1.

Úvod

2.	Teoreticko-metodologická část

2.1	Podstata finančního plánování

2.2	Plánovací výkazy podle platných účetních pravidel

2.2.1

Vzory účetních výkazů v EU

2.2.2

Problémy současných finančních výkazů pro plánování i řízení projektů

2.3	Dlouhodobé finanční plánování

2.4	Dlouhodobý finanční plán

2.4.1

Analýza výchozího stavu podnikových financí

2.4.2

Plán peněžních toků za plánované období

2.4.3

Plánovaná rozvaha

2.4.4

Plán tržeb

2.4.5

Investiční rozpočty

2.4.6

Rozpočet volných peněžních toků

2.4.7

Rozpočet dlouhodobého externího financování

2.4.8

Hodnocení dlouhodobého finančního plánu

2.5	Krátkodobé finanční plánování

2.5.1

Pojetí krátkodobého finančního plánování

2.5.2

Rozpočet hotovosti

2.6	Krátkodobý finanční plán podniku

2.6.1

Podklady a součásti krátkodobého finančního plánu

2.7	Sepětí krátkodobého a dlouhodobého finančního plánování

3.	Praktická část

3.1	Dlouhodobý finanční plán podniku Computer s.r.o

3.1.1

Přehled základních poskytovaných služeb

3.1.2

Odbornost pro výzku a vývoj společnosti Computer

3.1.3

Analýza finanční situace

3.1.4

SWOT analýza

3.1.5

Plán tržeb

3.1.6

Plán peněžních toků

3.1.7

Pánovaná rozvaha

3.1.8

Plánovaná výsledovka

3.1.9

Investiční výpočty

3.1.10

Plán cash flow v období od roku 2008 do roku 2012 podle investičních záměrů

3.1.11

Hodnocení dlouhodobého finančního podle diskontovaných cash flow

4.

Závěr

5.	Bibliografie

6.

Přílohy

6.1	Příloha A – Příklad rozvahy podle vzoru B

6.2	Příloha B - Uspořádání horizontální výsledovky s druhovým členěním nákladů

6.3	Příloha C - Příklad výsledovky podle vzoru D

6.4	Příloha D – Příklad analýzy SWOT

6.5	Příloha E – Konstrukce výkazu cash flow

6.6	Příloha F – Výpis z obchodního rejstříku

6.7	Příloha G - Údaje z rozvahy za období měsíců leden – prosinec roku 2007

6.8	Příloha H - Údaje z výkazu zisků a ztrát za období měsíců leden - prosinec roku 2007

"Metoda kapitalizovaných výnosů

„V prvním kroku se stanoví výnosová hodnota firmy vcelku (veškerého majetku) kapitalizací provozního zisku po zdanění (zisku po zdanění plus zdaněné úroky). Míra kapitalizace by neměla být nižší než zdaněná úroková míra z úročených dluhů ve výchozím roce, tak aby v extrémním případu výnos při pomyslném výhradním financování úvěrem vystačil na zaplacení úroků.
Při expertním oceňování podniku se sice postupuje sofistikovaněji, nicméně uvedený způsob kapitalizace výnosů vyhovuje při hodnocení plánu peněžních toků, když se uplatní jak u výchozího roku, tak u posledního plánovaného roku.
Jeho přednost spočívá v tom, že potřebné údaje (úroková míra z úvěru ve výchozím roce, a provozní zisk po zdanění plus zdaněné úroky – ve výchozím roce i v posledním plánovaném roce) jsou bez dalších výpočtů přímo k dispozici.
Ve druhém kroku se stanoví výnosová hodnota vlastního kapitálu odečtením cizích zdrojů od výnosové hodnoty firmy vcelku.“11

Metoda diskontovaných peněžních toků

Abychom zjistili současnou hodnotu podniku dle dlouhodobého finančního plánu podniku, sečteme diskontované volné peněžní toky za všechny plánované roky a diskontované výnosové hodnoty vlastního kapitálu ke konci posledního
plánovaného roku. Problémem při použití metody diskontovaných peněžních toků je však samotné stanovení diskontní míry.


