1.	Definice zlatého řezu

2.	Zlatý řez v matematice

2.1.	Výpočet zlatého řezu

2.2.	Konstrukce zlatého řezu

2.3.	Pentagon a pentagram (v němčině)

2.4.	Zlatý úhel

2.5.	Fibonacciho posloupnost

3.	Použití zlatého řezu v architektuře

3.1.

Pyramidy

3.2.

Pantheon

3.3.	Radnice v Lipsku

3.4.	Unité d’Habitation

4.	Použití zlatého řezu v kultuře a umění

4.1.

Mona Lisa

4.2.	Albrecht Dürer a Rembrandtova sebepodobizna

4.3.	Béla Bartók: Sonáta pro klavír a bicí

5.	Člověk a příroda

5.1.

Člověk

5.2.

Fauna

5.3.	Flóra (chybí)

"3.2. Pantheon

Přibližně 3500 let po pyramidách v rozkvětu řecké kultury nechal Perikles postavit Pantheon. Stalo se tak ještě 150 let před písemnými důkazy Euklida v letech 447-432 před Kristem. Je to ukázkový příklad použití zlatého řezu v architektuře. Z níže uvedeného obrázku je patrné, že byl postaven na principu zlatého řezu. Průčelí budovy přesně odpovídá zlatému řezu, to znamená, že poměr mezi výškou a šířkou odpovídá .

3.3. Radnice v Lipsku

Dalším příkladem je radnice v Lipsku (viz. Obr.5.). Radnice byla postavena v roce 1556 za pouhých 9 měsíců Hieronymusem Lotterem a dnes patří mezi nejvýznamnější stavební památky renesance v Německu. Zde můžeme zřetelně spatřit, že dle zlatého řezu rozděluje věž hlavní budovu.

3.4. Unité d’Habitation
Dokonce i v dnešní době je v architektuře zlatý řez s oblibou používán.
Příkladem toho je Unité d' Habitation v Marseille. Zde je názorně vidět, že věž a celková budova jsou rozděleny ve zlatém řezu.
Otevřením svého „vertikálního města“ (Unité d´habitation) ve francouzském Marseilles (1952) předznamenává švýcarský architekt Le Corbusier nový trend. Strohý vzhled tohoto betonového komplexu vede k přezdívce 'Nový brutalismus'.

4. Použití zlatého řezu v kultuře a umění

Správné proporce jsou jak v umění, tak v malířství velmi důležité. Stejně tak jako správné rozvržení obrazu je velmi důležité jednotlivé rozvržení jednotlivých objektů na obraze. Zlatý řez platí v umění za obzvláště hezký, protože rozdělení odlišností mezi rovností a růzností má určitý řád. Ale také v hudbě a literatuře můžeme najít toto důmyslné rozdělení. Na níže uvedeném obrázku je jasně patrné jak to vypadá v praxi.

4.1. Mona Lisa
Leonardo da Vinci byl jeden z nejvýznamnějších malířů a vynálezců renesance a byl seznámen s problematikou zlatého řezu. Pro svého přítele Luca Pacioli ilustroval knihu „De divina proportione“. Ve svém nejslavnějším obraze „Mona Lisa“ (viz. obrázek) je rovněž použito zlatého řezu. Můžeme si všimnout, že střed horního rámu obrazu se spodním rámem obrazu tvoří zlatý trojúhelník, do kterého je vsazena Mona Lisa. Olejomalba na dřevěném podkladu o rozměrech 77 x 53 cm, která se nachází v pařížském Musee du Louvre, se stala jedním z nejznámějších obrazů v dějinách výtvarného umění. Mona Lisa se stala jakýmsi symbolem, který byl později častokrát citován či parodován.

4.2. Albrecht Dürer a Rembrandtova sebepodobizna

Také norimberský umělec Albrecht Dürer prováděl různá zkoumání. Jeho sebe podobizna (viz. obrázek) z roku 1500 ukazuje, že hlava s vlasy tvoří trojúhelník, jehož špička se dotýká horního rámu obrazu a na jehož základě je obraz rozdělen do zlatého řezu."

Obsahuje fotografie, obrázky a rovnice. Práce má kompilační charakter. Čerpá z: http://www.typomil.com/kompozice/zlaty-rez.htm, http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006051914, http://www.fundus.org/pdf.asp?ID=12441, http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/491499-zlaty-uhel, http://cs.wikipedia.org/wiki/Fibonacciho_posloupnost, http://europa.eu/abc/history/1945-1959/index_cs.htm, http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=386704.