1.

Trh

1.1

Definice

1.2	Základní typy

1.3	Základní ekonomické otázky

1.4	Podmínky fungování trhu

2.	Tržní rovnováha

3.	Poruchy trhu

3.1	Efektivnost trhu

3.1.1

Externality

3.1.2

Veřejné statky

3.1.3

Monopoly

3.2	Spravedlnost trhu

3.3	Stabilita státu

4.	Tržní poptávka (D) a její pružnost

4.1

Definice

4.2	Zákon klesající poptávky

4.3	Substituční efekt

4.4	Důchodový efekt

4.5	Inferiorní zboží

4.6	Faktory ovlivňující poptávku

4.6.1

Elasticita poptávky

4.6.1.1

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky

5	Tržní nabídka (S) a její pružnost

7.1

Definice

7.2	Faktory ovlivňující nabídku

7.3	Cenová elasticita nabídky

7.4	Protistátní zásahy

6	Tržní cena

7	Konkurence

9.1	Konkurence napříč trhem

9.2	Konkurence na straně nabídky

9.3	Konkurence na straně poptávky

9.4	Cenová konkurence

9.5	Necenová konkurence

9.6	Nedokonalá konkurence

9.7

Monopoly

9.7.1

Administrativní monopoly

9.7.2

Tajné monopoly

9.7.3

Přirozený monopol

9.7.4

Oligopol

9.7.5

Bariéry vstupu do odvětví

“Poruchy trhu
Následující nedostatky trhu ukazují, že určitá kontrola a zásahy ze strany státu jsou nutné (žádoucí), např. v podobě antimonopolních zákonů. Typickým příkladem poruchy trhu je nedokonalá konkurence.
Jako odpověď na defekty tržního mechanismu nedemokratické spolky rozhodly zapojit do smíšené ekonomiky vedle neviditelné ruky trhu také viditelnou ruku státu. Stanovily se tři oblasti, kdy je potřeba, aby stát zasahoval :
1) Efektivnost trhu - vláda stanoví pravidla, vybírá daně a poplatky, ze kterých platí za korektivní činnosti a kupuje veřejné statky. Touto činností napomáhá hladkému chodu soukromého podnikání. Trh funguje efektivně, pokud se nevyrábí zboží na sklad, ale aby byla poptávka uspokojena. Do efektivnosti trhu patří:
a) externality - Externality vznikají mimo trh, ale mají na trh kladný ( očkování proti chřipce od firmy, vysazování větrolamů) nebo záporný ( projevy poškození životního prostředí ) dopad. Externality se vyskytují tehdy, když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady nebo přínosy aniž tyto jiné subjekty dostanou za náklady řádně zaplaceno nebo za přínosy řádně zaplatí. Tyto transakce se uskutečňují nedobrovolně mimo trhy a státní regulace se snaží externality s různou mírou úspěšnosti držet pod kontrolou.
b) veřejné statky - Veřejné statky jsou ekonomické aktivity, které nesou užitek celé společnosti, alek jejich soukromému poskytování nedojde, protože jejich přínosy jsou natolik rozptýlené mezi obyvatelstvem, že žádná jednotlivá firma nemá ekonomický stimul k jejich výrobě. Jedná se o statky, které slouží veřejnosti (př. veřejné osvětlení).
c) monopoly – pokud je trh zmonopolizován, pak musí vláda zasáhnout prostřednictvím antimonopolního úřadu.
2) Spravedlnost trhu – trh se nezajímá o lidi, kteří nemají na nákup zboží, což je nespravedlivé vůči lidem, kteří za to nemohou. V oblasti spravedlnosti je stát v pozici, kdy bohatým bere a chudým dává. V naší republice vláda využívá dané a státní výdaje k přerozdělování důchodů: bohatí mají progresivní daň z příjmu FO, chudí přijímají transferové platby (všechny druhy sociálních dávek. Transferové platby jsou platby, za které nemusí lidé poskytovat žádné služby).
3) Stabilita státu – Stabilizační politikou se myslí politika důchodová, monetární a fiskální. Stabilizační politika se pokouší odříznout vrcholy a nejnižší body hospodářského cyklu, omezit nezaměstnanost a inflaci, podpořit ekonomický růst a k tomu využít fiskální (daně a státní výdaje) a monetární politiku ( pověřená ČNB, regulace bank a bankovních systémů za účelem regulace nabídky peněz).

Trh má své základní prvky, mezi které patří nabídka, poptávka, tržní cena a konkurence.
1) Tržní poptávka (D) a její pružnost

Definice: Poptávka je lineární funkce, která vyjadřuje vztah nepřímé (klesající) úměrnosti mezi cenou a množstvím. Cena a množství nemohou být brány odděleně, protože každé konkrétní ceně přísluší konkrétní množství.
Poptávané množství je jeden bod na grafu. Poptávka vyjadřuje jak se mění poptávané množství v závislosti na ceně. Poptávka vždy představuje řadu cen, které odpovídá řada množství zboží, služeb, jež by si chtěli lidé za příslušné ceny koupit.
Zákon klesající poptávka : Pokud cena určitého zboží stoupne (za jinak stejných podmínek) mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Působí to i obráceně.
Substituční efekt: Když cena statku roste, je přirozená snaha substituovat za ně jiné. Většina statků má substituty = jiné statky, které se budou používat místo nich, jestliže náklady na užití původních statků stoupají. Důchodový efekt : Při růstu cen jsou lidé vždy o něco chudší než dříve.
Inferiorní zboží: zboží, po kterém klesá poptávka s růstem spotřebitelských důchodů; levné, podřadné zboží, které lidé kupují z nutnosti.
Faktory ovlivňující poptávku:
- Vlastní cena
- Průměrné příjmy spotřebitelů = důchody
- Velikost dané populace (jak velký je trh, jaký počet lidí svou nabídkou míní oslovit)
- Cena a dostupnost příbuzného zboží: substituty a komplementy (zboží, které doplňuje, jedno bez druhého nemůže být)
- Spotřebitelské zvyklosti a preference
- Specifické faktory (počasí, nemůžeme je předem odhadnout)
Faktory, kromě prvního, způsobují při svých změnách posun celé poptávkové křivky: doprava nahoru – růst, doleva dolu – pokles."