11 GRÜNWALD R., HOLEČNOKÁ J., Finanční analýza a plánování podniku, OEconomika, nakladatelství VŠE 2004, 155 s.

Východiskem může být průměrná zdaněná úroková míra ze všech úročených dluhů v daném podniku ve výchozím roce. I zde je však nutné z úrokové míry vyloučit vliv míry inflace. Uvedené lze tedy jednoduše zapsat do následujícího vzorce:

[(1 + úroková míra) / (1 + míra inflace) - 1] * (1 – sazba daně z příjmu)

Samotný výpočet diskontovaných peněžních toků probíhá následovně:

diskontované volné peněžní toky +
diskontovaná výnosová hodnota firmy vcelku v posledním plánovaném roce –
cizí zdroje ve výchozím roce
= současná výnosová hodnota vlastního kapitálu podle plánu –
výnosová hodnota vlastního kapitálu ve výchozím roce podle účetních výkazů
= čistá současná výnosová hodnota vlastního kapitálu

Čistá současná výnosová hodnota vlastního kapitálu by měla být rovna nule nebo by měla být větší než nula. Čím vyšší hodnota od nuly bude, tím je dlouhodobý finanční plán podniku z hlediska vývoje tržní hodnoty podniku výhodnější. Tento stav platí pouze za předpokladu, že dlouhodobý finanční plán podniku nezvyšuje finanční rizika podniku.

2.5 Krátkodobé finanční plánování

Základním důvodem tvorby dlouhodobého finančního plánu je zachycení přítomných skutečností, jež mají svůj cílový účinek v budoucnosti.
Krátkodobý finanční plán podniku však zachycuje skutečnosti minulé, které by měly vytvářet předpoklady pro uskutečnění cílů v budoucnosti. Krátkodobý finanční plán se zpravidla tvoří jako plán roční. Konkretizuje a zpřesňuje záměry pro první rok v dlouhodobém finančním plánu. U krátkodobého finančního plánu však není již
tak důležité bezprostřední splnění záměrů. Slouží spíše jako průvodce podniku – ukazuje na možné důsledky určitých podnikových činností (ať pozitivní nebo

KISLINGEROVÁ E. a kol, Manažerské finance, C.H.Beck 2007, 123 s.
negativní), na kapacitu podniku, na jeho postavení, možnosti atd.

2.5.1 Pojetí krátkodobého finančního plánování

Krátkodobé finanční plánování podniku má určité odlišnosti od dlouhodobého finančního plánování. Níže je uveden jejich základní výčet.

• roční finanční plánování se týká toho roku, který následuje po období, za které je k dispozici očekávaná skutečnost. Z uvedeného vyplývá, že podniku dosud nejsou známy výsledky běžného roku.
• na rozdíl od dlouhodobého finančního plánování je více přesné, jelikož se prognózují vnější podmínky v kratším období a tedy riziko prognostické chyby je menší.
• vychází se z daného provozního potenciálu, což krátkodobě limituje zisk.
• při krátkodobém finančním plánování se plánují především výnosy, náklady a jako jejich rozdíl i zisk.
• hlavním účelem sestavování krátkodobého finančního plánu je zabezpečení krátkodobé likvidity podniku.
• zpravidla se roční finanční plán sestavuje ve třech krocích:
- první krok: sestavení plánované výsledovky v kalkulačním členění,
- druhý krok: sestavení plánu peněžních toků
- třetí krok: sestavení plánované rozvahy
• dlouhodobý finanční plán je zaměřen na splnění určitých úkolů, které mají zabezpečit bezproblémový chod podniku a jeho případný rozvoj. Krátkodobý finanční plán si naproti tomu vytyčuje taktické cíle podniku, které jsou obsaženy v rozpočtech.
Velmi obecně by se dalo říci, že krátkodobé finanční plánování podniku se týká krátkodobých aktiv a pasiv.

Při krátkodobém finančním plánování sleduje manažer změny hotovosti a pracovního kapitálu. Prognózuje každý měsíc nedostatek nebo přebytek hotovosti, vypracovává krátkodobou investiční a finanční strategii."

V čistém textu bez tabulek a grafů by se jednalo o cca 60 stran.