall

4.	Behaviorismus

4.1	E. L. Thorndike - teorie učení na základě procesů učení u zvířat

5.	Americký behaviorismus

5.1	J. B. Watson

5.2	W. S. Hunter

5.3	Ranná fáze

5.3.1

K. S. Lasley

5.3.2

D. O. Hebb

5.4	Druhá fáze

5.4.1

G. H. Mead

5.4.2

B. F. Skinner

5.4.3

K. W. Spence

5.4.4

J. Dollard a N. E. Miller

5.4.5

R. S. Woodworth

5.4.6

C. E. Osgood

5.5	Třetí fáze – Neobehaviorismus

5.5.1

K. Lorenz

5.5.2

E. Brunswik

5.6	Čtvrtá fáze behaviorismu

5.6.1

K. H. Pribram

6.	Personalismus

6.1

W. Stern

7.	Evropský gestaltismus (lipská škola)

7.1	M. Werheimer

7.2

K. Koffka

7.3

W. Köhler

7.4	E. Kretschmer

7.5

E. Lewin

7.6	H . Werner

7.7	F. Krueger

8.	Berlínská škola

8.1

F. Heider

8.2	K. Goldstein

8.3	L. Festinger

9.	Neogestaltismus – vzniká výrazným ovlivněním behaviorismem

9.1

J. Gibson

10.	Psychoanalýza - protipól k behaviorismu, původně psychiatrický metoda, z původní

10.1

S. Freud

10.2

Adler

10.3	C. G. Jung

11.	Fenomenologická psychologie

11.1	E. Husserl

12.	Daseinsanalýza

12.1

Condrau

12.2

M. Boss

12.3	V. E. Frankl

12.4

R. May

13.	Existencionální psychologie

13.1	J. P. Sartre

14.	Humanistická psychologie

14.1

A. Maslow

14.2

R. Rogers

15.	Transpersonální psychologie

15.1

S. Grof

16.	Kognitivní psychologie

16.1	J. R. Anderson

16.2	E. Broadbent

16.3	J. S. Bruner

16.4	S. M. Kosslyn

16.5	G. A. Miller

16.6

J. Piaget

16.7	R. N. Shepard

“ Humanistická psychologie - vznik v USA v 50. letech jako reakce na krizi v behaviorismu

A. Maslow – jeden ze zakladatelů humanistické psychologie , představitel americké klinické psychologie, hierarchická teorie potřeb vyjadřuje komplex potřeb růstu, nastupuje až tehdy, jestliže jsou saturovány nižší potřeby

C. R. Rogers - jeden ze zakladatelů směru (významný představitel), ze zkušenosti s klienty poznával, že jejich postoje, percepce a pocity byly organizovány kolem jáství, základní touhou lidí je sebeaktualizace, nedirektivní – facilitátor, plně fungující osoba – otevřenost vůči zkušenostem

Transpersonální psychologie - vznik koncem 60. let v USA, zabývá se stavy rozšířeného vědomí

S. Grof – naše sebevědomí se neutváří jen v mozku uzavřeném v kostěné schránce, je nezávislé na našich fyzických smyslech, průlom do nových rozměrů vědomí, zážitky přesahující empirickou zkušenost, polohotropní dýchání

Kognitivní psychologie - jak americké, tak evropské proudy, zabývá se poznávacími procesy v rámci obecné, ale i sociální psychologie

J. R. Anderson - představitel kognitivní experimentální vědy a umělé inteligence, koncepce deklarativní asociační paměti, převod obsahů dlouhodobé paměti prostřednictvím produkčního systému, výzkumy pracovní (operační)paměti, teorie učení

D. E. Broadbent – inženýrská, experimentální, průmyslová a organizační psychologie, zabýval se poruchami komunikace na podkladě poruch vnímání, pozornosti a paměti kapacita komunikačního kanálu

J. S. Bruner – vývoj myšlení a jazyka u dětí, význam výchovy pro psychický vývoj, vliv kultury na vývoj psychiky lidstva

S. M. Kosslyn – neuropsychologicky orientovaný výzkum kognice, vztah imaginace k percepci – vizuální imaginace je funkčně ekvivalentní vizuální percepci, počítačový model vizuální percepce

G. A. Miller - teorie „chunks“ - smysluplnost paměťového materiálu a úloha pozornosti, slovník matematické psychologie

J. Piaget – vývojová koncepce myšlení, teorie charakteru

R. N. Shepard - experimentální výzkum představ, mentální rotace představ, analýza představových operací, representace barev u slepých a barvoslepých"

Velmi stručné, spíše orientační.