1.	Fašismus obecně

2.	Počátky fašismu u nás

3.	Fašismus v letech 1933-1945

3.1	Vývoj politické scény 19333-5 (vliv Národní obce fašistické)

3.2	Postoj k válce ve Španělsku

3.3	Národní radikální strana, Vlajka

3.4

Mnichov

3.5	Strana národní jednoty

3.6	Situace těsně před vyhlášením Protektorátu, Protektorát

3.7	Strany spolupracující s nacisty

3.8	Útok na sekretariát Národního souručenství

3.9	Nástup Heidricha, zastavení činnosti Vlajky a její obnovení

3.10	Zánik Vlajky

3.11	Dekret o potrestání nacistických zločinů

“ Fašismus v letech 1933-1945 u nás:
• 21./22.1.1933 útok na kasárnu v Židenicích( vedl Kobsinka), pokus o fašistický puč; druhý den zatčen Gajda (není jisté zda v tom měl prsty)souzen, shledán nevinným souzen znovu (intervence Masaryka) a odsouzen na šest měsíců
• Židenická akce zdiskreditovala NOF její vliv postupně upadá
• 30.1.1933 Hitler se stal kancléřem v létě a na podzim u nás protifašistické a proti německé akce; emigrace z Německa do Prahy- organizace pomoci, petice (1934 protesty proti řádění nacistů) x Vlajka- vystupovala proti antifašistickým emigrantům
• 14.4.1933 zemřel Emanuel Zahradníček (komunista), první oběť fašismu u nás, zabili ho příslušníci Národní ligy (Stříbrný) při šarvátce mezi fašisty a komunisty ( silná nenávist fašistů ke komunistům)
• 7.7.1933 se zeptal fr. novinář T.G.Masaryka, jestli není demokracie po nástupu Hitlera ohrožena. Odpověď: „Ostatně Hitlera a Mussoliniho je třeba posuzovat jako výraz demokracie, poněvadž se dostali k diktatuře z vůle většiny.“
• červenec 1933 Slováci chtějí autonomii
• I Beneš připouštěl možnost použití nedemokratických prostředků
• pokus o integraci faš. skupin: duben 1934*Národní fronta (NOF, Selská jízda, živnostníci…); protonem. heslo : „Svůj k svému.“ ; srpen NOF vystoupila z Národní fronty ( neshody a roztržky byly typické pro fašisty, odtrhávala se křídla nebo se naopak některé skupinky sjednocovali)
• NOF se zadlužovala a potřebovala peníze, proto začala vystupovat pronacisticky a nabírala i Němce a Maďary
• 28.října 1934 vznik Národního sjednocení (nár. dem., Nár. liga, nár. fronta), protiněm. názor
• listopad 1934 spor o insignie- boje českého a německého studentstva
• ve volbách r.1935 NOF získala 167.433 hlas-2,03% a 6 mandátů, Nár. sjednocení-5,57%-17 mandátů
• 1935 volba presidenta
• po r. 1935 NOF upadá z fin. důvodů
• odpor české veřejnosti proti občanské válce ve Španělsku x prodej zbraní za 10 mil. korun
• antifašis. díla: K. Čapek: Bílá nemoc, Matka; Voskovec, Werich, J.Čapek, Filla
• char. akce na pomoc ve Španělsku: př. pletení svetrů (50000 žen), vyslání lékařů, potravin
• 2200 čs. dobrovolníků na španělské frontě, odcházeli tajně (x porušení §176 zákona na ochranu státu číslo 131/36, zakazujícího vstup do armády cizího státu). organizovali to především komunisté (až 50%), 400 zemřelo
• veřejnost španělský fašismus odsoudila, ale čes. fašisté naopak obhajovali Franka a jeho politiku
• čes. faš. se snažili o propojení s Něm.: a to průmyslově nebo 22.7.1936 jednání čs. min. vnitra s gestapen v Berlíně (o vydávání emigrantů)
• začíná se projevoval útočná politika SdP
• Nár. sjednocení: má obavu z Něm. a SdP a to takovou, že Hodáč prohlásil: „Musíme si vážit každého spojence, byť by to bylo i sovětské Rusko.“
• NOF přijde s ideou, že promussoliniovskou politikou zabrání realizace Hitlerových záměrů
• 1936, 1937 vnitřní problémy Národ. sjednocení: spory o mládež; po smrti Kramáře začala být Národní liga znovu samostatnou stranou
• 1937* Národní radikální strana: protikom., antisemitská, orientovala se na nacismus, obdiv k A. Hitlerovi („ Hitler je frontový voják a neznásilňuje národy, které mají párteř.“), spolupráce s SdP"