1.	Charakteristika civilizačních chorob

2.	Nejčastější civilizační choroby

3.	Faktory přispívající ke vzniku civilizačních chorob

"Smrt nás nemine, toť fakt, který nikdo rozhodně popřít nemůže. Avšak člověk neumírá jen tak, bez důvodu, bez příčiny. Cílem této práce avšak není snaha zabírat se vším, na co kdy kdo zemřel, ale spíše ukázat, na co umírá většina lidí dnes, a pokusit se najít příčiny, proč nad námi vítězí zabiják lidstva moderní doby – civilizační choroby.

Civilizační choroby je skupina onemocnění, které souvisí s uspěchaným životním stylem moderní doby ve velkoměstech (a nejen tam). Nemají toho příliš společného, co se příznaků týče, nicméně jejich původce známe – patří mezi ně především průmyslová velkovýroba, nadměrný příjem kaloricky bohatých, slaných, tučných a přeslazených potravin, které jsou převážně živočišného původu, úbytek fyzické aktivity, alkohol, cigarety, zvýšený krevní tlak a zvýšený stres. (cs.wikipedia.org/wiki/Civilizační_choroba)
Mezi nejčastěji se vyskytující civilizační choroby patří hlavně cévní onemocnění, předčasná ateroskleróza, infarkt myokardu, obezita, diabetes mellitus, nádory, deprese, vysoký krevní tlak, předčasné stárnutí, zánětlivá revmatická onemocnění kloubů, chronický únavový syndrom a další. (cs.wikipedia.org/wiki/Civilizační_choroba) Pokud se podíváme na statistiky o příčinách smrti, zjistíme, že jenom na nemoci srdce a soustavy krevního oběhu umírá 50 % a na zhoubné nádory 20 % lidí. (Bankl 1997, s. 69-70)
Jedním z nejvýznamnějších faktorů výrazně přispívajících ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku těchto chorob je již zmiňovaná obezita, postihující děti i dospělé jedince ve všech ekonomicky rozvinutých zemích (Fořt 2004, s. 7) Její příčiny nemůžeme hledat pouze v geneticky daných dispozicích, ale především ve stravovacích zvyklostech a nedostatku pohybu. Strava moderního člověka sestávající převážně z masa, živočišných produktů a dalších nezdravých jídel, bohatá na tuky, cholesterol, cukry, sůl a bílkoviny, neprospívá našemu zdraví tak výtečně, jak by se mohlo na první pohled zdát. (Husák 1998, s. 13)
Avšak při kombinaci nevhodného stravování s fyzickou nečinností se riziko ještě mnohanásobně zvyšuje. K zachování zdravého srdce přitom postačí pouhých 30 minut tělesné aktivity denně – a nemusí to být zrovna sport, ale třeba shrabování spadaného listí či zahrádkaření. (Hoffman 2000, s. 18)
I o škodlivosti kouření toho bylo řečeno i napsáno dost, nicméně jak se zdá, veškeré snahy se minuly účinkem. Přitom v USA zjistili, že dlouholetí kuřáci, kouřící dvacet a více cigaret denně, umírají průměrně o 8,2 roku dříve než nekuřáci, navíc trpí 11x častěji rakovinou plic, 7x častěji rakovinou hltanu, ústní dutiny, hrtanu a jícnu, 2x častěji rakovinou slinivky a o 60 % častěji koronárními nemocemi srdečními. (Husák 1998, s. 18) Účinky konzumace alkoholu se sice neprojevují tak tragicky, v každém případě mějme na mysli heslo „všeho s mírou“."